Obsahy(1)
Je tvrdohlavá, bojovná a komplikovaná osobnost, ale když chce, tak je i vtipná a okouzlující. Ve svých 96 letech je Miriam Weissensteinová jen o čtyři roky mladší než město Tel Aviv, kde po odchodu z Československa žila už od roku 1921. Život v Tel Avivu a jeho proměny zachytil na výjimečných fotografiích její manžel Rudi. Miriam i po jeho smrti stále pracuje v jejich fotografickém studiu, které vede spolu s vnukem Benem. Rudiho „Photo House“ tvoří součást kulturní paměti města i státu, přesto má podlehnout developerským plánům. „Starosta chce zbourat můj obchod. Podepište petici, aby odešel do důchodu,“ baví Miriam dav návštěvníků, kteří si u příležitosti stého výročí města přišli koupit fotografie. Ben s pomocí svého partnera posílá dědečkovo umění na výstavy do Evropy a za téměř stoletou babičku vede boj s radnicí. Ačkoliv občas musí bojovat i s urážlivou Miriam samotnou, snaží se překonat rozkol, který mezi nimi nastolila rodinná tragédie. Mimořádně podmanivý film o rodině, paměti a odpuštění těží především z vtipných slovních výměn mezi babičkou a vnukem. (Jeden svět)
(více)Recenze (3)
Představoval jsem si to že uvidím hodně uměleckých fotek. Nakonec jich pár bylo, ale těžištěm dokumentu byla babička. Režisér postupně odhaluje proč má naoko tvrdý obal. Na dokument se příjemně koukalo, Izraelce mám rád. ()
Asi nevtipnější dokument na Jednom světě, a to jen díky úžasné bábi:) ()
Víťaz Doc Leipzig 2012. So sweet! ()