kingik

Romanticky založený farmář se nestačí divit, když se z jeho ženy snů přes noc vyklube agentka CIA. A rázem se s ní dostává na akční misi s cílem zbavit svět řady nebezpečných padouchů a zachránit tak svět. Film vedle sebe staví sympatickou Anu de Armas a Chrise Evanse. A zpočátku je jedním z hlavních aspektů rozdílnost jejich charakterů. Armas je odvážná a nebojácná agentka, kdežto Evans je tak trochu ustrašený muž, kterého si navíc mylně pletou s tajemným mužem bez identity jménem Taxman. To samozřejmě nepředstavuje vrcholnou originalitu, rozhodně to ale představuje zábavnost. Romantický úvod je k mému podivu dobře vystavěn a je dobrou předehrou k následnému akčnímu reji. První akce se na diváka vyřítí v Pákistánu. A vypadá dobře a svižně. Na scéně se posléze zjeví hlavní elegantní padouch Adrien Brody. A známých hereckých položek se dočkáme rovněž. Tím Blake Nelson, Anthony Mackie, John Cho, Sebastian Stan a závěr si svým výstupem pojistí Ryan Reynolds. I když se všichni objeví jen na pár okamžiků, tak to bylo velmi osvěžující. Ana de Armas spolehlivě utáhne film na svůj sexappeal, takže divák nemrava se těší až její útlá postavička nabije padouchům kokos a vystřílí do nich zásobníky. Dexter Fletcher natočil jeden ze svých zábavných filmů. Spojení hereckých hvězd bylo šťastné a výsledek dokáže rozesmát, napnout a dostatečně na téměř dvě hodiny zabavit. 10/10

Příběh oživlého dřevěného panáčka Pinocchia zřejmě nikdy nepřestane filmaře fascinovat. Další verzi jeho dobrodružství si vzal na starost velezkušený Robert Zemeckis, který už dlouho potřebuje natočit dobrý film. Vděčná látka ovšem nepředstavuje velké režisérské výzvy. A je-li ve filmu cokoliv rutinního, zkušený režisér si s tím hravě poradí. V podstatě tahle filmová látka je pro Zemeckise takovou jistotou. K ruce má Toma Hankse v roli mistra řezbáře Geppetta. Dostaví se i démonický orientovaný Luke Evans. A další známí herci, jakými jsou Joseph Gordon-Levitt, Lorraine Bracco nebo Keegan-Michael Key, propůjčili animovaným postavičkám své hlasy. A hlavně odnikud na vás nejukne Roberto Benigni, který mizerně exceloval ve verzi Pinocchia z roku 2002. Samotný hlavní dřevěný hrdina je přijatelně zpracovaný, není to vyloženě kretének, kterého by divák nemohl vystát. Průvodcem je CGI cvrček, který žádnou velkou důležitost pro film nepředstavuje, prostě tady je a dětičkám se třeba bude líbit. Film je technicky velmi dobře vycizelovaný. Sice divák bezpečně pozná přítomnost digitálního zásahu, výsledná animace ale není nikterak rušivá a ani rozhodně v ničem převratná. Osud většiny postav je potřeba si domyslet. Jak se ve filmu nenadále objeví, tak z něj i obdobným způsobem náhle zmizí. Počáteční sekvence, která se odehrává v mistrově hodinářské dílně, je poměrně zdlouhavá. Oproti tomu závěr potřeboval vylepšit a doladit. Mně přišel takový náhle uspěchaný. Robert Zemeckis sáhl po látce, kterou už před ním zpracovali mnozí jiní tvůrci. Jeho pověstná kreativita nepracovala tentokrát na plné obrátky. I tak film spolehlivě plní funkci kvalitní rodinné podívané, co důvěrně známý příběh dostává k dalším generacím diváků. 7/10

