Suzanne Marwille

Herečka a scenáristka Suzanne Marwille se narodila jako Marta Schöllerová 11. července 1895 v Praze. Její exoticky znějící pseudonym vznikl složením prvních písmen jejího skutečného křestního jména a přezdívky režiséra Václava Binovce, jejího objevitele a zakladatele společnosti Wetebfilm, který si nechal říkat Willy. Ještě jako dítě se objevila na jevištích po boku spisovatelky Popelky Biliánové.

Byla třikrát provdána: nejdříve za pana Schullbauera (narodila se jim dcera, herečka Marta Fričová, 1914 až 1994; která do roku 1928 používala jméno Marta Marwille), poté se stavebním inženýrem Františkem Hessem (měla s nim dceru Evu Hessovou; 1926 – 2000) a nakonec od roku 1928 s režisérem Martinem Fričem (1902 – 1968).

Václav Binovec z ní, díky svým filmům, udělal první českou filmovou hvězdu světového měřítka. Diváky uchvacovala svým hubeným hbitým tělem, hustými černými vlasy, zvláštně pronikavým obličejem, záhadnýma očima, klidným výrazem a téměř neexistující mimikou. Díky svým vlastnostem získávala role podivných či bohatých paniček, často se záhadnou minulostí (občas vytvářela také obyčejné prosté venkovské charaktery).

Marwille zezačátku hrála hlavní role téměř ve všech snímcích svého objevitele Václava Binovce, a také byla u jeho produkční firmy Wetebfilm produkční, dramaturgyní, scenáristkou, autorkou námětů a uměleckou vedoucí (Binovec a Marwille se nakonec rozešli ve zlém v polovině 20. let po soudní dohře).

Hrála bankéřovu ženu Suzanne (…A VÁŠEŇ VÍTĚZÍ), Zuzanu (OŠÁLENÁ KOMTESA ZUZANA), indickou tanečnici a hraběnku Elisu (BOGRA), Kaťu (KRASAVICE KAŤA), Reginu (SIVOOKÝ DÉMON), Terezu Melanovou (PLAMENY ŽIVOTA), ošetřovatelku Maryšu (ZA SVOBODU NÁRODA), Martu Simonovou (ROMÁN BOXERA), Irču Černou (IRČIN ROMÁNEK I. a II.), dceru hostinského (ČERNÍ MYSLIVCI), Artemis (MARWILLE DETEKTIVEM), konzervatoristu Adama a jeho sestru Evu (ADAM A EVA), Manon (HŘÍCHY V MANŽELSTVÍ), Albínu Auerhahnovou (ŠEST MUŠKETÝRŮ), ženu Ludmilu (DŮM ZTRACENÉHO ŠTĚSTÍ), hvozdenskou hraběnku (BABINSKÝ), stavitelovu ženu (HŘÍCH) atd.

Těmto rolím se nejvíce vymykala její charakterová studie chudé prodavačky Pepči v Binovcově dramatu DĚVČE Z PODSKALÍ (1922), která neodolá svodům velkoměsta. Ve svých snímcích rovněž udivovala svými sportovními výkony. Několikrát si ji do svých snímků vybrala také německá a švýcarská produkce.

Po roce 1928 již výhradně natáčela se svým manželem Martinem Fričem, který ji také zajistil nejlepší role v dramatech PÁTER VOJTĚCH (Frantina), VARHANÍK U SV. VÍTA (varhaníkova schovanka Klára), CHUDÁ HOLKA (Marie Růžová) a VŠE PRO LÁSKU (neteř Věra).

Zvuková éra nadobro ukončila její kariéru. Marwille měla totiž zvláštní hlas a výslovnost, která se ve zvukovém filmu nemohla uplatnit. Nakonec na ni zbyly tři větší role, do kterých ji obsadil manžel Martin Frič: v nedochovaném dramatu SESTRA ANGELIKA (1932) vytvořila dvojroli barové tanečnice Karly Richtrové a řádové sestry Angeliky, v Burianově komedii POBOČNÍK JEHO VÝSOSTI (1933) se představila jako princezna Anna Luisa (v německé verzi za ni tuto roli hrála Anni Markart) a v dramatu podle Karla Čapka HORDUBALOVÉ (1937) se divákům představila naposledy vytvořením titulní úlohy nevěrné a mlčenlivé Polany Hordubalové.

Po tomto posledním filmovém opusu se vzdala nadobro své filmové kariéry a stáhla se ústraní, kde mohla lépe pečovat o svého manžela a rodinu. První a nejzářivější filmová česká hvězda dvacátých let a jedna z našich prvních ženských průkopnic československé kinematografie Suzanne Marwille zemřela 14. ledna 1962 v Praze ve věku nedožitých šedesáti sedmi let. Její poslední manžel Martin Frič svoji jedinou ženu přežil o plných šest let…

Jaroslav "krib" Lopour