Reklama

Reklama

Ivan Moravec

(TV film)
všechny plakáty
Česko, 2002, 57 min

Režie:

Jan Mudra

Obsahy(1)

"Ideálním duševním či vnitřním postojem hráče je hrát tak, jako by za vás hrál někdo jiný. Musíte vždycky plout v hudbě, kde vás nevyrušuje technika, nástroj ani vaše vlastní chyby. Je-li hráč dobře připraven, nic ho nebolí a publikum moc nekašle, může se jako malé zablýsknutí za noci přihodit něco, co ho nikdy nenapadlo. Touží po tom každý hráč," říká Ivan Moravec, který se už během svých studií na Státní konzervatoři a na Akademii múzických umění zařadil mezi naše přední umělce klavírního oboru. Během své bohaté koncertní činnosti, kterou systematicky rozvíjí od roku 1956, hrál téměř se všemi předními domácími a světovými orchestry. Jako sólista byl s Českou filharmonií opakovaně na zahraničních zájezdech po celém světě. Koncertoval zejména v USA, Anglii, Itálii, Nizozemí, Rakousku a také v řadě východoevropských států. Od roku 1960 začal natáčet pro Supraphon a pak i pro Connosieur Society of New York. S touto společností podepsal dlouhodobou smlouvu a natočil pro ni řadu nahrávek, mimo jiné i beethovenovské a chopinovské album. Dodnes se velmi často Ivan Moravec vrací do Spojených států, kde koncertuje a kde ho oceňuje nejširší publikum a kritika. Vysoce ceněna je především jeho kompletní nahrávka Chopinových nokturen. V roce 1999 vydala gramofonová společnost Philips Classics pozoruhodný soubor desek, který zahrnuje výběr 73 největších pianistů dvacátého století. Mezi osobnostmi jako Richter, Rubinstein, Horowitz nebo Aškenazy nacházíme také jediného Čecha - je jím Ivan Moravec. Dodnes se prof. Ivan Moravec vedle své pedagogické činnosti věnuje sólové koncertní činnosti. Je celosvětově přijímán a hodnocen jako absolutní špička mezi klavírními virtuósy současnosti a jako jeden z nejlepších představitelů české kultury v zahraničí. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (2)

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Mistr, pedagog a mimořádná osobnost. S dokumentární lehkostí zaznamenaná procházka hudbou s jejími koncertními sály, nástroji, nahrávacími společnostmi a lidmi v pozadí, bez nichž by výkon utrpěl na lesku (p.Sokol ad. z této generace by si zasloužili vlastní dlouhometrážní portréty). To vše s průvodcem velkého rozhledu i muzikantské a lidské úrovně, prezentujícím se bez současného všeprostupujícího prostoduchého mysticismu. Ohlédnutí za mizejícím světem vrcholné poctivosti a náročnosti, která vede nejen k trvalým hodnotám, ale přitom přes všechnu dřinu v pozadí působí navenek dojmem lehkosti a neokázalosti, v dnešní PR-mediální době vyhrazené dobrovolným provinčním outsiderům. ()

Reklama

Reklama