Manželské etudy po 35 letech
Obsahy(1)
Nejaktivnější pár. V době svatby studenti architektury. Oba se snaží podnikat už za socialismu. Postupem času se jim narodí pět dětí a postaví si dům na kraji Prahy. Po revoluci se pustí naplno do podnikání, kupují dům na Vinohradech a prodávají nábytek. Obchod ale neprosperuje podle jejich představ. Děti dospívají a generují různé problémy. Ivana se cítí na konci sil, vypukne manželská krize. Ivana a Vašek jí ale nakonec ustojí a upevní svoje vztahy. (Česká televize)
(více)Recenze (25)
Nejemotivnější reklama na židle, kterou jsem kdy viděl. Ale vážně - na pozadí příběhu Strnadových zůstává nezodpovězená otázka: jak jde dohromady obraz neúspěšných podnikatelů s obrazem rodiny žijící si na vysoké noze, s několika nemovitostmi a pěti dětmi? Třeštíková se zaměřila na vztahy, až zanedbala jejich ekonomickou, provozní stránku, která je přitom tak důležitá; promítá se do všech ostatních stránek života. ()
Uživit pět dětí, sebe a domácnost z obchodu, kam možná jen slunce chodí v poledne nakouknout a ještě ho tam musí Václav zlákat a pustit, to je asi dost těžké. Ale co... kdo židle má, aspoň bydlí :-) Osobně jsem pro vztah na celý život. No... snad se to tomuto páru už povede. Uvidíme. Apropo, bude se točit dál nebo je to definitivní konec? To možná nikdo neví. Nějak jsem se této odpovědi nedočkal nebo, pardon, snad nevšiml. Třeba po 45 letech? Je to asi nejen pro mne trochu depresivní, jak čas letí a co se dovede přihodit. Ale co, to je prostě život a toto jsou jedinečné dokumenty, které píše život a paní Helena se občas přitočí a točí. Děkuji paní Třeštíková! ()
Můžete mít peněz kolik chcete, ale když se děti nepovedou, budete stejně nešťastný. I když Strnad fňuká kudy chodí, jak si u něj nikdo nekoupí ani židli, nějak jsem mu to nežral. Stejně jako ty brekánky, který občas nahodil. Když nemá prachy,může prodat barák na Vinohradech a má vystaráno, ne? Jeho ženu vycucla rodina jak panicovo péro, takže z ní už zbyla jen prázdná schránka. Ale dokument skvělej. ()
Těm dvěma jsem držela palce od začátku - jak rýsovali mezi plenami a byli nekonečně šťastní. Po letech je to teda ale pekelně semlelo. Nepochopila jsem dvě věci: 1. jak můžou mít dva tak šikovní a pracovití lidé 5 tak průměrných a zatím problémových dětí 2. jak se dá 25 let žít z prodeje židlí, kam nechodí žádní zákazníci. Ale jinak oceňuji otevřenost obou manželů a ochotu mluvit o svých problémech. I když na místě paní Třeštíkové bych ty slzavé scény s Václevem vynechala. ()
Prišli aj dramatické udalosti, ktoré nikto nečakal, to je daň za hektický život. Druhá, pokojnejšia polovica filmu začína Honzovým skvelým neobratným akoby požiadaním o ruku popri vylievaní cesta na koláč z misky. Záhadou celej tejto série mi zostáva, ako sa dá 20 rokov žiť z neprosperujúcej predajne nábytku, do ktorej nikto nechodí. Na konci prichádza v plnej paráde slávnostná premiéra filmu Strnadovi. Lepší záver ani nemohol byť, takže ja s percentami určite nebudem trocháriť. –––– Po těch letech, co jsou spolu, třicet let, si myslím, že úplně zlatí. Jezděj na výlety, hubičkujou se, objímají se, jsou v pohodě. Občas nějakej průser, ale to je vždycky nějakej, viď? Je to tak naopak, že blbnou oni, když to tak vezmem. –––– No tak pani Spáčilová nám dala 70 %. Jenom 70 %! My jsme si vždycky říkali, jestli dostanem aspoň 45. ... A teď jsem si říkala, jestli těch 70 % je za kameru, za zvuk, nebo jako za hereckej výkon. Protože oni lidi si myslej, že je to hereckej výkon, ale to není hereckej výkon. –––– Tisíckrát si promítni tu misku, jak jsi míchal, a už to nikdy nedělej. Nikdy už to nedělej! ()
Galerie (9)
Photo © Česká televize
Reklama