foto

Arnošta Záhoříková

  • nar. 12.1.1879
    Brno, Morava, Rakousko-Uhersko
  • zem. neznámo kdy a kde

Biografie

Arnošta Záhoříková se narodila 12. ledna 1879 v Brně. Jejím mladším bratrem byl herec a divadelní režisér Vojtěch (Vojta) Záhořík (1881 – 1957). Oba sourozenci si spolu zahráli i na divadelních prknech a před filmovými kamerami. Arnošta začínala nejprve jako herečka u různých divadelních kočovných společností. V letech 1915 – 1935 získávala a využívala herecké zkušenosti na prknech Městského divadla na Kladně.

Současně hostovala v Praze. Roku 1935 ukončila svojí mnohaletou hereckou kariéru a odešla do penze. S divadlem se Záhoříková rozloučila 25. prosince 1935 v pražském Akropolisu ve veseloherní hře „Princezna z Ghetta“, kterou režíroval její bratr Vojtěch Záhořík.

Po téměř dvacetiletém období prožitém v ústraní a na odpočinku se jako hostující herečka na divadelní jeviště vrátila. Zásluhou bratra (který zde byl v řádném angažmá) vystupovala na sklonku života jako host v letech 1954 – 1956 v Městském oblastním divadle v Kolíně. Zpočátku Arnošta Záhoříková hrála mladé milovnice a dívčí úlohy, později se přehrála do silných hrdinek a matek, nakonec dráhu uzavřela postavami babiček a starých žen.

Vystupovala v českém i světovém klasickém a moderním repertoáru, ve kterém ztělesňovala titulní i menší úlohy všech různých profesí, stavů, dějinných epoch a charakterů. Často ale představovala silné a robustné venkovské a lidové postavy, jež musejí snášet tíhu osudu a bojovat s ním, často ho jen pokorně přijímat.

V Kolíně se představila jako Paní řídící ve hře „Tak žil a hrál nám Kmoch“ (její bratr zde sehrál postavu Jakuba Kmocha) v režii Jiřího Koldovského, Stařenka Buryjovka v dramatu Gabriely Preissové „Její pastorkyňa (bratr představoval Stárka) za režie Pavla Rímského, Anna – Marie v „Noře“ Henrika Ibsena a pod režií Jiřího Budínského (bratr jako Doktor Rank) a jako Archipovna v Kornejčukově hře „Platon Krečet“ režiséra Čestmíra Kováře (zde již bratr nehrál).

Podobné venkovské typy představovala i v naší kinematografii, do které se dostala pouze ve 20. letech ještě za období němého filmu. Filmovou kariéru měla Arnošta Záhoříková podobnou jako bratr, v letech 1920 – 1922 sehrála na sedm filmových rolí. Debutovala jako čarodějka Ulrika ve fantasy filmu Rudolfa Liebschera MELCHIAD KOLOMAN (1920) a jako matka Karkulky Podhorské (Zdena Kavková) v jedné z prvních pohádek režiséra a kameramana Svatopluka Innemanna ČERVENÁ KARKULKA (1920) s matkou režiséra Ludmilou Innemannovou jako babičkou Karkulky.

Další rok byla manželkou ředitele divadelní společnosti (Bohumil Kovář) Eulalií ve dnes už nedochovaném snímku M. J. Krňanského SÁZKA O HUBIČKU (1921), cikánkou v dramatu UKŘIŽOVANÁ (1921) Borise Orlického, služkou u Kobosilů (Karel Noll a Kamila Maroldová) v dramatu Jana S. Kolára KŘÍŽ U POTOKA (1921) a ženou myslivce Beyera v přepisu slavného stejnojmenného románu Boženy Němcové BABIČKA (1921) pod režijní taktovkou 1. české režisérky They Červenkové.

A o rok později se filmovým divákům představila jako mlékařka v komedii podle slavného fejetonu Jana Nerudy (ve filmu hlavní postavu Jana Nerudy představoval právě bratr Arnošty Vojtěch) KAM S NÍM? (1922) režiséra Václava Wassermana.

Obdobně jako bratr se Arnošta Záhoříková na šest let odmlčela a vrátila se do něho naposledy jako manželka hostinského Blažeje (Ferry Seidl) v melodramatu další české režisérky Zet Molas MLYNÁŘ A JEHO DÍTĚ (1928) podle tehdejší stejnojmenné Raupachovy populární divadelní hry. Ve zvukové a poválečné zestátněné filmové éře se již neobjevila (bratr se ještě objevil ve dvou filmových epizodkách v roce 1947).

Ukončení filmové kariéry a celkem malý počet filmů ve filmografii má jistě na svědomí i fakt, že herečka působila na oblastních mimopražských scénách a roku 1935 odešla do penze. Z celkového počtu osmi filmů se spolu s bratrem objevila v pěti titulech (MELCHIAD KOLOMAN, SÁZKA O HUBIČKU, KŘÍŽ U POTOKA, BABIČKA a KAM S NÍM?).

Ojediněle vystoupila i v rozhlase. Bohužel, neznáme její přesné datum a místo úmrtí. S největší pravděpodobnosti zemřela Arnošta Záhoříková v 50. letech v Praze. Asi až po úmrtí bratra (ten zesnul roku 1957). Je pohřbena i se svým bratrem, jenž jí jak vidno provázel po celou uměleckou kariéru, na pražských Olšanských hřbitovech.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky