Biografie
Masahiro Motoki se narodil 21.prosince 1965 ve městě Okegawa v prefektuře Saitama. Svou kariéru v zábavním průmyslu zahájil jako pomocný tanečník v chlapecké taneční skupině a hned po svém debutu v TV se stal členem populárního tanečního tria Shibugaki Tai (The Cool Kid Trio), kde záhy získal přezdívku Mokkun. S podporou Johnny & Associates, firmy jenž vyhledává mladé talenty v Japonsku se tak záhy stal jedním z nejpopulárnějších „idolů“ své generace. Po vydání prvního singlu Nai Nai 16 (doporučuji shlédnout na youtube) své skupiny v roce 1982 bylo Motokimu teprve 18.let a ihned obrdžel ocenění jako objev roku. Přirozeným následkem toho byla jeho účast v reklamách a první menší role v televizních produkcích. Nejvíce se zapsal ve filmech jako HEADPHONE LULLABY a UWASA NO POTATO BOYS, kde si zahrál zajímavou roli syna farmáře brambor na Hokkaidu. Úspěch tria však trval jen do listopadu roku 1988, kdy se skupina rozpadla. Od té doby se Motoki rozhodl vložit veškeré své síly do herectví.
Kvůli jeho vzhledu se však věnoval do značné míry modelingu, ale záhy se dočkal i prvních nabídek na role do dalších filmů. Mimořádná šance jak využít předchozí taneční zkušenosti i jeho herecké ambice přišla roku 1989, v momentu kdy dostal nabídku jeho vůbec první hlavní role ve filmu Sua Masayukiho FANCY DANCE (Fanshi dansu). Komediální příběh o punk-rockerovi v kombinaci s prostředím buddhistického kláštera přinesl kýžené ovoce a díky dobrým ohlasům na tento snímek získal další velkou příležitost se stejným režisérem, a to ve snímku z roku 1992, SUMO DO, SUMO DON'T (Shiko Funjatta). Tento snímek přinesl další velký úspěch, jak komerční, tak u kritiky a Motoki obdržel za roli nejedno ocenění (včetně za nejlepší herec v hlavní roli od Japonské filmové akademie) a navíc se tímto dostal i do podvědomí zahraničních diváků.
Úspěch přivál i první menší mediální skandál z roku 1991 po spolupráci s japonským fotografem Kishinem Shinoyamanem, kdy vyšla série fotografií pod názvem "White Room" jenž obsahala kolekci Motokiho aktů.
Zájem o Motokiho však neopadl, ba naopak. Přišly další nabídky a vznikly divácky úspěšné filmy RAMPO (The Mystery of Rampo) a GONIN (The Five), oba roku 1995. Netrvalo dlouho a Motoki už nebyl svobodný. Oženil se 7.července 1995 s devatenáctiletou esejistkou a hudebnicí Yayako Uchidou, jedinou dcerou rock'n rolového zpěváka Yuye Uchidy a herečky Kirin Kiki. Zajímavostí bezesporu je, že po svatbě Motoki přijal příjmení své manželky a oficiálně se tedy dnes jmenuje Masahiro Uchida. Rok poté Motoki zkoušel comeback ve formě vydání vlastního hudebního alba pro společnost Toshiba EMI. Došlo i na vydání druhého alba i singlů, avšak zdaleka nedošlo k navázání na předešlé hudební úspěchy.
Mezi Motokiho další důležité role bezesporu patří hlavní role ve filmu, ve kterém opět navázal na úspěšnou spolupráci se Suem Masayukim, a to snímkem SHALL WE DANCE? (Sharu Wī Dansu) z roku 1996, který slavil veliký komerční úspěch a není tajemstvím, že se povedené romantické předlohy o pár let později, roku 2004 ujal i Hollywood pod režisérskou taktovkou Petera Chelsoma, který obsadil do hlavní role americké verze Richarda Gera a Jennifer Lopez.
Roku 1998 Motoki zahájil rozsáhlou spolupráci s televizní společností NHK, které se upsal pro účast na hlavní roli v sérii historického televizního dramatu TOKUGAWA YOSHINOBU. Spolupráce se vyplatila a seriál slavil úspěch na všech frontách, a co více, Motoki dostal za účast na tomto projektu významné národní ocenění hrdina za zásluhy v zábavním průmyslu. Zpět na velké plátno se Motoki vrací s věhlasným japonským režisérem Takashi Miikem v hlavní roli jeho filmu THE BIRD PEOPLE OF CHINA (Chūgoku no Chōjin) z roku 1998. Práce na tomto snímku byla pro Motokiho údajně velice obtížná, ale přes veškeré dohady dostal za roli v tomto snímku další cenu za nejlepšího herce v hlavní roli na Filmovém festivalu Mainichi/Takazaki. Následovala zajímavá role ve filmu GEMINI (Soseiji), kde Motoki ztvárnil dvojroli a byl za tuto roli nominován opět na post nejlepšího herce v hlavní roli dle Japonské akademie filmových umění.
V následující kariéře stojí za zmínku především Motokiho propůjčení hlasu do populárního anime filmu TEKKON KINKREET z roku 2006 a film THE LONGEST NIGHT IN SHANGHAI (Yoru no Shanhai) z roku 2007 kde došlo ke vzácné spolupráci japonských a čínských filmařů.
Roku 2008 došlo na spolupráci mezi Motokim a režisérem Yojirem Takitou na filmu s tabuizovaným tématem tradičních buddhistických obřadů u zesnulých v Japonsku. Původní myšlenka na téma filmu údajně vznikla právě v Motokiho hlavně, když si přečetl autobiografickou knížku Coffinman: The Journal of a Buddhist Mortician (Nōkanfu Nikki) o profesionálním „pohřebníkovi“ a tradičních praktikách. Téma Motokiho natolik zaujalo, že zahájil dlouholeté přípravy na vznik filmu DEPARTURES (Okuribito). Přípravy zahrnovaly jak kompletní studium ceremoniálů spojených s tradičním „odchodem“ zesnulých, tak studium hry na klasický nástroj – čelo, jenž se stalo rovněž nezbytným prvkem příběhu. Spolupráce vynesla režisérovi Oscara za nejlepší cizojazyčný film při vyhlašování 81.ročníku výročních cen, ale především Motokimu mezinárodní uznání za bravurní herecký výkon, který již ocenilo nesčetně festivalů.
Herec
Filmy | |
---|---|
2024 |
Snerting |
2023 |
Yu-Jo (TV film) |
2021 |
Rjúkó kanbó (TV film) |
2020 |
The Works and Days (of Tayoko Shiojiri in the Shiotani Basin) |
2016 |
Nagai íwake |
2015 |
Nihon no ičiban nagai hi |
Tenkú no hači |
|
2013 |
Dakishimetai! Forever (TV film) |
2008 |
Průvodce |
2007 |
Joru no Shanghai |
2006 |
Žezelotebon |
2005 |
Nacumeke no šokutaku (TV film) |
2003 |
Spy Sorge |
2001 |
Black Jack III (TV film) |
Šótoku taiši (TV film) |
|
2000 |
Black Jack (TV film) |
Black Jack II (TV film) |
|
1999 |
Blíženci |
1998 |
Chūgoku No Chōjin |
1996 |
Smím prosit? |
Tokiwa-so no seishun |
|
1995 |
Gonin |
Namida tataete bišó sejo: Meidži no musuko, Šimada Seidžiró (TV film) |
|
1994 |
Rampo |
Saiyûki (TV film) |
|
1993 |
Last Song |
Saiyûki (TV film) |
|
1992 |
Sakana kara daiokišin!! |
Šiko fundžatta |
|
1991 |
Asobi no jikan wa owaranai |
Kageró |
|
1990 |
Fúsen |
Jo ni mo kimjó na monogatari: Aki no tokubecuhen (TV film) |
|
1989 |
226 |
Beppin no mači |
|
Fanshī dansu |
|
Raffles Hotel |
|
1985 |
Barrow Gang BC |
1983 |
Headphone Lullaby |
1982 |
Santô kôkôsei |
Shibugakitai: Boys and Girls |
Seriály | ||
---|---|---|
2020 |
Kirin ga kuru |
|
Mijako jori no šiša (E22) |
||
Nagaragawa no taikecu (E17) |
||
Óki na kuni (E16) |
||
více epizod (15) | ||
2019 |
Giri / Haji |
|
Epizoda 8 (E08) |
||
Epizoda 7 (E07) |
||
Epizoda 6 (E06) |
||
více epizod (5) | ||
2016 |
Nippon Academy šó |
|
2012 |
Unmei no hito |
|
2009 |
Saka no Ue no Kumo |
|
2008 |
VeggieTales FitnessHof |
|
2005 |
87% |
|
Konya hitori no Beddo de |
||
2000 |
Nippon Academy šó |
|
Style! |
||
1999 |
Rindžin wa hisoka ni warau |
|
1998 |
Tokugawa Jošinobu |
|
1995 |
Saiko no Kataomoi |
|
1992 |
Anata Dake Mienai |
|
1991 |
Mamatte Kirei!? |
|
1990 |
Koi no Paradise |
|
1988 |
Dakishimetai! |
|
1987 |
Kiss Yori Kantan |
Krátkometrážní | |
---|---|
1995 |
Râkî (TV film) |
Účinkující
Pořady | |
---|---|
2010 |
Nippon Academy šó |
2007 |
Bokura no džidai |