Divoké srdce Afriky

1. Oheň Etiopská vysočina – „Střecha Afriky". Před třiceti miliony let se tu rozkládala rozsáhlá náhorní plošina o rozloze Španělska. Od té doby proměnily přírodní pochody tuto krajinu v africkou obdobu Grand Canyonu. Tady má název Velká příkopová propadlina. Přírodní procesy dokázaly za miliony let vytvořit izolované oblasti ve velkých nadmořských výškách, ve kterých žijí zvláštní a jedineční tvorové, jež nenajdete nikde jinde na světě.
Například Dželady – blízké příbuzné paviánů – šplhají nahoru po příkrém srázu, na kterém jediné uklouznutí znamená smrt. Dželady žijí pouze na těchto mrazivých planinách. Před chladem je chrání dlouhá hustá srst. Jsou nejvýše sídlícími primáty na této planetě, ovšem s výjimkou člověka. Některé skupinky žijí v nadmořské výšce až čtyři a půl tisíce metrů. Snad nejpřekvapivější jsou jejich neobyčejně početné tlupy. Jsou nejspolečenštějšími primáty na Zemi, s výjimkou člověka. Živí se rostlinnou potravou a tak jejich obrovská společenství připomínají velká stáda pasoucích se zvířat v Serengeti. Svým způsobem života jsou vlastně vysokohorskou obdobou afrických antilop. Ale nejsou jedinými zvláštními obyvateli „Střechy Afriky".

2. Voda Na rozsáhlém území Velké příkopové propadliny rozhodují o přežití zvířat a rostlin dešťové srážky. Tato oblast údolí, sopek a travnatých plání se táhne severojižním směrem východní Afrikou v délce 5000 kilometrů.
Ve východoafrickém pohoří Virunga je v nadmořské výšce 4 000 metrů v počasí téměř neustále nevlídné. Srst goril horských, které zde žijí, je dostatečně hustá a i když provlhne, udrží jejich tělo v teple. Bez deště by tu neměly takovou hojnost potravy. A na planinách dole pod horami by nebyla tráva. Na rozsáhlém území Velké příkopové propadliny o přežití zvířat a rostlin rozhodují dešťové srážky. A to nejenom, kolik vody naprší, ale i jak krajina na déšť reaguje. Velká příkopová propadlina, oblast s mnoha údolími, sopkami a travnatými pláněmi, se táhne severojižním směrem východní Afrikou v délce 5 000 kilometrů. Za její reliéf může obrovská masa rozžhavené lávy, která už několik milionů let zvedá do výše značnou část afrického kontinentu.

3. Tráva Před třiceti miliony let byla celá tropická Afrika pokryta hustým pralesem. Dnes už tomu tak není. Zde ve východní Africe skoro všechny lesy téměř zmizely. Proměněná krajina se tak mohla stát dějištěm nejvýznamnějšího příběhu nejen tohoto kontinentu, ale celé Země.
Tento příběh začíná v lese. Šimpanzi jsou dokonale přizpůsobeni životu na stromech. V jejich korunách nacházejí bezpečí a téměř veškerou svou potravu. Šimpanzi žijící v kaňonu Kyambura v Ugandě se ale občas vydávají na neobvyklé výpravy. Jejich domovem je úzký pruh tropického lesa, který je obklopen rozsáhlou, otevřenou savanou. Kilometr za kilometrem rovné pláně porostlé trávou. Život na hranici mezi lesem a savanou šimpanze občas přiměje, aby se vypravili hledat potravu do nového a vzrušujícího prostředí. Na otevřeném prostranství se však necítí bezpečně, proto se po několika hodinách vracejí do džungle. Pro mnoho dalších druhů zvířat se toto prostředí – východoafrické pláně – stalo podmínkou jejich přežití. (Česká televize)