Reklama

Reklama

Moje malá žena

  • Česko Moje ženuška (festivalový název) (více)
všechny plakáty

Obsahy(1)

Jedná se o celovečerní debut litevského herce Raimundase Banionise, jenž ztvárnil vedlejší mužskou roli vedle svého známějšího příbuzného Donatase Banionise v Tarkovského filmu Solaris. Ve svém autorském filmu podává výpověď o životě mladých Litevců v 80. letech. O jejich plánech, vyhlídkách a naplněných i nenaplněných tužbách. Hlavní hrdinkou je určitým způsobem nečitelná dospívající žena, která si teprve hledá své místo v životě. (Přehlídka litevských filmů)

(více)

Recenze (1)

MM11 

všechny recenze uživatele

Dost šedivý pohled na procitání mladých... U kormidla byl chřadnoucí Černěnko, věkový průměr ÚV KSSS hluboce přesahoval sedmdesátku a unavující každodennost se zdála nekonečná. To máme ten šedivý rok 1984, zároveň však moment nenápadného obratu, jak dokazoval Tengiz Abuladze v „nedaleké“ Gruzii. Možná i proto jsem do této reflexe litevské mládeže vkládal nemalé naděje: marně. Pokud se opravdu jednalo o průlomový generační snímek, tak to spíše vypovídá o tehdejší době. Odrtženost od reality a velmi pozvolné přivykání standartům toho, jak by měl film pro dospívající vypadat. Čtyři postavy se vzájemně hledají, do toho občas zaduní tehdejší disco, jindy je ponechán komorní prostor pro klidný a většinou nicneříkající dialog. Obávám se, že nečitelnost hlavní hrdinky je do značné míry nezáměrná a pramení z neschopnosti srozumitelně vyprávět. Snímek naznačil několik slibných cest (poetický film, podobenství, realistické drama, hořká komedie), ale u žádné z nich víceméně nezakotvil. Bohužel chybí jakákoli gradace a film si od diváka udržuje pomyslný odstup, takže jen těžko může dojít k probuzení skutečného zájmu. Namísto toho se na sebe kupí sami o sobě zajímavé (tanec na trupu lodi), ale ve vztahu ke zbytku filmu celkem neúčelné scény. Kdyby film nebyl tak nerozhodně rozkročený, tak bych v tom viděl záměr. Jenže výsledná paleta vjemů nedává nic uceleného a svým vrstvením nakonec překrývá silné momenty. Dalo by se říct, že základní vlatností filmu je spíše mlčet (velké skoky v čase znamenají změny, které ale nejsou zpětmě komentované) a nechat diváka tušit. Nic proti tomuto hledání významů, ale musel bych mít k němu chuť, což se zde žel nestalo. ()

Související novinky

Přehlídka litevských filmů

Přehlídka litevských filmů

29.11.2012

Tento pátek 30.11. a sobotu 1.12.2012 pořádá Skandinávský dům ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze unikátní přehlídku litevských hraných i dokumentárních filmů, které měl zatím možnost vidět… (více)

Reklama

Reklama