Tomorrow Is Another Day

Tomorrow is Another Day je absolutně čistý hongkongský film. Nejen v rovině produkčního zázemí, ale i v návaznosti na lokální poetiku. Jenže také ukazuje, že ne každá kontinuita může být zajímavá. Finanční podporu získal ze strany Film Development Fund of Hong Kong, který přispívá na dva debuty ročně a otevírá tak dveře do filmového průmyslu stále novým autorům. První režijní počin zkušeného scénáristy Chana Tai-lee sice osciluje mezi společenským dramatem a nadsazenou exploatací, ale ani jeden rámec neumí vytěžit. Zatímco rodinné drama stojí na absurdní karikatuře autismu, z níž vyvěrají epizodické konflikty, nabourává ho bizarní revenge příběh, který nemá daleko k parodii na CATIII snímky z devadesátých let. Výrazné barevné filtry, vychýlené rámování, dramatická hudba a litry krve! Jenže takových momentů je poskrovnu a zůstávají především v hlavě matky. Nekompatibilitu obou rovin potvrzuje i samotný tvůrce, který tvrdí, že exploatační rovinu do filmu přidal pro nalákání investorů. Je paradoxní, že toto uměle vytvořené lákadlo na peníze je esteticky daleko podnětnější a bližší lokálním filmovým tradicím. Citlivá dramata týkající se společenských nedostatků jsou v Hongkongu doménou především Ann Hui, ale pomalu se objevují i mladí tvůrci, kteří s lokálními problémy vedou chytrý dialog (Chun Wong, Sunny Chan nebo Jevons Au Man-Kit), ale Chan Tai-lee rozhodně není jedním z nich. (19.11.2018)