Jak globální finanční krize prostupuje městskými prostory každodennosti? Tento dokumentární film sleduje četné transformace krizí stiženého aténského veřejného prostoru. Tři části filmu procházejí od minulosti po současnost krize, jak se zapsala v myslích aténských obyvatel, a jakou roli to hraje v jejich každodenním životě. První část, „Privatizace", zkoumá dědictví masových privatizačních projektů, které předcházely konání olympijských her v roce 2004, a dává je do kontextu současných programů privatizace. Druhá část, „Znehodnocení", zkoumá stále se zmenšující prostor migrantů ve městě a násilné znehodnocení, které je jeho výsledkem. Závěrečná, třetí část, „Militarizace", vysvětluje, jak se přesně v okamžiku, kdy stát ustupuje od svých sociálních funkcí, tato devalvace aténského života stává všeobecným stavem. Kombinací geografie, antropologie, městské teorie s vizuálními výzkumnými metodami a digitálním designem se tento filmový projekt pokouší číst obrovské (a často zničující) sociální a politické změny odehrávající se před našima očima prostřednictvím znaků, jež zanechávají v každodenním prostoru. Na vzestup rasismu, xenofobii a vytvoření rozsáhlých policejních kontrol je nahlíženo prostřednictvím údajně monotónních městských lokalit: aténského metra, starého a nového letiště, jeho hlavních silnic, náměstí a ulic.
(oficiální text distributora)
Jak globální finanční krize prostupuje městskými prostory každodennosti? Tento dokumentární film sleduje četné transformace krizí stiženého aténského veřejného prostoru. Tři části filmu procházejí od minulosti po současnost krize, jak se zapsala v myslích aténských obyvatel, a jakou roli to hraje v jejich každodenním životě. První část, „Privatizace", zkoumá dědictví masových privatizačních projektů, které předcházely konání olympijských her v roce 2004, a dává je do kontextu současných programů privatizace. Druhá část, „Znehodnocení", zkoumá stále se zmenšující prostor migrantů ve městě a násilné znehodnocení, které je jeho výsledkem. Závěrečná, třetí část, „Militarizace", vysvětluje, jak se přesně v okamžiku, kdy stát ustupuje od svých sociálních funkcí, tato devalvace aténského života stává všeobecným stavem. Kombinací geografie, antropologie, městské teorie s vizuálními výzkumnými metodami a digitálním designem se tento filmový projekt pokouší číst obrovské (a často zničující) sociální a politické změny odehrávající se před našima očima prostřednictvím znaků, jež zanechávají v každodenním prostoru. Na vzestup rasismu, xenofobii a vytvoření rozsáhlých policejních kontrol je nahlíženo prostřednictvím údajně monotónních městských lokalit: aténského metra, starého a nového letiště, jeho hlavních silnic, náměstí a ulic.
(oficiální text distributora)
(více)
Dokumentárny film v troch častiach popisuje úpadok Grécka, predovšetkým na príklade hlavného mesta Atén, vnímanie tohto úpadku gréckymi obyvateľmi a jeho dopady na každodennú realitu. V prvej časti sa venuje privatizácii a Olympijským hrám, ktoré mali za následok zväčšenie rozlohy mesta, ale i rozklad verejného sektora. Druhá časť sa zaoberá problémom prílivu cudzincov a vzrastajúceho rasizmu v krajine so zväčšujúcimi sa hospodárskymi problémami. Záverečná časť skúma stav, v ktorom štát ustupuje od svojich sociálnych funkcií a rastie militarizácia.
(Marek1991)