Julia Roberts a George Clooney jako dávno rozvedení rodiče čerstvé absolventky (Kaitlyn Dever) právnické fakulty, která si na Bali nabrnkla pěstitele mořských řas. A kouká z toho svatba. Přijíždějí na exotický ostrov v rámci rodičovské kontroly, kdy se oba obávají o životní štěstí své jediné dcery. Vše má jeden zásadní háček - jeden druhého nemohou naprosto vystát. Scénář je ale zásadně proti, aby se ve zlém rozešli s naběhnutím závěrečných titulek, tudíž plamen jejich dávné a dávno zaniklé zamilovanosti začne pomalu a jistě doutnat. Obě herecké hvězdy si film svorně produkovaly, takže předpokládám, že je účinkování v tomto filmu bavilo a snad je nikdo do toho nemusel nutit. Clooney dokonce vykazoval herecké a mimické rozparádění, takže z dané dvojice byl rozhodně tím lepším a zábavnějším. Roberts nenabídla ze svého hereckého rejstříku absolutně nic navíc. A s přibývajícím věkem vypadá stále obludněji. Ve filmu se nepovedlo jejich sbližování. Za mě to prostě nefungovalo. Dokud se tedy Clooney komicky ksichtil a Roberts měla sexappeal abatyše, tak to filmu svědčilo. Jakmile se do sebe měli zamilovávat, bylo to útrpné a nikterak svěží. Režisér Ol Parker se spoléhal na dvě herecké hvězdy v hlavních rolích, malebnost ostrova a občasně nenápadnou provokaci v podobě nějakého rafinovaného outfitu od Kaitlyn Dever. Větší zanícení ovšem neprokázal, takže romantika starců to jistí. 6/10

Legendární zbojník Robin Hood měl dceru. Dokonce sličnou dceru. A také velmi vzpurnou. A ta se jednoho dne v  přestrojení za jinocha vypravila ve stopách svého otce za spravedlností v rámci nespravedlivé korunovace nového krále, nástupce zesnulého Richarda I. zvaného Lví srdce. Má jím být jeho syn Filip. Jenže Šerif z Nottinghamu zase jednou strojí úklady, jak je jeho dobrým zvykem, brzy korunovaný král Jan je tyran a jejich vzájemné spojenectví může napáchat velké škody v kraji. Keira Knightley měla v té době 16 let, chlapecký hrudníček a hýřila sympatiemi. Její tatík Hood je v podání Stuarta Wilsona přestárlý chlapík, který se do soubojů moc nevrhá a je raději uvržen do vězení, aby moc neotravoval svojí přítomností. Šerifa si vzal na starost Malcolm McDowell, který ty prohnané bídáky umí. A princ Filip je vlasatý Stephen Moyer, který ženám mohl způsobit orgasmus. Obsazení je z druhé kategorie, ale právě Knightley film opticky tahá do vyšší ligy. Film má spád a docela rychle uběhne. Spolehlivý hudební skladatel Rupert Gregson-Williams se výraznou měrou snažil svým hudebním doprovodem přiblížit film velkolepému eposu. Film na to ale celkově nemá prostředky. Postrádá drahou výpravnost, spektakulárnost a v akčních scénách je vrcholem detailní průlet letících šípů, což už bylo k vidění i ve verzi s Kevinem Costnerem. Po tv filmu toho víc nemůžete chtít. Hlavním tahákem filmu byla jednoznačně budoucí ženská hvězda, která svými sympatiemi dokázala ovládnout středověké pyje a současné diváky naladit na její budoucí pestrou filmovou kariéru. 7/10

