Giuseppe Verdi

Giuseppe Verdi se narodil 10. října 1813 v Roncole v Parmském vévodství místnímu hokynáři a hospodskému Carlu Verdimu a přadleně Luise. Základy hudebního vzdělání mu poskytl vesnický varhaník. Později začal chodit do města Busseto do školy, ale s varhaníkem z rodné vsi stále udržoval kontakt. Již po třech letech byl schopen pomáhat mu i ho zastat v případě potřeby. Finančně ho podporoval jistý obchodník se zájmem o hudbu. Dalším důležitým člověkem byl pro Verdiho bussetský kapelník Provesi, který chtěl svého žáka dostat na milánskou konservatoř. To však bylo znemožněno milánským profesorem Basilim, který prohlásil, že Verdi nemá vůbec žádné hudební nadání. Verdi tedy začal studovat u kapelníka Lavigna, až se později vrátil do Busseta, kde pracoval jako učitel hudby.

Svou operu Oberto, conte di San Bonifazio, která se v Milánské La Scale setkala se slušným úspěchem, složil ve svých 26 letech. Byla to první z dlouhé řady 28 oper, které celkem složil. Již jeho třetí opera Nabuccodonosor, dnes uváděná pod názvem Nabucco, mu zajistila doslova nesmrtelnou slávu. Nabucco totiž patří k nejznámějším a nejhranějším operám na světě.

I další Verdiho opery dnes patří k zlatému opernímu fondu. Těmi nejznámějšími jsou: Ernani (podle Victora Huga), Giovanna d'Arco (Jana z Arku, podle Friedricha Schillera), Macbeth (podle Williama Shakespeara), Il Corsaro (Korzár, podle George Gordona Byrona), Rigoletto (podle Victora Huga), Il trovatore (Trubadúr, podle Antonia Garcíi Gutiérreze), La traviata (Zbloudilá, podle Alexandra Dumase mladšího), La forza del destino (Síla osudu, podle Ángela de Saavedry), Don Carlos (podle Friedricha Schillera, tato opera má celkem 7 verzí, uvádí se různé), Aida (podle materiálů egyptologa Augusta Marietta), Otello (podle Williama Shakespeara) a Falstaff (podle Williama Shakespeara).

Verdi neskládal pouze opery, velmi známým dílem je také jeho Requiem z roku 1873 složené na paměť italského spisovatele Alessandra Manzoniho, se kterým se přátelil a kterého velmi obdivoval.

Verdi působil také v politice, mimo jiné jako senátor Italského království vzniklého v roce 1861. Byl natolik populární, že jeho příjmení se používalo jako heslo prvního italského krále Viktora Emanuela II.: Vittorio Emanuele Re D' Italia.

Verdi bývá velmi často srovnáván se svým německým protějškem Richardem Wagnerem, se kterým sdílí stejný rok narození. Na rozdíl od Wagnera si však Verdi nevybíral pro své opery mytologická témata (historická ano) a libreta mu psali libretiské. Hudební historik Harold C. Schonberg ve své knize Životy velkých skladatelů jejich srovnání vystihl takto: V budoucnosti Wagner a Verdi budou žít pospolu tak, jak pospolu žili své životy. Jedna věc však zůstává jistá. Verdi již nikdy nebude tak podceňován, jako kdysi byl; a Wagner již nikdy nebude brán tak vážně, jak byl brán na přelomu století, kdy ovládal veškerý intelektuální život západního světa.

Verdi ve svém životě zažil několik rodinných tragédií. V dětství zemřely obě jeho děti Virginie a Icilio a v roce 1840 po čtyřletém manželství i jeho žena Margherita. Několik let poté začal žít se sopranistkou Giuseppinou Strepponi, se kterou se později oženil. Jeho druhá manželka zemřela v roce 1897 ve věku 82 let. Verdi ji pak následoval za čtyři roky, konkrétně 27. ledna 1901 ve věku 87 let.

Belsazar