foto

Guido Brignone

  • nar. 6.12.1886
    Milán, Itálie
  • zem. 6.3.1959 (72 let)
    Řím, Itálie

Biografie

V historii italské kinematografie má režisér Guido Brignone významné místo jako první domácí vítěz festivalu v Benátkách, jinak ale umělecké hodnoty italského filmu nijak zásadně neobohatil, i když natočil kolem stovky filmů. Guido Brignone se narodil v Miláně do herecké rodiny, divadelním hercem byl jeho otec Giuseppe Brignone (1854-1937), na cestu k divadlu se dala i jeho starší sestra Mercedes Brignone (1885-1967). Právě se sestrou Mercedes začínal Guido jako divadelní herec, ale ještě před první světovou válkou propadl kouzlu filmu.

Někdy kolem roku 1912 se Guido Brignone přestěhoval do Říma, kde se nedlouho nato oženil. Jeho manželka Lola Visconti (1891-1924), známá později jako Brignone-Visconti, byla též herečkou. Hrála ostatně i v prvních Guidových filmech; jeho režijním debutem byl film ODETTE (1915) a od té doby natáčel i několik snímků ročně. Zpočátku v některých vlastních filmech i hrál, časem se ale věnoval výhradně režii. Jestliže jeho prvním filmům v hereckém obsazení dominovala manželka Lola Visconti, počátkem dvacátých letech začal častěji angažovat otce Giuseppe Brignona a například ve filmu ZVONY ZE SAN LUCIA (Le campane di San Lucio, 1921) hrála kromě otce a manželky také sestra Mercedes.

Dvacátá léta 20. století byla v italské kinematografii mimo jiné ve znamení prvního vzepětí žánru sandálu a meče a Brignone v letech 1924-1927 realizoval pět takovýchto filmů, jejichž protagonistou byl tehdy velmi populární Bartolomeo Pagano (MACISTE CÍSAŘ - Maciste imperatore, 1924; MACISTE V PEKLE - Maciste all'inferno, 1926; MACISTE V KLECI LVŮ - Maciste della gabbia dei leoni, 1927). Zvýšený import amerických filmů tehdy vrhl italský filmový průmysl do krize, která donutila některé režiséry k odchodu do Německa. Byl mezi nimi i Brignone, který koncem dvacátých let realizoval čtyři německé filmy, dvakrát točil i ve Francii.

Po příchodu zvuku, tedy počátkem třicátých let, se Brignone vrátil do Itálie. Natáčel filmy různých žánrů, jeho filmografii ale začaly postupně dominovat kostýmní příběhy, většinou životopisné snímky (PERGOLESI, 1933; LORENZINO DE MEDICI, 1936; KEAN, 1940; BEATRICE CENCI, 1941; MARIA MALIBRAN, 1943). Ne všechny filmy se Brignonovi podařily, obecně ale byly přijímány lépe než nenáročné komedie vnímané jako součást éry bílých telefonů. Nejlépe z Brignonových historických filmů dopadl dramatický příběh italské šlechtičny bojující proti zvůli rakouského justičního aparátu TERESA CONFALONIERI (1934); úspěch filmu byl založen především na participaci významné divadelní herečky Marty Abby, za zmínku stojí také fakt, že svůj debut před kamerou v tomto filmu absolvovala režisérova dcera Lilla Brignone (1913-1984). Film TERESA CONFALONIERI získal Mussoliniho pohár na festivalu v Benátkách.

Z další Brignonovy tvorby připomeňme melodramatický příběh zasazený do prostředí exotické Afriky POD JIŽNÍM KŘÍŽEM (Sotto la croce del sud, 1939), který je sice vnímán jako průměrný, získal ale cenu za technické kvality, opět na festivalu v Benátkách. Na přelomu 30. a 40. let natočil několik hudebních filmů se slavným operním pěvcem Beniaminem Giglim. Po druhé světové válce nastala v jeho plodné práci několikaletá odmlka, pak se ale pomalu začal vracet k historickým příběhům, ať již fiktivním či založeným na osudech skutečných osobností (BARON CARLO MAZZA - Il barone Carlo Mazza, 1948; POHŘBENA ZAŽIVA - La sepolta viva, 1949; IVAN - Ivan il figlio del diavolo bianco, 1953; HRABĚ ZE SANT ELMO - Il conte di Sant Elmo, 1953; POVOZNÍK Z MONCENISIA - Il vetturale di Moncenisio, 1954).

Závěr Brignonovy profesní dráhy je ve znamení opět žánru sandálu a meče, v italské kinematografii byl tak jedním z mála, který mytologické příběhy točil ve dvacátých letech i v počátku druhé vlny konce padesátých let (OTROCI Z KARTÁGA - Le schiave di Cartagine, 1957; VE JMÉNU ŘÍMA - Nel segno di Roma, 1959).

Guido Brignone zemřel v Římě 6. března 1959 ve věku 72 let.

Pavel "argenson" Vlach

Režijní filmografie

Filmy

1959 Ve jménu Říma
1957 Le schiave di Cartagine
1955 Quando tramonta il sole
1954 Papà Pacifico
Processo contro ignoti
Vetturale del Moncenisio, Il
1953 Ivan (il figlio del diavolo bianco)
1952 Bufere
Inganno
Noi peccatori
1951 Core 'ngrato
Il conte di Sant'Elmo
1950 Il nido di falasco
Monaca santa
Santo disonore
1949 Il bacio di una morta
1948 Giudicatemi!
Il barone Carlo Mazza
Sepolta viva, La
1945 Canto, ma sottovoce
1944 Il fiore sotto gli occhi
Lacrime di sangue
1943 Assi della risata, Gli
Maria Malibran
1942 Gorgona, La
Miliardi che follie!
Romanzo di un giovane povero
Turbamento
Vertigine
1941 Beatrice Cenci
Mamma
1940 Cantate con me
Kean
1939 Loterie lásky
Sorprese del divorzio, Le
Torna, caro ideal!
1938 Chi è più felice di me?
L'antenato
Per uomini soli
Sotto la croce del sud
1937 Gli uomini non sono ingrati
Marcella
1936 Ginevra degli Almieri
Nozze vagabonde
Vivere!
1935 Lorenzino de' Medici
Passaporto rosso
1934 La maestrina
Oggi sposi
Tenebre
Teresa Confalonieri
1933 Voce lontana, La
1932 Amours de Pergolèse, Les
La Wally
Paradiso
Pergolesi
1931 Corte d'Assise
Rubacuori
1930 Das Erlebnis einer Nacht
1929 Hingabe
L'éternelle idole
1928 Marys großes Geheimnis
1927 Il gigante delle Dolomiti
1926 Maciste nella gabbia dei leoni
1925 Maciste all'inferno
1924 Largo alle donne!
Maciste imperatore
Saetta impara a vivere
1923 La fuga di Socrate
Le sorprese del divorzio
1922 I conquistatori del mondo
I due sergenti
Le perle di Cleopatra
1921 Il quadro di Osvaldo Mars
Il tredicesimo commensale
La lotta per la vita
Le campane di San Lucio
1920 Il ventriloquo
1918 Il perfetto amore

Scenáristická filmografie

Filmy

1959 Ve jménu Říma

Herecká filmografie

Spisovatelská filmografie

Filmy

1929 Hingabe - povídka

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace