V jednoduchosti je občas síla, takže se nebraňte, až na vás tenhle naprosto neznámý film hned z kraje vybalí tříminutový sestřih dvou bitek, které s dějem vůbec nesouvisí a natočily se zřejmě jen tak bokem. Poděkujte poprvé, účinkuje v nich totiž Fan Siu-Wong (Ricky ze Story of Ricky) a je "nejlepší z nejlepších". V osmdesátých letech hrál vyjukaného teenagera, kterému pomáhal z problému Yuen Biao (Righting Wrongs), teď je řada na něm, aby likvidoval zloduchy a na jeho wushu zkrátka nikdo nemá. Rychlé kopy, neuvěřitelná mrštnost, svalnatá postava. To berem.
Po tříminutovém úvodu se konečně rozjede příběh a rázem zjistíte, že jste se ocitli ve filmu, který ač z roku 1997, vykazuje všechny znaky old schoolové tradice. Poděkujte podruhé. ;) Nebudu to příliš komplikovat, takže jen ve zkratce - Policista Tong kdysi zabil gangstera jménem Lev, takže hned co vyleze z vězení, zabije ho na oplátku Tygr, Lvův syn. Ten ovšem ví, že Tong má dceru a věrného kamaráda Fua a hodlá je zlikvidovat taky. A pak se ještě objeví Kau, syn Tongova kamaráda z vězení. Všichni si navzájem vymění několikrát rukojmí, pak Kau všechny zmlátí a na scénu přijde Šílený kůň, Tygrův bratr.
Až popadnete dech a vyndáte nervy z kýblu, prozradím vám, že o tohle všechno vůbec nejde. Je to takové to nezbytné křovisko pro nejrůznější konflikty, které se řeší pěstmi. Na jedné straně stojí prosťáček Kau, který vede školu bojových umění, je ke všem milý a trousí moudra na potkání (skutečně tak trochu Wong Fei-Hung moderního světa, jak ho popsal můj kolega Eric Jacobus), na druhé pak nemilosrdný Tygr a jeho přítelkyně Kim v podání Kim Maree-Penn, jedné z těch lepších zápaďaček (však ona vám to dívčina ve filmu předvede, ve filmu si dá s Wongem hned tři "přáteláky"). Trochu bokem stojí Lau Kar-Yan, který hraje Fua, starajícího se o svojí a Tongovu dceru - je víceméně pouze předmětem nejrůznějších únosů a záchranných misí, vůbec si nezabojuje, stejně jako Tygr, který jen vypadá, že by chtěl, ale nakonec se k ničemu nedostane.
Naštěstí je tu řada jiných adeptů. Poté co v první půli filmu Wong zlikviduje tucty bezejmenných gangsterů, dojde záporákovi trpělivost a povolá si na pomoc dva experty. Mistra v Muay Thai (Billy Chow) a přitepleného ninju (sorry, ale Ngai Sing to tak opravdu pojal ;). To je vskutku zajímavá sestava a když k těmhle dvěma bijcům přidáme ještě duely s Kim Maree Penn (je vážně dobrá), nemůžeme říct, že by si Wong dovoloval na slabší (i když... řadoví gangsteři jsou tu jako z cukru, vydrží sotva jednu ránu) nebo mu nebylo dopřáno předvést své schopnosti. Možná je trochu škoda, že souboj s Billym v lese je trochu krátký a ten s Ngaiem zas docela neortodoxní (nicméně jeho štípací technika je... zajímavá), z obou však crčí ochota předvést to nejlepší. Nepotěší trochu kolísavá úroveň kamery a střihu v některých soubojích (bitka v parku), ale jinak si tvůrci na všech aspektech akčních scén dali hodně záležet a skoro se nechce věřit, že něco podobného mohlo v Hong Kongu vzniknout v roce 1997, kdy jste podobný styl filmů mohli hledat tak možná v archivech.
Navzdory všem relativním pochvalám ale Death Games nenabízí tak dobrou akci, aby to zazdilo rozčarování nad přihlouplou dějovou stránkou. Ono je sice zábavné, že v padouchově pevnosti stojí na trávníku zničehonic britská telefonní budka a že se pořád někdo někam unáší, ale nedává to příliš smysl a postavy jsou tu opravdu jen a jen na to mlácení. Pro budoucí Fan Siu-Wongovu kariéru to byla určitě škoda, narodil se zjevně příliš pozdě než aby stihnul chytit tu správnou dobu a správné lidi. Talent na to rozhodně měl a když už za nic, musíme tvůrcům Death Games poděkovat čistě za to, že se Fan Siu-Wong alespoň jednou ve své kariéře mohl předvést v roli akčního hrdiny bez kompromisů. Je milý, je čilý a akční až z toho praskají bubínky. Zapomeňte na hodnocení a dejte mu šanci, zaslouží si jí. 40%
()
(méně)(více)
V jednoduchosti je občas síla, takže se nebraňte, až na vás tenhle naprosto neznámý film hned z kraje vybalí tříminutový sestřih dvou bitek, které s dějem vůbec nesouvisí a natočily se zřejmě jen tak bokem. Poděkujte poprvé, účinkuje v nich totiž Fan Siu-Wong (Ricky ze Story of Ricky) a je "nejlepší z nejlepších". V osmdesátých letech hrál vyjukaného teenagera, kterému pomáhal z problému Yuen Biao (Righting Wrongs), teď je řada na něm, aby likvidoval zloduchy a na jeho wushu zkrátka nikdo nemá. Rychlé kopy, neuvěřitelná mrštnost, svalnatá postava. To berem. Po tříminutovém úvodu se konečně rozjede příběh a rázem zjistíte, že jste se ocitli ve filmu, který ač z roku 1997, vykazuje všechny znaky old schoolové tradice. Poděkujte podruhé. ;) Nebudu to příliš komplikovat, takže jen ve zkratce - Policista Tong kdysi zabil gangstera jménem Lev, takže hned co vyleze z vězení, zabije ho na oplátku Tygr, Lvův syn. Ten ovšem ví, že Tong má dceru a věrného kamaráda Fua a hodlá je zlikvidovat taky. A pak se ještě objeví Kau, syn Tongova kamaráda z vězení. Všichni si navzájem vymění několikrát rukojmí, pak Kau všechny zmlátí a na scénu přijde Šílený kůň, Tygrův bratr. Až popadnete dech a vyndáte nervy z kýblu, prozradím vám, že o tohle všechno vůbec nejde. Je to takové to nezbytné křovisko pro nejrůznější konflikty, které se řeší pěstmi. Na jedné straně stojí prosťáček Kau, který vede školu bojových umění, je ke všem milý a trousí moudra na potkání (skutečně tak trochu Wong Fei-Hung moderního světa, jak ho popsal můj kolega Eric Jacobus), na druhé pak nemilosrdný Tygr a jeho přítelkyně Kim v podání Kim Maree-Penn, jedné z těch lepších zápaďaček (však ona vám to dívčina ve filmu předvede, ve filmu si dá s Wongem hned tři "přáteláky"). Trochu bokem stojí Lau Kar-Yan, který hraje Fua, starajícího se o svojí a Tongovu dceru - je víceméně pouze předmětem nejrůznějších únosů a záchranných misí, vůbec si nezabojuje, stejně jako Tygr, který jen vypadá, že by chtěl, ale nakonec se k ničemu nedostane. Naštěstí je tu řada jiných adeptů. Poté co v první půli filmu Wong zlikviduje tucty bezejmenných gangsterů, dojde záporákovi trpělivost a povolá si na pomoc dva experty. Mistra v Muay Thai (Billy Chow) a přitepleného ninju (sorry, ale Ngai Sing to tak opravdu pojal ;). To je vskutku zajímavá sestava a když k těmhle dvěma bijcům přidáme ještě duely s Kim Maree Penn (je vážně dobrá), nemůžeme říct, že by si Wong dovoloval na slabší (i když... řadoví gangsteři jsou tu jako z cukru, vydrží sotva jednu ránu) nebo mu nebylo dopřáno předvést své schopnosti. Možná je trochu škoda, že souboj s Billym v lese je trochu krátký a ten s Ngaiem zas docela neortodoxní (nicméně jeho štípací technika je... zajímavá), z obou však crčí ochota předvést to nejlepší. Nepotěší trochu kolísavá úroveň kamery a střihu v některých soubojích (bitka v parku), ale jinak si tvůrci na všech aspektech akčních scén dali hodně záležet a skoro se nechce věřit, že něco podobného mohlo v Hong Kongu vzniknout v roce 1997, kdy jste podobný styl filmů mohli hledat tak možná v archivech. Navzdory všem relativním pochvalám ale Death Games nenabízí tak dobrou akci, aby to zazdilo rozčarování nad přihlouplou dějovou stránkou. Ono je sice zábavné, že v padouchově pevnosti stojí na trávníku zničehonic britská telefonní budka a že se pořád někdo někam unáší, ale nedává to příliš smysl a postavy jsou tu opravdu jen a jen na to mlácení. Pro budoucí Fan Siu-Wongovu kariéru to byla určitě škoda, narodil se zjevně příliš pozdě než aby stihnul chytit tu správnou dobu a správné lidi. Talent na to rozhodně měl a když už za nic, musíme tvůrcům Death Games poděkovat čistě za to, že se Fan Siu-Wong alespoň jednou ve své kariéře mohl předvést v roli akčního hrdiny bez kompromisů. Je milý, je čilý a akční až z toho praskají bubínky. Zapomeňte na hodnocení a dejte mu šanci, zaslouží si jí. 40% () (méně) (více)