Hvězdná Amy Adams si po letech vydupala pokračování svého úspěšného filmu Kouzelná romance. Někdo ale dokonale zadupal um ve vedení příběhu a jakoukoliv scenáristickou nápaditost. Návrat na místo činu rodinného muzikálu nebyl už od počátku úplně dobrým nápadem. V roce 2007, kam se datuje vznik prvního filmu, byla výchozí pozice herečky zcela jiná. Byla teprve na kariérním vzestupu a ambicióznější role ještě měly svůj čas i místo v jejím hereckém vývoji. První film sklidil úspěch, který byl korunován nominací na Zlatý Globus pro Amy Adams. Dvojka už má obměněný tvůrčí tým, tři scenáristé ze čtyř byli vytaženi ze zapomnění, režisér Adam Shankman je z formy a film je jedna velká zoufalost. Písně představují halekání na lesy, kde se neurodila žádná kloudná tónina. Pokud překlenete snůšku nejhorších písní, čeká vás upachtěný způsob vyprávění, do něhož se nedostal štipec zajímavé zápletky. Hrdinka má rodinu, náhle vlivem osobní nespokojenosti odchází do městečka Monroeville, kde touží najít pohádkový život. Když se asi hodinu nic neděje, tak tvůrce filmu napadlo konečně v té druhé hodině něco řešit. Hrdinka kouzlí a promění městečko na skutečnou pohádku, kde se stává zlou macechou pro svoji dospívající nevlastní dceru, jenže vůbec nic nefunguje, divák žasne, jak je to hrozně nepovedeně režijně vedené a úplně nesmyslně to má dvě hodiny. Většina heců vypadá ve svých rolích dost přestárle. Prošedivělý Patrick Dempsey s kordem u pasu je vyloženě směšný, věkově role nesvědčí ani Maye Rudolph, otřesný je i liftingem obličeje protažený James Marsden. Idina Menzel už má také po padesátce, alespoň to byla jedna z těch zajímavějších postav. Gabriella Baldacchino měla zřejmě zastupovat svěžest a krásu mládí, ale také nevypadá nejlíp. Amy Adams dělala vše možné i nemožné, aby film zachránila. Ono to ale nešlo. Nelze se spoléhat na hvězdnou hereckou akvizici v titulní roli, kvalitní technické zázemí a přijatelnou trikovou složku, když film postrádá kvalitu v zásadních atributech. Režie a scénář jsou prostě marné. 4/10

Jacku (čtěte Jacek), typické polské jméno, převleč se za kněze a běž do kláštera vyřešit ten případ osmi záhadně ztracených žen. Úřaduje tam někdejší kovář Jura Baran, který svého času dostal za úkol zbavit se nepohodlného sedláka Sekala. A když tenkrát přešel na temnou stranu, nevypadá to, že se změnil k lepšímu. Bartosz M. Kowalski se podíval na filmovou klasiku Jméno růže a inspiroval se podobně ponurou a nehostinou atmosférou panující za zdmi kláštera. Ihned kontaktoval Olafa Lubaszenka, že po mnoha letech může být zase slavný. Velkou hereckou konkurenci kolem sebe mít nebude, v hlavní roli infiltrovaného detektiva je Piotr Żurawski. Lubaszenko kladně reagoval na cinkající měšec polských zlotých. Nač utrácet za drahé herecké akvizice, finance raději nalijeme do celkové realizace filmu. A vyplatilo se. Scenérie kláštera vypadají dostatečně neutěšeně, špinavě až depresivně. Nasvícení je úmyslně nedostatečné. Kamera s hlavním hrdinou plaše juká po strašidelných prostorech. Kdo si u filmu dá svačinu, tak bude hořce litovat. V klášteře se totiž servírují naprosto lahodné odpornosti. Film skvěle zvládá být nepředvídatelným. Takže závěr je nastaven zcela jinak, než by se dalo čekat. Ačkoliv je hlavní postavou detektiv z konce osmdesátých let, v žádném případě není film pojednán jako typická detektivka. Obsahuje jen nějaké prvky, povětšinou je hororově posazený. Polsko zabodovalo a předčilo svá tvůrčí očekávání. Do inkriminovného kláštera vstupte jen na vlastní riziko, případně pro kvalitní hororový zážitek. 10/10

