Obsahy(1)
První ze zamýšlené řady videofilmů na téma básník a humor. Jan Skácel, významný moravský básník, o němž se v letech tzv. normalizace mlčelo a jehož verše byly tajně opisovány a vycházely v samizdatových edicích, se narodil v roce 1922 a zemřel v roce 1989. Ve vzpomínkách svých přátel je ve filmu připomínán jako člověk s osobitým humorem a ve vzácných archivních záběrech je zachyceno i jedno z jeho posledních veřejných vystoupení, kterých za totality bylo kvůli nesčetným zákazům poskrovnu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (1)
Jiří Suchý složil poctu Janu Skácelovi osobitým filmovým dílkem rozkročeným mezi dokumentem (s cennými svědectvími Vladimíra Justla, Miroslava Donutila, Petra Skoumala či Břetislava Rychlíka a s archivními záběry z besedy s básníkem) a literární revue či text-appealem (v intermezzech s recitovanými a zpívanými Skácelovými verši). Zvolený mezistav, plný výrazových prostředků charakteristických pro video-imaginaci filmové společnosti Perplex, zvláště zněle rezonuje s probíraným tématem – Skácelovým humorem a lze jen litovat, že tato práce nepřesáhla pouhou půlhodinku a že ji nenásledoval žádný podobný filmový experiment. Již pozdější režisérův komentář, který snímek doplňuje na vydání na DVD, přesvědčivě dokládá, že Jiří Suchý dokáže poezii nejen psát, ale i opravdu nápaditě a porozumivě interpretovat, a procházka českou moderní lyrikou s tímto čtenářem by mnohé dosud nepolíbené mohla o nezastupitelném významu poezie v lidském životě přesvědčit (jak se to dařilo mj. Mirkovi Kováříkovi). ()