foto

Radúz Činčera

  • nar. 17.6.1923
    Brno, Československo
  • zem. 28.1.1999 (75 let)
    Praha, Česko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Činčera pochází z Brna, již jako středoškolský student byl aktivní a v roce 1939 byl vězněn za vydávání nelegálního časopisu. Po válce nastoupil na filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde vystudoval divadelní vědu a estetiku; studium dokončil v roce 1952, ale již předtím pracoval jako scénograf Beskydského divadla v Hranicích na Moravě, od r. 1948 působil v Městských divadlech pražských, v roce 1952 pak nastoupil do Štúdia vedeckých a náučných filmov v Bratislavě, kde v roce 1956 realizoval svůj první dokumentární film Prečo kvitnú. Nejplodnější období své kariéry spojil s Krátkým filmem Praha, kde pracoval od roku 1956.

Jeho prvním významným počinem byl středometrážní film ROMEO A JULIE '63 (1964), za který získal několik ocenění u nás i v zahraničí. Neméně úspěšný byl dokumentární film o Divadle Na zábradlí s názvem MLHA (1966), který byl později z politických důvodů stažen z distribuce (tento film získal zlatou medailii Gran Premio Bergamo). Ve spolupráci s Vladimírem Svitáčkem pak pro světovou výstavu v Montrealu realizoval svůj nejznámější projekt KINOAUTOMAT: ČLOVĚK A JEHO DŮM (1967), interaktivní vysílání s možností pro diváky ovlivňovat děj, který svým moderním a nevšedním pojetím vzbudil značný rozruch a Činčerovi pochopitelně přinesl mezinárodní popularitu a také další ocenění. Jako autor tohoto nevšedního projektu se pak Činčera objevil mimo jiné v Horníčkových Hovorech H.

Po roce 1968 byly Činčerovi omezeny tvůrčí možnosti, v této době se pak soustředil na speciální formy audiovizuálních programů pro různé výstavy a další jubilejní příležitosti. Takto pro světovou výstavu v USA stvořil novou verzi Kinoautomatu (1974), jeho další projekty The Sound Game Show (1971), Bláznivá cesta (1981) nebo The Scroll (1986) byly vytvořeny pro výstavy v Montrealu, Vancouveru a japonském Kobe. Československá účast na světové výstavě ve Vancouveru v roce 1986 se pak mohla pyšnit Činčerovým programem Actorscope a Selectorama. Pro japonský pavilón na Světové výstavě v Ósace pak Činčera vytvořil na bázi dějového bludiště program Cinelabyrinth (1990).

V 70. a 80. letech Činčera téměř netočil, k filmové práci se vrátil až po roce 1989, kdy zpracoval například televizní seriál HUDEBNÍ LABORATOŘ (1994) nebo dokumentární film MORAVSKÝ ŘEK (1994). Jeho celková práce čítá cca 60 krátkých, středometrážních a dlouhometrážních dokumentárních filmů, nehynoucí slávu si zajistil svým Kinoautomatem, nicméně jeho ceněné realizace z pozdější doby, které mohl vidět v zahraničí málokdo z našich diváků, vedly k tomu, že dnes je jeho jméno neprávem opomíjeno.

Radúz Činčera zemřel v Praze ve věku 75 let 28. ledna 1999. Ze dvou manželství (RNDr. Alena, rozená Hejná, Milada, rozená Králová) měl čtyři dcery.

Pavel "argenson" Vlach

Scenáristická filmografie

Herecká filmografie

Dokumentární

2018 Radúz Činčera, otec Kinoautomatu (TV film) - a.z.
1993 GEN - Galerie elity národa (TV seriál)

TV pořady

1991 Radúz Činčera (TV pořad)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace