Pastorále

Čtyři městští hudebníci přijeli na letní byt. Tak by se dal shrnout děj tohoto filmu. Na půdorysu střetu a dočasné koexistence dvou světů reliéfuje režisér odlišné hodnoty dvou nesourodých společenských skupin, ale brilantně rovněž ukazuje, jak se mohou doplňovat v médiu zvaném film (zvláště když začne dlouhý podletní déšť). Pastorální, tedy venkovský film, je navíc prosycen celou řadou mikrodramat motivovaných každodenními zvyky živočišného druhu zvaného člověk, navíc člověk sovětský v době kolchozů: sledujeme každodenní příjezdy a odjezdy kolchozníků na pole, sousedské hádky, obdělávání půdy, ale třeba i kradení materiálu, papalášský lov pstruhů pomocí granátů anebo prostě veselení se navečer s domácí pálenkou a vínem. Když hosté odjedou, zbyde v nejcitlivější dívence hostitelské rodiny lehký smutek – adresy má, třeba se vydá do města. (garmon)