Recenze (1)
Krátkometrážní hříčka Stéphana Drouota vnáší do kosmu civilní obyčejnost a zaujme v prvé řadě coby formální cvičení ve výpravě a kameře. Myšlenka, že i v době expanze lidstva do vesmíru budou pořád sociální propasti a enklávy, kde obyčejní lidé budou marně snít o přepychu z lifestylových konzumních časopisů, sice zůstává stále aktuální, ale je to právě zpracování podoby zdejšího světa, které stále uhrane. Stylově film připomíná dobové francouzské autorské úlety rodící se cinema du look jako rané kraťasy dua Caro-Jeunet či první projekty Bessona. ()