Václav Kubásek

Václav Kubásek se narodil 3. června 1897 v Praze do dělnické rodiny. Začínal herecky u venkovských kočovných společností, ale po roce 1918 se plně začal věnovat filmu. Na rozhraní 10. a 20. let působil od roku 1919 jako herec a asistent režie u společnosti Wetebfilm.

V němých filmech hrál muže a malé epizodky (EVIN HŘÍCH /1919/ a POSLEDNÍ RADOST /1921/), pěšáka Kubíka (ZA SVOBODU NÁRODA /1920/), kamaráda Jardu (IRČIN ROMÁNEK I. a II. /1921/), myslivce (ČERNÍ MYSLIVCI /1921/), muže záhadného úsměvu (MARWILLE DETEKTIVEM /1922/), chasníka (DĚVČE Z PODSKALÍ /1922/) a poté karbaníka (ŘINA /1926/) a manžela (POHÁDKA MÁJE /1926/).

Ve zvukovém období 30. let si zahrál ještě dvakrát, zaměstnance divadla v komedii Martina Friče a Karla Lamače ON A JEHO SESTRA (1931) a naposledy vyšetřujícího komisaře v jeho a Vančurově snímku LÁSKA A LIDÉ (1937). Od roku 1923 se věnoval až do roku 1952 režisérské práci. Jako režisér se, až na malé výjimky, podepsal pod snímky nízké úrovně, kýčovité a periferní.

Často převáděl do filmů díla a romány autorů nižší úrovně (např. Popelka Biliánová, Jan Kobr, Bohumil Zahradník – Brodský, Vavřinec Řehoř aj.), ojediněle i výborných tvůrců (Karolina Světlá, Ladislav Stroupežnický, Vilém Mrštík, František F. Šamberk). Ač se snažil i o umělecké a sociální snímky, nikdy nedosáhl odpovídající úrovně jako jiní.

Často spolupracoval s kameramanem a scenáristou Josef Kokeislem. K několika svým snímkům si Kubásek napsal i náměty, literární a technické scénáře (tř. ČAROVNÉ OČI, OKOVY, NAŠI FURIANTI, VELKÝ PŘÍPAD či ZVONY Z RÁKOSU). Řada jeho projektů z 20. let se ani nedochovalo. Z této doby snad nejlépe vyniká komedie JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ (1925) podle stejnojmenné divadelní hry F. F. Šamberka.

V němé éře točil nejčastěji melodrama: ZÁHADNÝ PŘÍPAD GALGINŮV a ČAROVNÉ OČI (1923), NEMODLENEC (1924), JINDRA, HRABĚNKA OSTROVÍNOVÁ (1924), DĚVČE Z HOR (1924), DVOJÍ ŽIVOT (1924), OKOVY (1925), VÁLEČNÉ TAJNOSTI PRAŽSKÉ (1926), PANÍ KATYNKA Z VAJEČNÉHO TRHU (1927), V PANSKÉM STAVU (1927), DĚVČE Z TABÁKOVÉ TOVÁRNY (1928) a DÍTĚ PERIFERIE (1929).

Po příchodu zvuku, a po loutkovém filmu SPEJBLOVO FILMOVÉ OPOJENÍ (1931), natáčel opět melodramata, románky a komedie průměrné a nízké úrovně, například PÍSEŇ O VELKÉ LÁSCE (1932), …A ŽIVOT JDE DÁL… (1933), POZDNÍ LÁSKA (1935), OSUDNÁ CHVÍLE (1935), DĚTI VELKÉ LÁSKY (1936), SVĚTLO JEHO OČÍ (1936), IDEÁL SEPTIMY (1938), ŽENY U BENZINU (1939), DVOJÍ ŽIVOT (1939) a MOŘSKÁ PANNA (1939).

Jako odklony z této tvorby je možné vnímat snad jen sociální drama podle scénáře Otakara Vávry SVÍTÁNÍ (1933) a projekty spolurežírované s Vladislavem Vančurou, drama LÁSKA A LIDÉ (1937) a komedie podle Stroupežnického hry NAŠI FURIANTI (1937). Během nacistické okupace se ve filmovém průmyslu režisér Václav Kubásek odmlčel a navrátil se do něho až v poválečné znárodněné české kinematografii.

K okupaci se vrátil dramatem V HORÁCH DUNÍ (1946) a komedií VELKÝ PŘÍPAD (1946), kterou spolurežíroval s Josefem Machem. Dále natočil drama PORTÁŠI (1947), komedii ŽELEZNÝ DĚDEK (1948), „aktuální“ dramata DVA OHNĚ (1949) a ŽÍZEŇ (1949), historické ZVONY Z RÁKOSU (1950) a naposledy film z prostředí hornické mládeže MILUJEME (1951), jenž stvořil za spolupráce Jaroslava Novotného.

Režisérskou kariéru ukončil Václav Kubásek ještě slovenským filmem MLADÉ SRDCIA (1952). Řada těchto snímků byla ale schematická a agitační. Užíval i pseudonymu Václav Smetana.

Poté, co se jako filmový režisér definitivně odmlčel, se do odchodu na odpočinek v letech 1954 – 1960 realizoval ve Studiu pro úpravu zahraničních filmů jako režisér dabingu a českých verzí zahraničních filmů (mj. NAD NĚMECKEM SVÍTÁ, AGENT Č. 13, OTEC, MATKA, SLUŽKA A JÁ, KLUKOVSKÁ LÉTA, TAJEMSTVÍ DALEKÉHO OSTROVA, JAKÁ TO NOC!, ČERNÉ PERLY, ZÁHADNÝ VRAK, PECIVÁLEK, MLADÝ KAPITÁN a nebo BURZIÁNI).

Při příležitosti oslav 60 let československé kinematografie a za záslužnou tvůrčí práci zejména v oblasti dabingu se stal nositelem Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1958). Jeden z průkopníků českého filmu a dabingu, filmový a dabingový režisér, scenárista a herec Václav Kubásek zemřel 9. června 1964 v Praze, šest dní po svých sedmašedesátých narozeninách.

Jaroslav "krib" Lopour