Recenze (1)
Válečná porážka, která díky jednomu zisku a odvaze k průbojnosti může znamenat vítězství... S postavou egyptského prezidenta Gamála Násira a jeho asi nejzásadnějším aktem znárodnění Suezského průplavu jsem se seznámil až orientačně před filmem. Snímek nás zavádí často do interiérů politických místností, tedy celou situaci včetně mezinárodního konfliktu vnímáme zejména přes rozsáhlé politické dialogy (s občasným nahlédnutím do dění v Násirově rodině nebo proložením krátkých dokumentárních sestřihů). Ale když se mi navzdory černobílému vizuálu se zvláště temným svícením povedlo dostat se do jádra dění, film si udržel můj plný zájem až do konce a většinou mě fascinovalo sledovat detailně a rozsáhle rozehraná politická jednání v zákulisí. Dlouhý závěrečný Násirův projev je tím emocionálním procítěním místy celkem dojemný, očekával bych u politika s tak průbojnými činy „velkolepější“ až lehce bouřlivý tón. :o) Ahmed Zaki v hlavní roli opět přizpůsobil své reálné postavě změněný hlasový projev, během veřejného proslovu dokonce odlišný postoj – je zajímavé si po zhlédnutí pustit pro srovnání kousek z nějakého reálného Násirova projevu na YT. (Hodnocení mezi 4* a 5*, aktuálně nevím proč, jako většího favorita ze dvou politických životopisných filmů s A. Zakim vnímám novějšího Ayama El-Sadata, možná pro zachycení rozsáhlejšího časového období.) [85%] ()