Karajanův Růžový kavalír v Salcburku

O vzrušující atmosféře otevření salcburského Velkého festivalového domu (Grosses Festspielhaus Salzburg) v roce 1960, kdy se ve Straussově a Hofmansnthalově rokokově „lechtivé“ operní komedii představily tři operní superhvězdy pod taktovkou jednoho z největších dirigentů 20. století... Říká se, že s vyznáním lásky nemáte nikdy posílat svého prostředníka, zvláště ne mladšího a průraznějšího! Mohlo by se totiž stát, že by se nevěstě více zalíbil než vy sám. Na této jednoduché zápletce je postavena hudební komedie o třech dějstvích skladatele Richarda Strausse a dramatika Hugo von Hofmannsthala Růžový kavalír. Tuto nádherně okázalou veselohru, odehrávající se ve Vídni za vlády Marie Terezie, budete sledovat v německém dokumentárním pořadu s plejádou prvotřídních legendárních operních pěvců, kteří se objevili v nádherném obsazení při Karajanově otevření Velkého festivalového domu v Salcburku v roce 1960. Maršálce propůjčila svůj zrale lahodný hlas Elisabeth Schwarzkopfová, Oktaviána ztvárnila Sena Jurinacová, Žofii prozářila svým výjimečným sopránem Anneliese Rothenbergerová, nemotorného barona Ochse vytvořil Otto Edelmann... Růžový kavalír je prostoupen neopakovatelným kouzlem valčíku, navozuje na dekadentní atmosféru sídelního města byrokratického mocnářství, které se stejně jako Maršálčiny uvadlé půvaby jen s obtížemi vzpamatovává ze zašlé slávy. Richard Strauss nazýval svoji patrně nejpopulárnější zpěvohru „mozartovskou“, i když s příměsí hlučného 20. století. Nad všemi útrapami však nakonec vítězí čistá láska, a především Straussova mistrovsky napsaná partitura, v níž se tvůrce oprostil od krvelačné dusné nálady předchozí Salome a Elektry. Při všem vtipu a divadelním povyku ulpívá na této hudbě z roku 1911 závoj hluboké melancholie, kdy něco nenávratně končí a uzavírá se jedna rozsáhlá epocha. (Česká televize)