Rudolf Vedral

Studoval divadelní režii na čerstvě založené DAMU, školu však nedokončil a v roce 1950 nastoupil do svého prvního angažmá v Realistickém divadle v Praze. Zde byl například režisérem prvního nastudování hry Pavla Kohouta Taková láska. V roce 1961 se stal režisérem a do roku 1964 byl také ředitelem Hudebního divadla v Karlíně a Nuslích. Nastudoval (většinou ve spolupráci s Leo Spáčilem) např. Brechtovu a Weillovu Mahagonnu a divácky úspěšnější Žebráckou operu, poprvé v Česku inscenoval muzikály My Fair Lady, West Side Story, Muž z La Manchy a Loď komediantů. V 60. letech také pracoval ve Volksbühne v Berlíně (Moliére: Lakomec), v divadle Rokoko po okupaci nastudoval slavný a dlouho uváděný muzikál Z. Petrů a J. Fischera Filosofská historie.  V 70.  letech po vyloučení z KSČ nesměl režírovat, spolupracoval s ochotníky, až v druhé polovině 70. let nastoupil do tehdejšího Divadla E. F. Buriana.  Zde režíroval několik desítek převážně komediálních inscenací. Hostoval v řadě oblastních divadel a v Náhradním divadle, jež působilo v Žižkovském divadle, spolupracoval s herci J. Ornestem a T. Töpferem na kreativním zpracování textů dvojice V+W. Jeho poslední velkou muzikálovou inscenací byla Hello, Dolly v DJZ v Prešově v roce 1992.