Marie Rýdlová

Významná česká divadelní herečka Marie Rýdlová pocházela z velké herecké rodiny Lierů. Její otec Karel Lier byl významným hercem a režisérem, působícím v pražských i mimopřažských divadlech a kočovných společnostech. Herecké profesi se věnovala i její matka Antonie Bollardová - Lierová a bratr František Lier. I její manžel Antonín Rýdl byl hercem a režisérem.

Poprvé začala Marie vystupovat ve třech letech v dramatu Debora. Profesionálně započala svou hereckou dráhu v roce 1901 u Grauovy divadelní společnosti, kterou vedl její bratr František. Od roku 1902 hrála v různých pražských divadlech (Švandovo a Intimní divadlo, Aréna) a v letech 1911 - 1918 vystupovala u venkovských společností. V roce 1918 se stala na dva roky členkou čerstvě založeného Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Následovala štace ve Slovenském národním divadle v Bratislavě a v pražském Divadle komedie (1920 - 1924), aby se vrátila zpět do Ostravy. Od roku 1938 byla mimo divadlo a vyučovala soukromě herectví (např. Slávku Budínovou). V letech 1945 - 1951 byla v angažmá v Divadle na Vinohradech a poslední štací byla pro Rýdlovou Městská divadla pražská (1951 - 1953).

Marie Rýdlová byla realistickou herečkou velikého talentu. Přestože filmový diváci znali tuto herečku převážně z negativních rolí, v Divadle na Vinohradech vytvářela galerie stařenek domácího i světového repertoáru, jako např. titulní postava Babičky Boženy Němcové. Její robustní postava a přísný obličej způsobil jednotvárné zaškatulkování této herečky ve filmu, který nedokázal talentu této herečky dostatečně využít a Rýdlová se tak nikdy nestala davům známou herečkou. První rolí byla uklízečka v dramatu ŠŤASTNOU CESTU a následovala vesničanka Kozlerka v romanci Rudolfa Hrušínského JARNÍ PÍSEŇ. Po válce upoutala pozornost především Otakara Vávry, který ji obsadil hned do svých tří filmů. Jako první to byla Rozinina nevlastní matka, rukavičnice Markéta v historickém dramatu ROZINA SEBRANEC. Následovala zlá, lakomá a chamtivá žena řezníka Mikuláše Alžběta v komedii NEZBEDNÝ BAKALÁŘ a spolupráci s Vávrou uzavřela vynikajícím způsobem ztvárněnou starou matkou záškodníka Waltera ve válečném dramatu NĚMÁ BARIKÁDA. Další negativní postavu, zlou vesničanku Vlčkovou, svěřil Rýdlové Vladimír Čech ve svém dramatu DIVÁ BÁRA. Následovala role abatyše v dobrodružné agitce AKCE B a filmová kariéra Rýdlové se definitivně uzavřela již v roce 1952 rolí ženy kováře v Radokově hudební komedii DIVOTVORNÝ KLOBOUK.

Marie Rýdlová spolupracovala také s rozhlasem. Paradoxem bylo, že v době, kdy už byla mimo divadlo i film získala titul Zasloužilá umělkyně (1954).

Petr "Bart" Bartoš