Reklama

Reklama

Botero

  • Francie Botero
Kanada / Čína / Kolumbie / Francie / Itálie / Monako / USA, 2018, 82 min

Režie:

Don Millar

Scénář:

Don Millar
(další profese)

Recenze (1)

Hellboy 

všechny recenze uživatele

(spoilery) Fernando Botero je asi nejznámější, nejvystavovanější a nejvýdělečnější žijící malíř. Film je zarámován tím, že on sám sedí v restauraci a vypráví svým potomkům o svém životě. O dětství v chudobě v kolumbijském Medellínu, jak začal malovat, jak prodal svůj první obraz (a vydělané dva pesos vzápětí ztratil), jací malíři ho inspirovali, co a kde studoval.. a zejména jak objevil svůj unikátní styl, proslavil se, a přesunul se od malby k sochařství. A pak o něm na kameru mluví i sami jeho synové a dcera a další lidé, kurátoři, kunsthistorici. Rozebírají jeho obrazy, od nejranějších děl po současnost, v jakém období vznikaly a co je na nich pozoruhodného, procházejí jeho archiv plný skečů a nikdy neviděných věcí... Jen asi jednou větou je nějak zpochybněno to, že jeho jednoduše rozpoznatelný styl je vlastně na úrovni kýče (dobře poznatelný je koneckonců i styl Hello Kitty) a že je to šílený chrlič, který vyprodukoval tisíce děl (podobně jako Salvador Dalí). Měl (respektive má) zajímavý život, proslavil se, tragicky přišel o nejmladšího syna, cestoval, a v tomto filmu je to vše. Jenom minimálně se ale film dotýká nějakých závažnějších společenských, lidskoprávních témat. Pasáž o tom, že maloval Pabla Escobara (problém narkomafie v Kolumbii) a mučené vězně z Abu Ghraib trvá přesně 7 minut. A to je vše. V první řadě tu jde fakt jen o umění. ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama