Jiří Kopta

Jiří Kopta se narodil 30. června 1961 ve Vejprtech u Chomutova. V roce 1982 absolvoval pražskou Státní konzervatoř. Už za studií vystupoval ve studentských představeních v Žižkovském divadle a Divadle Loutka. Poté nastoupil a většinu svého hereckého a uměleckého působení spojil především se Západočeským divadlem v Chebu (1982 – 1985).

Poté krátce přešel do Divadla pracujících Most (1985 až 1989), ale poté se opět vrátil do chebského Západočeského divadla (1989 – 2003). Poté opustil divadlo a svou uměleckou kariéru z rodinných důvodů. Ke konci 90. let spolupracoval s Divadlem M Duchcov. Poté se herecké profesi (alespoň v ochotnickém spolku) důsledně odmítal věnovat.

V začátcích své herecké dráhy se představil v inscenacích „Tramvaj do stanice touha" (Mitch a Pablo), „Fidlovačka" (Hubínek), „Nová utrpení mladého W." (Willi), „Veselé windsorské paničky" (Janek), „Bílá nemoc" (Druhý asistent), „Osel a stín" (Dionýsos), „Romeo a Julie" (Řehoř), „Husaři" (Písař), „Cirkus Humberto" (Breburda), „Země je kulatá" (Cognac), „Lucerna" (Pan Franc), „Mistr a Markétka" (N. I. Poskokin), „Provaz o jednom konci" (Sluha), „Brancaleonova armáda" (Pecora), „Pohádka z klobouku" (Honza), „Král Vávra" (Šéfredaktor), „Dům na předměstí" (Učitel), „Zkrocení zlé ženy" (Christopher a Gremio) a nebo „Komedie o hvězdě" (Loupežník a Soused).

Od 90. let se Kopta před diváky uvedl jako Fleurant („Zdravý nemocný"), Pantalone („Anatomie lásky"), Ministr („Kryštof Kolumbus"), Mistr Blazius („S láskou nejsou žádné žerty"), Charlie („Zlaté jezero"), Slon („Zahrada"), Majordomus („Popelka"), Inspektor Bernard („Harold a Maude"), Don Blasco Ibane („Kat a blázen"), Ředitel („Zahradní slavnost"), Hostinský („Manon Lescaut"), Vikomt z Česneků („Léto"), Mikuli a Nalejváček („Strakonický dudák"), Beauperthuis („Slaměný klobouk"), Lazar („Rút"), Alfréd Doolittle („Pygmalion"), Don Marzio („Zpívající Benátky"), Barnabáš („Divotvorný klobouk") či Řezník Lejzer Volf („Šumař na svatbě").

Kvůli svému působení na mimopražských scénách byly jeho možnosti v účinkování ve filmu, rozhlase, dabingu a v televizi značně omezené. V české kinematografii hrál prakticky pouze v dobách svých studií v Praze. Ovšem pokaždé byl obsazen do malých a bezejmenných epizodek, často těžko k všimnutí.

Jiří Kopta debutoval jako student v komedii Ladislava Rychmana s Ilonou Svobodovou, Janem Čenským a Miroslavem Vladykou v hlavních úlohách LÁSKA NA DRUHÝ POHLED (1981). Podruhé byl kamarádem v psychologickém dramatu MÁ LÁSKA S JAKUBEM (1982) Václava Matějky se Zlatou Adamovskou, Ivanem Vyskočilem, Josefem Vinklářem, Karolinou Slunéčkovou a Martinem Růžkem. Tento film byl připravován pod pracovním názvem MASOPUST.

Ještě týž rok byl obsazen do dalšího psychologického snímku režiséra Miloše Zábranského POSLEDNÍ MEJDAN (1982), do trochu větší role bývalého spolužáka studentky Kristýny Hanzalové (hrála Tereza Pokorná) Milana. Film s pracovním názvem STACCATO V DECHU měl premiéru až dva roky po svém dokončení.

O rok později, těsně po svém vystudování se na filmovém plátně představil zcela naposledy. V komedii Karla Kachyni FANDY, Ó FANDY (1983) se vtělil do maturanta Botky zvaného Ráčkovec. Tato komedie (připravována pod titulem FANDY) byla poslední filmovou hereckou kreací herečky Dany Medřické, která se ani nedožila premiéry. Na dalších třicet let se Jiří Kopta s filmovým světem nadobro rozloučil.

Velmi ojediněle spolupracoval s rozhlasem („Zábava vyšší společnosti – Oškubaná husa" apod.) a televizí. O to více je paradoxní, že pro diváky nejvděčnější úlohu vojáka Jana Bradáče zvaného Guláš sehrál v propagandistickém seriálu CHLAPCI A CHLAPI (1988) Evžena Sokolovského.

Po opuštění chebského divadla se vrátil do rodných Vejprt, kde v letech 2007 – 2008 pracoval na Městském úřadě jako vedoucí pracovník skupiny pro národnostní menšiny, jako člen skupiny pro nepřizpůsobivé a jako terénní pracovník. Jiří Kopta zemřel 3. nebo 4. srpna 2013 ve Vejprtech ve věku dvaapadesáti let. Až 7. srpna byl nalezen ve svém bytě mrtvý. Jeho přesné datum úmrtí tedy není tedy jisté.

Jaroslav "krib" Lopour