Obsahy(1)
Ikonická stavba legendárního architekta Dušana Jurkoviče na beskydských Pustevnách před šesti lety lehla popelem. Díky fortelu stovek odborníků tam stojí dokonalá replika... Architektonický skvost legendárního slovenského architekta Dušana Jurkoviče patřil od roku 1899 do souboru nejznámějších beskydských secesních staveb. Libušín byl jedním z největších turistických lákadel na česko-slovenském pomezí. Všechno se změnilo 3. března 2014, kdy Libušín vyhořel. Škoda byla z kulturního a památkového pohledu nevyčíslitelná. Bezprostředně po požáru se ozývali lidé z celé země s tím, že chtějí pomoci unikátní stavbu zachránit. Vlnu solidarity označuje ředitel Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš jako „nové národní obrození“. Muzeum se rozhodlo památku zachránit a na místě spáleniště postavit věrnou repliku legendární stavby. Jednalo se o takzvanou vědeckou rekonstrukci. Tým dokumentaristy Aleše Koudely sledoval příběh rekonstrukce slavné beskydské památky od samotného začátku. Natáčel s architekty, památkáři, pamětníky a především s řemeslníky, kteří s neuvěřitelným fortelem pracovali na replice. Takzvaná vědecká rekonstrukce, na níž se podílelo několik stovek lidí, trvala šest let a stála 112 milionů korun. V rámci dobrovolné sbírky se v České republice vybralo téměř 12 milionů korun. Nový Libušín byl otevřen 30. července 2020. (Česká televize)
(více)Recenze (3)
ano... ()
Kdyby Vás někoho zajímalo, jak Česká televize, tvůrce obsahu, pošlapává autorká práva ostatních, jmenovitě architektů, tak tento dokument doporučuju ke shlédnutí. Na úvod se sluší uvést, že celý projekt rekonstrukce od A do Ž zpracovala jistá projekční kancelář Masák & Partner, s.r.o., kde mám tu čest pracovat. Největší prostor v dokumentu dostali zástupci investora a realizačních firem. Masák & Partner jako autor rekonstrukce v dokumentu nejsou uvedeni vůbec. Nikde. Ani v titulcí. Zato je tam ale dán prostor náhodným kolemjdoucím. Za architekty tam mluví jistý pan Všetečka. Autor nerealizované studie, která předpokládala de facto vylití Libušína z betonu a obalení kašírkou ze dřeva. Ten člověk s finální realizovanou stavbou nemá společného zhola nic. Přesto je mu udělána reklama, dán prostor a jeho diletantský model návrhu je doplněn grafickými materiály, které mu nepatří. Čili naše práce Masák & Partner tam je, jen je uvedena jako práce pana Všetečky. Asi na 10 vteřin se tam mihne skutečný architekt projektu, Jarda Svěrek, kterého ČT nechala se vyjádřit pouze k tomu, jaké trámy budou použité. Alespoň jméno a povolání tam má správně, ale zase nikde není uvedeno, z jaké je vlastně firmy. Delší stopáž v dokumentu dostalo i to individuum, co ukradlo pokladničku ze sbírky a zachytila ho bezpečnostní kamera. To jako vážně všichni z ČT, kteří se na tom podíleli, dramaturg, producenti, režisér, scénárista, kameramani, myslí, že se ten projekt udělal sám? To nikoho z nich nenapadne, že by bylo dobré zjistit, kdo skutečně stojí za návrhem rekonstrukce? Jde to zjistit všude z veřejně dostupných zdrojů (a taky z cedule na stavbě). Lidé, kteří se živí tvorbou obsahu a autorskými právy, nemrknou, když hodí do kanálu práva jiného autora a místo něj udělají ještě reklamu někomu jinému. Je to jako bych já jejich dokument nahrál na svůj YouTube kanál a napsal, že autorem je TV NOVA. To je fakt ostuda. ()
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10721136137-fenix-jmenem-libusin/ ()
Galerie (19)
Photo © Česká televize
Reklama