Victor Spinetti

Britský herec, proslulý též jako režisér, básník, skvělý vypravěč a příležitostný zpěvák, měl možná tu smůlu (nebo štěstí, to nechť posoudí každý sám), že si zahrál ve třech filmech Beatles, a tato nálepka ho provázela po celý jeho další život. Kromě Velké Británie si ho tak lidé ztotožňují pouze s těmito filmovými postavami a jeho další kariéra je jim utajena.

Vittorio Giorgio Andrea Spinetti byl potomkem italských přistěhovalců, jeho děd opustil rodnou zemi a vydal se do Walesu rubat uhlí. Jejich nejstarší vnuk, který si později typické italské jméno změnil na Britům liběji znějící Victor, přišel na svět ve vesnici s krkolomným názvem Cwm (Ebbw Vale), kde měli manželé Spinettiovi obchůdek s pomfrity. Od útlého mládí toužil Victor po umělecké dráze, která ho vedla do školním škamen Královské velšské koleje hudby a dramatu (Royal Welsh College of Music and Drama) v Cardiffu, po jejímž absolvování v ní zůstal jako právoplatný člen jejího divadelního souboru.

Těžiště Spinettiho herectví spočívalo na prknech, která znamenají svět, kde se blýskl zvláště v představení Oh! What a Lovely War (1963), v němž za roli nesnesitelného zupáckého seržanta (Drill Sergeant) získal v New Yorku prestižní Tony Award. Ztělesnil také několik dalších velice zajímavých rolí, mezi něž můžeme zařadit Alberta Einsteina v novém provedení z roku 2005 nazvané Albert’s Boy či představení The Odd Couple nebo Chitty Chitty Bang Bang v londýnském West Endu. Jednu z nejslavnějších a zároveň nejkontroverznějších úloh ztvárnil v radikální feministické hře scénáristky, herečky a režisérky Jane Arden nesoucí název Vagina Rex and the Gas Oven (1969). Postavil se i na režisérský post a pod jeho vedením se v divadle Phoenix Theatre hrál retro muzikál The Biograph Girl, ale také evropské verze slavných děl Jesus Christ Supertstar či Hair.

Do roku 1963 se objevil v několika epizodních filmových rolích à la čtvrtý muž zleva v šesté, dvacáté osmé, padesáté druhé a sedmdesáté minutě, až přišel jeho den D. Věhlas z Oh! What a Lovely War mu poskytl příležitost si zahrát v prvním filmu Beatles A HARD DAY’S NIGHT poněkud roztržitého zvukového mistra. S Beatles si ostatně padl do noty, což potvrzuje i spolupráce na divadelní adaptaci Lennonovy knihy In His Own Write, kterou v Natioanl Theatre při její premiéře v roce 1968 režíroval. Sice se po Perném dni objevil historickém dramatu Becket, ale v roli, která se ani nedostala do titulků. A tak si svou porci slávy opět prožil v druhém „beatlesáckém“ snímku HELP!, kde s bravurou vystřihl pološíleného vědce, střídavě nadávajícího na kvalitu britských a amerických výrobků, jehož jediným cílem je připravit Ringa o posvátný prsten. Svůj předobraz z několikrát zmiňované hry Oh! What a Lovely War mohl naplno uplatnit v třetím filmu Beatles, tentokrát televizním MAGICAL MYSTERY TOUR, kde si zahrál podobnou roli vojenského omezence. Tím ale jeho spolupráce s jednotlivými členy Beatles neskončila, účastnil se rovněž několika nahrávacích sekvencí pro jejich pověstné Vánoční desky určené oficiálnímu Fan Clubu Beatles a ještě v roce 1977 ho Paul McCartney požádal o spolupráci při natáčení promoklipu k písni London Town pro stejnojmenné album. Je to snad i symbolické, že jeho filmovou kariéru uzavírá účast v dokumentu The McCartney Years.

Další filmová tvorba Spinettiho je pro československé, později české diváky poněkud utajena, protože Victor se více věnoval divadlu a ve filmu nedostával tolik výrazných příležitostí. Poslední čtvrtstoletí jeho života už bylo jen ve znamení účastí v televizních seriálech či filmech, to platí například pro sérii o mladém Indianu Jonesovi nebo britskou sérii BOTTOM. Mezi výraznější role patří bezpochyby snímek SPUSŤTE TU REVOLUCI BEZE MĚ či postava židovského doktora Ericha Strausse z hvězdami nabitého Rosenbergova filmu POUŤ ZATRACENÝCH. Domnívám se však, že nejpamátnějším filmem pro naše fanoušky bude třetí ze série původních Růžových panterů s Peterem Sellersem, kde si Spinetti zahrál recepčního ve švýcarském hotelu a má s potrhlým inspektorem neustále nějaké půtky.

Victor byl homosexuál a nikdy se svou orientací netajil. Na cardiffské koleji se seznámil s Grahamem Curnowem (1930-1997), původně studentem zubního lékařství, a stali se životními partnery. Cunrow se nedočkal takového věhlasu jako Spinetti a proto byl mnohem častějším terčem společenské kritiky, proto svou hereckou kariéru záhy ukončil. Britové neměli pro gaye pochopení, cou prožíval i slavný manažer Beatles Brian Epstein. Musíme si uvědomit, že až do roku 1967 byla homosexualita na ostrovech de facto postavena mimo zákon. Victor a Graham však žili společně téměř čtyřicet let, až do Curnowovy smrti.

Spinetti měl obdivuhodný entusiasmus, ve svých hereckých, zpěváckých a režisérských aktivitách pokračoval až do závěru svého života. V únoru 2011 mu byla diagnostikována rakovina prostaty a pro mnohé se stalo více než symbolické, že po dlouhém boji se zákeřnou nemocí zesnul Spinetti právě den narozenin Paula McCartneyho.

„Victor byl fajn chlap, velký přítel a fantastický herec. Jsem pyšný na to, že jsem ho mohl tolik let řadit mezi své přátele. Jeho neotřelé vtipkování a nezkrotná osobnost mi nikdy nevymizí z paměti. Jeho loajalita mi bude moc chybět, ostatně jako všem těm, kteří měli v životě to štěstí poznat onoho nádherného pana Spinettiho,“ napsal na svých stránkách po Victorově smrti Paul McCartney.

Robert "Robbi" Pavelka