foto

Frída Bachletová

  • nar. 17.3.1901
    Ružomberok, Uhry, Rakousko-Uhersko
  • zem. 28.12.1969 (68 let)
    Bratislava, Slovensko, Československo

Biografie

Frída Bachletová se narodila 17. března 1901 v Ružomberoku jako Frída Hluchá do rodiny Amálie Goldmanové – Hluché a Jána Hluchého. Dokončila měšťanskou školu a stala se dělnicí v ružomberských papírnách. Již v této době se plně ráda a horlivě věnovala ochotnickému divadlu v Dělnické tělocvičné jednotě. Jako profesionální herečka začínala ve Východoslovenském národním divadle v Košicích (1928 až 1930) a v banskobystrickém Středoslovenském divadle (1930 – 1933).

Pak na krátko odešla do Čech a hrála v pražském Jiráskově divadle (1933 – 1934), kočovné Rodenově společnosti Komorního divadla z Jižních Čech (1935 – 1936), libereckém Severočeském divadle (1936 – 1937), vyjma intermezza opět ve Středoslovenském divadle v Banské Bystrici (1934 – 1935). Po návratu na Slovensko setrvávala v souborech Slovenského komorního divadla W. Wagnerové (1937 až 1939), Slovenského lidového divadla v Nitře (1939 – 1945), prešovského Slovenského divadla (1945 až 1947), Slovenského komorního divadla v Martině (1947 – 1951) a nakonec do svého odchodu na odpočinek setrvala v bratislavské činohře Slovenského národního divadla (1951 – 1963).

Zprvu do roku 1945 vytvářela menší a méně významné postavy. Často musela hrát epizodky a nebo zpěvoherní a operetní postavy. Zejména v Prešově se musela potýkat s rozličnými operetními příležitostmi. Zcela jiná situace přišla až po roce 1945 a po příchodu do Slovenského národního divadla v Bratislavě. Dosáhla velkých a výrazných úspěchů starých hrdinných žen, babiček, stařenek, tetiček, hospodyněk, chův, služek a dalších kreací starých žen.

Dokázala se postupně vtělovat do postav hrdých žen nebo tragických osob, jež musí snášet ponižování, trpkost osudu, urážky a nástrahy života, až po komediální a komické klepavé, afektované, fintivé, pyšné a úlisné paničky, pro něž měla charakterní herečka Frída Bachletová připravenou notnou dávku smyslu pro laskavý humor a sebeironii. Vynikala smyslem pro drobnokresbu, realistické herectví a i v těch nejmenších roličkách vtiskovala charakteristické rázovité rysy. Objevila se například ve hrách „Ženský zákon“ (Dora) a nebo „Kubo“. Byla členkou porty Ústředí slovenských ochotnických divadel (ÚSOD).

Debutovala ke konci 40. let jako žena ve slovenské KATCE (1949) Jána Kadára. Ve slovenském filmu 50. a 60. let neodmítla ani malé a nebo epizodní roličky. Zahrála si ve snímcích KOZIE MLIEKO (žena), BOJ SA SKONČÍ ZAJTRA (Chlapovičová), LAZY SA POHLI (Kováčová), POLE NEORANÉ (vesnická manželka Húščavová), MLADÉ SRDCIA (Fedorčáková), DREVENÁ DEDINA (Tereza Chrchútová), ŽENA Z VRCHOV (Hricuľa), POSLEDNÝ NÁVRAT (domovnice), BRATIA (stařena), TRI RAZY SVITÁ RÁNO (Boháčiková) a úplně naposledy IVANOV (Avdoťja). Šest let po natočení tohoto titulu Frída Bachletová zesnula.

Do české kinematografie jí přivedl na rozhraní 50. a 60. let dvakrát režisér Ladislav Helge (právě on před české kamery přivedl i další slovenské kolegy Frídy Bachletové, např. Samuela Adamčíka nebo Oľgu Adamčíkovou), jenž režíroval oba filmy, které v českém prostředí natočila. Poprvé v jeho dramatu VELKÁ SAMOTA (1959) přetvořila matku titulního hrdiny předsedy JZD Martina Součka (Július Pántik) Součkovou a v partizánském dramatu BÍLÁ OBLAKA (1962) vystoupila jako stařenka. Tento film se stal předposledním v její nedlouhé filmografii (preferovala hlavně divadelní herectví), v níž se nachází na patnáct českých a slovenských snímků.

Pracovala pro slovenský rozhlas („Ženský zákon“, „Demokraté“, „Vojcek“, „A bylo světlo“, „Za ptákem štěstí“ atd.), televizi (filmy SMRŤ SA VOLÁ ENGELCHEN, KOLIESKA, MAMKA PÓSTKOVÁ, PASCA, VÝŠINKY apod.) a dabing. Získala za výkon ve hře „Kubo“ I. Cenu Divadelní žatvy (1949) a později taky titul Zasloužilé umělkyně (1955).

Jejím manželem byl divadelní a filmový herec, zpěvák a operní pěvec Rudolf Bachlet (1895 – 1974). Frída Bachletová zemřela 28. prosince 1969 v Bratislavě ve věku šedesáti osmi let. Její o šest let starší manžel herečku přežil o plných a dlouhých pět let. Patřila mezi první slovenské profesionální herečky.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace