Začínal jako novinář, byl několik let šéfredaktorem týdeníku Cronache, pak se dostal do čela zpravodajského filmového týdeníku Ieri, oggy domani, kde mu jeho činnost, zaměřená na lov senzací, vynesla četné žaloby interviewovaných osobností.
1961 natočil svůj první dlouhometrážní dokument MONDO CANE (Psí svět), v němž nakupil sekvence nejodpornějších stránek moderního života. Stejného zaměření byly i jeho další filmy: 1962 LA DONNA NEL MONDO (Žena ve městě), 1963 MONDO CANE NO 2 a 1965 drastický pohled na temné skvrny politických režimů mladých afrických republik, AFRICA ADDIO (Sbohem Afriko).
1968 začal společně s Franco Prosperim natáčet další sběrný dokument LA VITA E BELLA (Život je krásný), práci na tomto filmu však přerušil a 1970 dokončili dokumentární film o životních podmínkách černochů ve Spojených státech od dob otroctví až do současnosti ADDIO ZIO TOM (Sbohem strýčku Tome). 1974 dokončili před šesti lety započatý film LA VITA E BELLA, sociologickou studii o Římu a jeho obyvatelích 1975 pásmo břehů, inspirovaných Voltairem a zachycující události z různých časových úseků až do dneška MONDO CANDIDO (Nevinný svět).
Lukáš "Benjamin-L" Švancara
