Asmaa
VOD (1)
Obsahy(1)
Film Asmaa vznikl podle skutečného životního příběhu HIV pozitivní ženy žijící v hanbě a utajení, která skrývá svou nemoc nejen před sousedy a kolegy, ale i před svou dcerou, kterou po smrti svého muže sama vychovává. Dlouhé měsíce trpí opakovanými kolikami způsobenými močovými kameny, které lze odstranit jednoduchým chirurgickým zákrokem. Protože je však HIV pozitivní, všichni doktoři doposud odmítli zákrok vykonat – někteří z nevědomosti a strachu, jiní zas proto, že sdílejí mylnou představu společnosti o tom, že HIV pozitivní lidé jsou nemorální hříšníci. Její čas se rychle nachyluje, avšak skýtá se jí šance: dostává totiž nabídku zúčastnit se slavné talk show s jednou z předních osobností arabsky mluvících televizí Muhsinem al-Sísím. Háček je však v tom, že by musela odhalit svou tvář a identitu, tedy udělat něco, k čemu se v Egyptě zatím nikdo HIV pozitivní neodvážil. Asmaa má pouze několik hodin na to, aby se rozhodla, zda odhalí své tajemství nebo zda bude dál tiše trpět, což se rovná volbě mezi společenskou i psychologickou sebevraždou a pomalým umíráním. (Dny arabského filmu)
(více)Recenze (2)
Nádherný film, i když si myslím, že se tvůrci neměli obávat záporného konce a natočit onen příběh opravdu celý podle skutečné události. ()
Krásný, lidský příběh. Film jako memento. V zakonzervovaném předrevolučním Egyptě podobný příběh nepřekvapí, film ale překvapil - tím, že jako první odvážně přinesl jiný pohled na AIDS a že se pokusil přispět k proboření toho obrovského společenského tabu. Egypt (a potažmo arabský svět) na podobný příspěvek čekal poměrně dlouho. Jak řekl sám režisér, film není ani tak o AIDS, jako spíš o odvaze vystoupit z davu a bojovat proti předsudkům a stigmatům, která způsobují. V tom je jeho poselství naprosto universální a vyjadřuje nepochybně potřebu mnoha lidí hnout s tou nehybnou, svázanou společností a přimět ji minimálně k přehodnocení některých postojů. Stejně jako o nemocných AIDS by podobný film mohl vyprávět třeba o obtěžovaných/znásilněných ženách, homosexuálech nebo jiných (neprávem) stigmatizovaných lidí v arabské společnosti. I když by zachování skutečného konce bylo možná působivější a jaksi férovější, myslím si, že konec, který zvolil Amr Saláma, má v kontextu počínající revoluce v Egyptě své opodstatnění - slouží jako povzbuzení a záblesk naděje pro lidi, o kterých právě snímek pojednává. (Festival arabského filmu, Praha 2013) ()