Reklama

Reklama

Mary Marquet

Mary Marquet

nar. 13.12.1901
Petrohrad, Ruské impérium

zem. 29.08.1979 (77 let)
Paříž, Île de France, Francie

Biografie

Herečka Mary Marquet byla především významnou osobností francouzského divadla, a i když s filmovou kamerou přišla do kontaktu již jako velmi mladá v němé éře, výrazněji se ve filmu uplatnila až mnohem později po druhé světové válce, v soukromí svůj život spojila s několika zajímavými muži uměleckého světa. Mary Marquet pocházela z herecké rodiny, jejími rodiči byli herci Marcel Marquet a Louise Loisel. Narodila se jako Micheline Marguerite Delphine Marquet v ruském Petrohradě, kde tehdy její rodiče působili. Počátkem dvacátého století se rodina vrátila do Francie a Mary debutovala na divadelním jevišti po boku svých rodičů v Marseille v roce 1909. K herecké dráze ji později pobídla slavná Sarah Bernhardt, když ji slyšela recitovat verše. Mary Marquet začala studovat na pařížské konzervatoři, studium ale nedokončila.

I když se jí nepodařilo herecké studium dotáhnout do konce, rodinná přítelkyně Sarah Bernhardt ji angažovala do svého divadelního souboru a Mary Marquet slavila úspěchy především v Rostandově hře Orlík, která se dočkala se více než dvou stovek repríz. Autor hry, slavný dramatik Edmond Rostand (1868-1918) byl prvním Maryiným životním partnerem. Mezitím poprvé stála před filmovou kamerou a hrála v melodramatickém příběhu FRERES ENNEMIS (1913), který byl vzápětí pořízen i v nizozemské verzi. V průběhu dalších let hrála v osmi němých filmech, práce pro film však pro ni nikdy nebyla prioritou.

Po smrti Edmonda Rostanda se Mary Marquet provdala za herce Maurice Escande (1892-1973), jejich manželství ale trvalo jen krátce a skončilo rozvodem v roce 1922, mimo jiné díky Escandově odlišné sexuální orientaci, což ale v té době bylo tabuizované téma. Novou láskou Mary Marquet se stal opět výrazně starší muž, významný herec a režisér Firmin Gémier (1869-1933), s nímž měla syna Françoise; nevzali se ale, protože Gémier byl již ženatý. Po první světové válce hrála Mary Marquet v divadlech Théâtre de Paris, Théâtre Antoine nebo Théâtre du Gymnase, k uměleckým vrcholům nastoupila triumfální cestu v roce 1922, kdy byla angažována do Comédie Française, kde strávila přes dvacet let. Repertoárové zaměření nejslavnější francouzské divadelní scény poskytlo Mary Marquet řadu příležitostí v osvědčené domácí i světové klasice, zvláště ve třicátých letech zazářila titulními rolemi v Racinově hře Andromachově a Hugově dramatu Lukrécie Borgia.

Firmin Gemier zemřel v roce 1933 a nedlouho nato se Mary Marquet znovu provdala, jejím druhým manželem se stal slavný charakterní herec Victor Francen (1888-1977), jejich bouřlivé manželství ale ztroskotalo nedlouho poté. Dalším mužem jejího života se stal významný politik André Tardieu (1876-1945), který byl třikrát francouzským premiérem. Do této doby spadá i Maryina první hlavní role ve filmu; tu jí nabídl průkopník francouzské kinematografie Léonce Perret v jednom ze svých posledních děl, SAPHO (1934).

Jako pro řadu jiných hereček, tak i pro Mary Marquet byla zlomem v kariéře i osobním životě doba německé okupace Francie, u ní ale trochu jiným způsobem. Její syn François se zapojil do aktivního odboje, zatímco ona zůstávala hvězdou Comédie Française. François byl zatčen a nakonec zemřel v koncentračním táboře v Buchenwaldu. V zájmu jeho záchrany Mary Marquet kontaktovala okupační orgány a později před soudem přiznala, že se jistým způsobem dopustila kolaborace. Z Comédie Française byla propuštěna v roce 1944 a až do ledna 1945 byla pro obvinění z kolaborace vězněna. Návrat na velká jeviště se jí nepodařil a po válce hrála na okrajových scénách.

Na přelomu 40. a 50. let se nakonec Mary Marquet podařilo prosadit ve filmu, i když až na pár výjimek ve vedlejších rolích. V padesátých letech natočila patnáct filmů, větší role jí nabídl Léo Joannon, například ve svém ambiciózním snímku TAJEMSTVÍ SESTRY ANGELY (Le secret de soeur Angele, 1955), objevila se také v Guitryho výpravném filmu KDYBY MI VERSAILLES VYPRÁVĚLY (Si Versailles m'était conté, 1954), kde hrála markýzu de Maintenon, jinak ale její filmografie té doby zahrnuje spíše průměrné komedie. Návraty Mary Marquet na jeviště lze doložit například jejím účinkováním v Kafkově Zámku v Théâtre Sarah Bernhardt (1957).

I naši diváci mohou Mary Marquet znát z několika filmů šedesátých let, typově podobné úlohy starých žen hrála ve filmech ŽIVOT NA ZÁMKU (La vie de château, 1965) nebo ZAHRADNÍK Z ARGENTEUIL (Le jardinier d'Argenteuil, 1966), objevila se i ve slavném VELKÉM FLÁMU (La grande vadrouille, 1966), koncem šedesátých let začala častěji spolupracovat i s televizí, kde dostala velkou příležitost v adaptaci slavné divadelní hry NÁVŠTĚVA STARÉ DÁMY (La visite de la vieille dame, 1971). Ačkoli svou práci pro film spojila Mary Marquet s řadou spíše průměrných titulů, svou kariéru nakonec završila důstojným způsobem, když hrála matku titulního hrdiny ve slavném filmu CASANOVA FEDERICA FELLINIHO (Casanova di Federico Fellini, 1976).

Mary Marquet zemřela 29. srpna 1979 v Paříži ve věku 84 let následkem infarktu. Svůj životní příběh zpřístupnila ve vlastní autobiografii Ce que j'ose dire (1973).

Pavel "argenson" Vlach

Reklama

Reklama