Jeden z nejvýznamějších literátů 20. století, ruský spisovatel Vladimir Vladimirovič Nabokov, se narodil 22. dubna 1899 v ruském Sankt Petěrburgu. Své dětství označoval za perfektní. Jelikož byl součástí dobře situované rodiny (jeho otec byl právník a politik, jeden z bratranců se stal hudebním skladatelem), dostalo se mu dobrého vzdělání - v Petrohradě na elitní Těniševově škole. Jelikož jeho rodiče ovládali francouzštinu i angličtinu a totéž vyžadovali po svých dětech, již od raných let byl Vladimir trilingvní. Dokonce se traduje, že Nabokov dokázal číst a psát v angličtině dříve, než to zvládl rusky. Mnohé z těchto detailů autor uvedl v knize Promluv, paměti.
Po bolševické revoluci v roce 1919 rodina emigrovala do západní Evropy. Vladimir navštěvoval univerzitu v Cambridgi, následně žil v letech 1922-1937 v Berlíně, než se přestěhoval do Paříže a následně pak v roce 1940 do Spojených států. Právě v Berlíně píše - ještě v ruštině - své první romány: Mášenka, Smích ve tmě či Pozvání na popravu. Během cesty po západě Ameriky Nabokov píše svůj nejslavnější román - Lolitu, která měla záhy veliký úspěch i přes rozčarování, jež v prudérních padesátých letech vzbuzovala. Její dopsání však pro Nabokova představovalo takový problém, že málem své dílo spálil, nebýt manželky Véry, která jej zastavila.
Po úspěchu Lolity se autor rozhodl pro návrat do Evropy, jmenovitě do Švýcarského města Montreux, kde se usadil a psal, a kde zůstal až do konce svého života, 2. července 1977. Žádným dalším románem se již nevyrovnal svému vrcholnému dílu, knize, která pomohla formovat dobu, která ovlivnila spoustu autorů, a v níž se poprvé objevilo slovo "nymfička".
Josef "joehot" Horký
