Thor Heyerdahl

„Hranice? Nikdy jsem žádné neviděl. Ale slyšel jsem, že existují v myslích některých lidí.“

Legendární a světově uznávaný cestovatel, vědec a dobrodruh Thor Heyerdahl se narodil v roce 1914 v norském Larviku. Od nejútlejšího věku se živě zajímal o přírodu a zoologii, k čemuž ho dovedla matka, ředitelka místního muzea. Otec se živil jako mistr sládek. Už na základní škole doma vybudoval jednopokojové zoologické muzeum, kde choval zmiji jako nejvzácnější exponát. Po střední škole tak logicky začal na univerzitě v Oslu studovat zoologii a geografii. Zde také potkal studentku ekonomie Liv, s níž se v roce 1936 oženil. Kromě svého oboru se také začal velmi zajímat o kulturu a historii Polynésie a právě do této oblasti začal směřovat svůj první velký projekt. Univerzita a experti jej schválili a Thor se společně s manželkou vydal v roce 1937 na Markézy studovat původ tvorů na izolovaných ostrovech. Poté co byli zacvičeni do zvyklostí a způsobu života místních obyvatel, osídlili s manželkou na jeden rok ostrov Fatu Hiva.

Během výzkumu však Thorovi začala vrtat hlavou úplně jiná myšlenka, a sice ne o původu místních tvorů, ale o původu místních obyvatel. Začal být přesvědčený, že Polynésané jsou předky mořeplavců, kteří do této části světa dopluli na primitivních plavidlech z jihovýchodní Asie. Touto teorií začal být doslova posedlý a zavrhl kvůli ní i studium zoologie. Zakrátko ji ještě rozšířil o tu pasáž, že migrace do Polynésie měla dvě vlny, kromě již zmíněné následovala druhá z břehů Peru, Velikonočních ostrovů a Britské Kolumbie, kam se také záhy vypravil a nechal se zaměstnat v Muzeum of Britisch Columbia. V roce 1941 svou teorii také poprvé publikoval v časopise International Science. Tuto anabázi ovšem přerušila druhá světová válka a Thor odjel do Finska, kde nastoupil jako dobrovolník v norských jednotkách.

Po skončení války se Thor rozvedl se svou ženou, jež mu stihla povít dva syny a odebral se s pěti společníky do Peru, kde provedl svůj nejznámější kousek. Podle nákresů španělských conquistadorů vyrobili incký vor z balzového dřeva a vydali se s ním napříč Tichým oceánem. Na voru pojmenovaném Kon-Tiki v roce 1947 vypluli z Peru a po 101 dnech a zhruba 8.000 km narazili do útesu na atolu Raroia v Polynésii. Přesto, že se nejednalo o nezvratný důkaz jeho teorií, minimálně je velmi podpořilo a výprava se stala argumentem tzv. difuzionistických teorií o migraci kultur. Heyerdahl o této cestě vydal knihu, jež byla později přeložena do 50 jazyků. Zároveň působil jako režisér dokumentu, kteří natáčeli sami účastníci výpravy. Film VE ZNAMENÍ KON-TIKI získal v roce 1950 Oskara za nejlepší dokument roku a ve stejné kategorii byl nominován na cenu BAFTA.

V roce 1949 se Thor znovu oženil (tentokrát měl tři dcery) a začal připravovat další expedici, tentokrát na Galapágy. Tisíc kilometrů od břehu Ekvádoru objevil Heyerdahl a další norští archeologové pozůstatky předinckých kultur. Zároveň Heyerdahl pracoval na znovuobjevení tzv. guary, nástroje pro primitivní navigaci původních obyvatel těchto oblastí. Tento nástroj nebyl na Kon-Tiki použit a jeho cestu by ještě více usnadnil. V roce 1955 uvedl Heyerdahl další dokument s názvem GALAPAGOS. V letech 1955-56 řídil vykopávky na Velikonočních ostrovech, přičemž se jednalo o první výzkum svého druhu v této oblasti, když bylo např. prokázáno, že lidé zde žili o asi tisíc let dříve, než se dlouho předpokládalo a ostrovy byly dříve zalesněné. Rovněž o této expedici natočil Heyerdahl film, a to AKU-AKU uveřejněný v roce 1960.

Krátce před svou druhou velkou námořní expedicí v roce 1969 se Thor znovu rozvedl. V této době se zajímal o středomořské kultury a začal pracovat na člunu z papyru, kterého pro tyto účely zakoupil 12 tun. Výsledkem byla patnáctimetrová loď zvaná Ra, jež vyplula z původně fénického přístavu Safi v Maroku pod vlajkou OSN na Barbados. Po 5.000 km vinou bouře a chybách v konstrukci ztroskotala. Heyerdahla to neodradilo a po deseti měsících spustil na vodu o něco menší člun Ra II. Za 57 dní překonal vzdálenost 6.100 km a přistál na Barbadosu. Heyerdahl slavil další úspěch, a to opět i s dokumentem RA, nominovaným na Oskara. Později se Heyerdahl účastnil ještě jedné výpravy, tentokrát na rákosovém člunu Tigris, jenž měl plout z Iráku přes Perský záliv do Rudého moře. Heyerdahl a jeho mezinárodní výprava čekali pět měsíců, než v oblasti utichnou boje, aby pak na protest člun spálili a zaslali protestní nótu k OSN. Thor se později věnoval výzkumům také na Maledivách, významnou práci za sebou zanechal v Ázerbajdžánu. V roce 1991, kdy se potřetí oženil, mu učarovaly pyramidy v Güímáru na ostrově Tenerife, kde se také natrvalo usídlil.

Thor Heyerdahl za sebou zanechal silný odkaz pro další generace, ať už v přísně vědecké rovině, ale také pro laiky co se týče jeho nezlomné vůle a chuti překonávat překážky. Vydal mnoho vědeckých i beletristických publikací, z nichž některé vyšly i u nás. Za svůj život posbíral bezpočet ocenění v mnoha státech. Zájemci o jeho dílo mohou v Oslu navštívit museum Kon-Tiki, kde jsou kromě mnoha dalších exponátů k vidění i čluny Kon-Tiki a Ra II.

Josef "J.Connor" K