Phil Lucas

Phil Lucas byl americký režisér, producent, scenárista, střihač, herec, profesor a poradce pro kulturní obsah a poskytoval konzultace ohledně přesného zobrazování původních obyvatel Ameriky ve filmech. Během své filmové kariéry se různým způsobem podílel na více jak sto filmech, dokumentech nebo televizních pořadech. Je znám jako jeden z prvních a nejvýznamnějších indiánských filmařů. Sám patřil do indiánského kmene Choctaw.

Počátkem 60. let působil jako hudebník v New Yorku, měl ale problémy s alkoholem, a proto odešel do Střední Ameriky, stal se reklamním agentem v Hondurasu a fotografem na volné noze v Nikaragui, kde prožil zemětřesení v roce 1972, které zničilo hlavní město Managua. V tomto období se stal členem Baháʼí víry. To mu pomohlo zvítězit nad alkoholovou závislostí a vytrval abstinovat až do konce života. Členové bahájismu se totiž zdržují požívání alkoholu a jiných omamných látek, kromě těch, které předepíše lékař při nemoci. Baháʼí vírou byly ovlivněny i jeho folkové písně z tohoto období „Mount Your Steeds“, „O Heroes of God!“ a „World Citizen“, vydané 1969 na LP desce „Fire & Snow“. V roce 1967 nastoupil na Western Washington University a 1970 absolvoval obor vizuální komunikace. V roce 1980 založil společnost Phil Lucas Productions a zahájil tak svou plodnou filmovou kariéru.

Spolu s režisérem Robertem Hagoplanem natočili pětidílný seriál Images of Indians (1980), který uvádí americký indiánský herec Will Sampson. Seriál zkoumá problematické způsoby, jakými byli američtí indiáni zobrazováni v populární kultuře, od románů z 19. století až po hollywoodské westerny ze 70. let. „Klasické“ hollywoodské westerny zobrazují americké indiány v negativním světle, Lucasovo zkoumání těchto rasistických obrazů nejenže poukazuje na chyby a nesrovnalosti, ale přímo se vyrovnává s jejich původem a dalekosáhlými důsledky pro indiánskou komunitu. Jeho cílem bylo také vzdělávat příslušníky indiánské komunity, aby prozkoumali, jak hollywoodská zobrazení, která lze jen stěží považovat za jejich vlastní kulturu, formovala jejich sebepojetí, i to, jak je vnímají ostatní. Seriál byl velmi dobře přijat a v roce 1980 získal od Amerického institutu pro indiánský film cenu Special Achievement Award in Documentary Film a v roce 1981 cenu Prix Italia.

Natočil dokudrama Honour of All (1987) o skutečném životě indiánské skupiny Alkali Lake v Britské Kolumbii v Kanadě. Jejich vesnice byla v 60. letech 20. století stoprocentně alkoholická, ale začala na sobě pracovat a o dvacet let později byla téměř úplně střízlivá. Film pomohl k celonárodnímu povědomí o problému alkoholismu mezi indiány. Podílel se také na produkci celovečerního filmu Přetržené řetězy (1993) pro televizní stanici Turner Network, který byl natočen na motivy historie Irokézské Konfederace a v němž hráli Graham Green, Buffy Sainte-Marie a Pierce Brosnan. Lucas si zahrál i malé role v televizních seriálech, jako jsou Zapadákov a MacGyver, ve kterých působil i jako technický poradce pro otázky indiánské kultury.

Podílel se na režii tanečního divadla amerických indiánů pro televizní stanici PBS „Great Performances/Dance in America“ (1993). Ve stejném roce produkoval, režíroval a napsal dokumentární film Healing the Nation o snahách národa Nuu Chan-NuIth na ostrově Vancouver prolomit kruh sexuálního zneužívání v jejich komunitě. V roce 1994 získal cenu Emmy za spolurežii pořadu The Native Americans (1994) na stanici TBS. Phil režíroval Storytellers of the Pacific (1996), první mezinárodní televizní seriál spojující původní obyvatele Guamu, Samoy, Havaje, Aljašky, USA, Kanady a Mexika. V roce 1999 obdržel také cenu Taos Mountain Award a v roce 2002 získal cenu za nejlepší službu veřejnosti na festivalu amerických indiánských filmů. Jedním z jeho posledních projektů byl Vis a Vis: Native Tongues (2003), který spojil domorodé umělce v Austrálii a Americe.

Lucas byl také oddaným učitelem, který vyučoval na United Indians of All Tribes Foundation v Seattlu; na Institute of American Indian Arts v Santa Fe, kde také působil jako vedoucí katedry komunikačních umění; na University of Lethbridge v kanadské Albertě. Nakonec se přestěhoval do Issaquahu ve Washingtonu a posledních osm let svého života vyučoval film na Bellevue Community College ve Washingtonu. V roce 2003 zde založil festival amerických indiánských filmů, který poskytuje fórum pro indiánské filmaře. Phil Lucas byl čtyřikrát ženatý a měl pět dětí. Zemřel 4. února 2007 v Bellevue ve státě Washington po dlouhém boji se srdeční chorobou. Pohřben je v Cedar Lawns Memorial Park v Redmondu.

V jeho nekrologu v deníku Seattle Times bylo uvedeno, že Lucas v mládí viděl na venkově nápisy „Psi a indiáni zakázáni“, což ho inspirovalo k tomu, aby se ve své práci snažil přispět k dosažení rasové rovnosti. Lucasovy filmy se zaměřují jak na vzdělávání široké veřejnosti o kultuře a životě amerických indiánů, tak na vzdělávání indiánské komunity o jejích vnitřních bojích a problémech, aby pomohly dosáhnout tohoto cíle rasové rovnosti. „Pan Lucas s bezmeznou energií žongloval se svými filmovými projekty, vyučováním, rodinou a aktivní rolí v Issaquahské pobočce bahaistické víry. Pomáhal dlouhé řadě přátel radou, přístřeším a vedením,“ řekl Gary Robinson, Lucasův produkční partner a blízký přítel. Hanay Geiogamah, profesor divadelních a amerických indiánských studií na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, ho označil za „nejvýznamnějšího indiánského filmového dokumentaristu“. Za své filmy získal kolem dvaceti ocenění nebo nominací.

Sbírka filmů a nahrávek pořízených společností Phil Lucas Productions, Inc., z pozůstalosti Phila Lucase, byla v roce 2010 darována Národnímu muzeu amerických indiánů v Marylandu.

Milan "bratr.Milan" Doleček