Všestranný umělec Lucien Noël, který je známý pod pseudonymem Noël-Noël, neměl sice v mládí šanci dosáhnout popularity fyzickým zjevem, širokým talentem v různých směrech ale obohacoval francouzskou kinematografii po několik desetiletí. Pocházel z Paříže, po studiích na střední škole pracoval v bance, v závěru první světové války byl povolán do armády a zúčastnil se závěrečné fáze mezinárodního konfliktu.
Po válce začal uplatňovat své nadání malířské, od dětství zároveň hrál na klavír. Pro různá varieté a kabarety začal skládat písně, které sám jevištně prezentoval, počátkem třicátých let se mu podařilo prorazit i na gramofonový trh. Od různých forem vystupování na divadelních jevištích nebylo daleko k první filmové roli, začátky byly ale skromné. Filmovým debutem Noël-Noëla byla nenáročná komedie BLÁZNIVÉ VĚZENÍ (La prison en folie, 1931). Nenápadně a pod vedením méně významných režisérů se odehrávala i další Noël-Noëlova participace ve filmu, připomeňme alespoň dvojí spolupráci s českým režisérem Karlem Antonem, který tehdy působil ve Francii (PAN ALBERT – Monsieur Albert, 1931).
Širší popularitu získal s postavou naivního rolníka Adémaie, kterou jako scénárista vytvořil spolu s kabaretiérem Paulem Colline. Adémaie hrál Noël-Noël ve třech filmech, ADÉMAI LETEC (Adémai aviateur, 1933), ADÉMAI VE STŘEDOVĚKU (Adémai au moyen-âge, 1935) a ADÉMAI, POČESTNÝ BANDITA (Adémai, bandit d′honneur, 1943). Tyto filmy disponovaly již zajímavějším hereckým ansámblem, divácky vděčnými příběhy a dosáhly značného úspěchu. Zatímco na jevišti Noël-Noël vystupoval již jen zřídka, větší prostor získával v rozhlase, za války se ale dostal na černou listinu německé okupační správy.
Jako scénárista je pak Noël-Noël podepsán pod slavným filmem SLAVIČÍ KLEC (La cage aux rossignols, 1945). Jeho největším úspěchem se ale stala titulní postava nenápadného příslušníka protifašistického odboje OTEC KLIĎAS (Le père Tranquille, 1946), tento film také sám režíroval. Z jeho další filmografie se sluší připomenout dvě na sebe navazující komedie – ve své době velmi úspěšné – PĚŠKY, NA KONI A VOZEM (À pied, à cheval et en voiture, 1957) a PĚŠKY, NA KONI A NA RAKETĚ (À pied, à cheval et en spoutnik, 1958); na těchto filmech měl opět i scénáristický podíl.
V šedesátých letech hrál Noël-Noël ve filmu již jen zřídka, hvězdné herecké obsazení doplnil v příběhu tří stárnoucích přátel STARÁ GARDA (Les vieux de la vieille, 1960). Úplně naposledy stál před kamerou v rámci historické komedie HLÍDKA, KTERÁ ZASPALA (La sentinelle ednormie, 1966), opět s jeho vlastním podílem na scénáři. Z jeho následujících veřejných aktivit stojí za zmínku pomoc při budování dnes již slavného festivalu lidového umění ve městě Confolens. Od počátku 70. let žil v soukromí v Nice, kde zemřel 4. října 1989 ve věku 92 let.
Pavel "argenson" Vlach
