Čekání

Hrdinou filmu je režisér Ahmad, který se chystá definitivně opustit Palestinu a usadit se v zahraničí. Přijme však ve své zemi ještě poslední pracovní nabídku, a to od svého přítele, budoucího ředitele palestinského národního divadla. Ten ho vyšle s kameramanem a jedním novinářem do uprchlických táborů v Jordánsku, Sýrii a Libanonu, kde má Ahmad vybírat herce do přítelova souboru. Čím více uprchlíků Ahmad pozná, tím víc klade sobě i ostatním otázku o vysvětlení jevu, který nejlépe vystihuje podstatu palestinského člověka: čekání. Režisér k tomu říká: „My Palestinci máme pocit, že nemáme svůj osud pod kontrolou. Naděje na eventuální vyřešení situace se objevuje a potom zase mizí a my začínáme čekat znova. Čekání tvoří nedílnou součást našich životů. Je už v kořenech našeho bytí." (Letní filmová škola)