Obsahy(1)
Dne 4. června 2005 čínský filmař Lui Wei míří s kamerou a jednou jednoduchou otázkou na pekingskou univerzitu a náměstí Nebeského klidu. „Víte, co je dnes za den?“ ptá se kolemjdoucích studentů a mladých lidí. Ten den je 16. výročí studentského povstání na náměstí Nebeského klidu, při němž bylo rukou čínské armády zabito několik stovek protestujících. Když Liou pokračuje ve svém dotazování, většina říká, že o tom nic neví, a rychle pokračuje v cestě nebo se nechápavě dívá do kamery. „Nechci o tom mluvit“, „Vypněte kameru“ a „Nevím“ jsou nejčastější odpovědi – důkaz, že vzpoura je v Číně stále tabuizovaným tématem. Liouův film zachycuje, jak chaos a násilí onoho dne vystřídalo ticho. Ukazuje, jak si mladí lidé neuvědomují, že toto téma bylo po léta zakázaným tématem rozhovorů a že vzpoura byla úřady utajována. Liu však tímto filmem prolamuje mlčení tím, že ukazuje jejich popírání. (bratr.Milan)
(více)Recenze (1)
Liu Wei celý den chodí kolem pekingské university a na náměstí Nebeského klidu a oslovuje kolemjdoucí stále dokola stejnou prostou otázkou: „Víte co je dnes za den?“ Obrací se většinou na mladé lidi. U některých je vidět, že opravdu neví o výročí studentské stávky, kterou čínský režim krvavě potlačil. Ti kteří ví, na co jeho otázka míří, velmi rychle utíkají pryč, ti nejodvážnější i řeknou co je za výročí, ale ani jeden člověk k tomu nechce nic říct na kameru. Podle reakcí se zdá, že to pravděpodobně natáčel na mobilní telefon, aby nevzbudil už od počátku nedůvěru. Film je velmi silným svědectvím toho, jak v čínském totalitním režimu žijí lidé v neustálém strachu a nemohou veřejně vyslovit svůj názor. Važme si svobody , kterou tu máme, že můžeme říct veřejně co si myslíme. Film končí smutně záběrem na zapálené svíčky na náměstí Nebeského klidu. Liu Wei byl asi jediný, který svým filmem a malým gestem ten den udělal vzpomínku na toto smutné výročí. ()