Dříve poměrně oblíbený a dnes již notně opomíjený koncept mafiánských komedií představuje dostatek vyblbnutí a groteskních grimas pro Toni Collette. Ta se jednoho dne zčistajasna stává šéfkou mafie v Itálii poté, co zemře její dědeček, o němž ani netušila, že je členem takové zločinecké organizace. Doma se jí ani moc dobře nevedlo, manžela přistihla při nevěře, syn odjel na vysokou a v kosmetickém ústavu, pro který pracovala, nepřichází s žádnými novými nápady. V nové rodině zažije nevídané. A čeká ji spousta práce. Hlavní prioritou je nastolit smír s konkurenčním gangem a ukončit tak letité nesváry. K ruce bude mít hodnou asistentku s umělou nohou. Tahle bláznivá komedie svedla dohromady Toni Collette, která si film produkovala, s Monicou Bellucci. Obě bojují s viditelnými známkami stárnutí a chytají odkvetlé mládí za pačesy jak se dá. Její o osm let starší konkurentka Bellucci vypadá přece jen o něco zachovaleji. Collette je ale hlavním tahounem filmu. Co chvíli se ksichtí a čelí nějakému nenadálému problému. O režii filmu se postarala zkušená Catherine Hardwicke, která doposud na svém kontě podobný typ šílené komedie nemá. Od dob Stmívání ušla poměrně dlouhou cestu, její filmografie čítá i kritikou uznávané kousky a i přes svůj nesporný režijní talent a uznání se začala vytrácet. A tak to tentokrát se svým ženským tandemem vzala přes italské provincie a naservírovala něco vtipného, správně trapného a i tak trochu krvavého. Ve filmu je hned několik ostřejších scén, které se nebrání explicitnímu zobrazení. Otázkou je, jak moc je tenhle film parodií na mafiánské filmy. Nějaké odkazy na stěžejní díla, jakým je kupříkladu Kmotr, se v něm vyskytují, film samotný se do parodické roviny pouští jen velmi zřídka. Skoro až neznatelně. v každém případě tahle bláznivinka představuje nenáročný relax se sympatickou herečkou v hlavní roli, která tentokrát zatoužila po slunění, bronzovém opálení a těstovinách na všechny možné způsoby v Itálii. 8/10

Když se do filmu obsadí prvotřídní zjev Odessa A'zion, divák má po estetickém zážitku. Kletba vražedkyně se sekerou, která prostupuje po staletí rodovou linií, není námětem k zahození. S dobrým režisérem by se z toho dalo vytŕískat cosi zábavně blbého. Jerren Lauder zvládá být spíše průměrný, někdy zasvítí pokusem o brutalitu i náznakem potenciálu. Většinou se režijně moc nezaskvěl. K dispozici měl ve vedlejších rolích Leslie Bibb a Dermota Mulroneyho, herce dostatečně optimálně stavěné pro tyto typy filmů. Co je to všechno platné, když v hlavní roli úřaduje asexuální herečka, která esteticky zničila i novou verzi Hellraisera. Film se docela snaží pracovat s relativně menší předvídatelností vývoje. Sekera v akci měla být ve větší míře, prostoje působí mnohdy poměrně odbytě. Střih není ideální a díky tomu vraždy nevyniknou naplno. V hororu je celkem zásadní, aby drastické scény měly sílu, což se tady nedaří tolik naplnit. Poměrně zajímavý byl postupný tvůrčí vzdor nepůsobit úplně jednoduchou stavbou děje. Film se sice tímto stal ne zcela stoprocentně přehledným, byl to ale v globálu celkem dobrý režijní záměr. Dalším zajímavým aspektem bylo naroubování příběhu kolem skutečné vražedkyně Lizzy Borden. Ačkoliv režisér z toho nedokázal vytěžit cokoliv mimořádného, přece jen ta prvotní myšlenka nebyla úplně marná. Mně z toho vychází hororový průměr, kdy je znát, že měl touhu dostat se na vyšší úroveň zpracování, kam se ale v žádném případě nedostal. 6/10

Většina předností jedničky zmizela, Natalia Germani už hraje jen druhou vagínu. Čarodějnice Simony Zmrzlé také ustoupila do pozadí. Navíc pokračování nese nesmyslný název Princezna zakletá v čase. Princezna se do časové kletby a smyčky už napodruhé nedostala. Tvůrčí tým, který od minula nedostál změn, se rozhodl ve dvojce pro větší invenčnost. Divák má tedy před sebou složitější děj a do popředí se dostává mladá alchymistka Amélie (Eliška Křenková). Ta nyní získala zakázanou schopnost částečně ovlivňovat tok času, což má za následek její rozštěpení v čase, v praxi to znamená, že Amélie ze současnosti se setkává s Amélií z minulosti. A na scénu vypochoduje Pán run Jan Jackuliak se slovenským přízvukem, který touží získat vládu nad veškerou magií. Vypravíme se na dobrodružnou výpravu do města jménem Ayra, kde sídlí alchymisté, co mají na starost chránit magii. Pod vedením alchymistky, kde ji doprovází prkenný Marek Lambora, Natali Germani, u které můžeme jen přemítat, jestli má pod šaty spodní prádlo, Martin Písařík, který zastupuje spolu s liliputánem komické postavy. Zjeví se i Vojta Kotek. A jeden se diví, jak to je to celé neakční a upovídané. Nějaká akce v podstatě nastupuje až v samotném závěru. Chybí jí velkolepost, ostatně absence nějaké rozmáchlé a spektakulární scény provází celé tohle pokračování. Dokonce mně nejednou celé to ne až tak funkční počínání přišlo nemálo směšné. Kostýmy, triky a scenérie jsou téměř katastrofa. I jednička tím trpěla, dařilo se jí ale svěžími režijními postupy tyto nedostatky maskovat. Tady už není co by je maskovalo. Výpravně se film většinou odehrává v interiérech nebo v lepším případě na jakémsi nádvoří. A čiré zoufalství představuje Tereza Mašková, která zazpívá se středověkou kapelou. Dvojka ukazuje, jak je na tom česká tvorba s žánrem fantasy. Do filmu by se muselo nalít mnohem více finančních prostředků, aby vypadal patřičně dobře, herce by musel někdo naučit hrát, aby to nevyznělo jako parodie, a režisér Petr Kubík by měl krotit vášně i ambice, neboť režijně v této oblasti příliš nevynikl. A tak za tu tvůrčí odvahu a pokusy o scenáristickou invenci se na ten průměr dostaneme. 5/10

Zlověstný tikot biologických hodin, který s každým dnem znásobuje nechuť mít dítě. A v okamžiku, kdy se ze zplození potomka stává s blížícím se čtyřicátým rokem života fobie, nastupuje možnost léčby na moderní klinice. Dianna Agron ztvárnila takový typ ženy. Divák tak čeká, co přinese její pobyt na klinice a setkání s lékařkou v podání Melory Hardin. A dočká se psychologických hrátek, které vyprodukují množství paranoidních a halucinogenních úkazů, což odráží nějakým způsobem duševní stav ženy. A vlastně ani nic jiného se ani nedostaví. Agron pomalu odkvétá do škaredosti. To její  protihráčka Melora Hardin má daleko větší esprit. Námět je poměrně neotřelý. Režisérka Alexis Jacknow toho příliš nenatočila, takže je znát, jak mnohdy tápe a nemá pevnou vizi. Tu a tam se blýskne s nějakým režijním nápadem, povětšinou je její provedení jednotvárně ubíjející. Pro někoho to může být dokonce až nuda. Byly nějaké možnosti, jak film vylepšit. Mohlo se určitě více přidat na intenzitě strašidelných výjevů, Vysoká znepokojující ženština si říkala o větší prostor. Dítě houpající se na pupeční šnůře je rozhodně vrchol filmu. I finále by sneslo nějaký ten extra hororový prvek, aby si pak divák nekladl vtíravou otázku, proč se na to vlastně díval. Nastavení filmu rozhodně vůbec není špatné. Pokud se ovšem řadíte k divákům, kteří hledají v hororech řady nepříjemných scén, tak se tentokrát budete muset uskrovnit. Režisérka a scenáristka v jedné osobě se rozhodla dát větší prostor studiu psychologie, které proložila nějakými hrůzyplnými výjevy, ze kterých rozhodně infarktové stavy nehrozí a větší zapamatovatelnost už teprve ne. Takže příště svůj potenciálem nabitý scénář bude vhodné předat k realizaci zkušenému režisérovi. Takhle to má nevyzrálou podobu. 6/10