Reklama

Reklama

Oreste Biancoli

Oreste Biancoli

nar. 20.02.1897
Bologna, Itálie

zem. 25.11.1971 (74 let)
Řím, Itálie

Biografie

Oreste Biancoli napsal scénáře k bezmála stovce italských filmů, kromě toho byl autorem divadelních her a také příležitostným filmovým režisérem. Pocházel ze starobylé šlechtické rodiny, jeho otcem byl hrabě Carlo Biancoli, narodil se v Bologni. Shodou okolností vyrůstal v historickém paláci, v němž kdysi žil slavný dramatik Carlo Goldoni, ostatně i Orestův otec byl mecenášem divadla. Díky tomu se Oreste od dětství sbližoval se světem divadla, v roce 1915 začal studovat práva. Krátce nato musel narukovat do armády a zúčastnil se první  světové války. Po válce dokončil studium práv a začal pracovat jako novinář.

Kromě žurnalistiky se začal uplatňovat i jako autor divadelních her, psal také pro rozhlas. Koncem dvacátých let se přestěhoval do Říma, kde se brzy dostal ke psaní filmových scénářů. Po příchodu zvuku upravoval pro italské verze filmy úspěšné předtím v Německu (SEKRETÁŘKA – La segretaria privata, 1931), poté psal scénáře k romantickým komediím a melodramatům známým jako filmy tzv. éry bílých telefonů. Na přelomu 30. a 40. let jako režisér natočil několik filmů, k nimž si samozřejmě sám psal i scénáře. Jeho režijní pokusy nepřekročily dobový průměr, připomeňme alespoň mysteriózní komedii DNES VEČER V JEDENÁCT (Stasera alle undici, 1938) s manželskou dvojicí John Lodge-Francesca Braggiotti nebo spolupráci s významnou divadelnickou rodinou de Filippových (SEN VŠECH – Il sogno di tutti, 1940).

Nejaktivnější byl Oreste Biancoli během druhé světové války, kdy psal hry nebo dramatizoval osvědčené knihy pro různá jeviště, především byl ale od roku 1942 uměleckým ředitelem filmové společnosti Scalera Film, která byla v té době největším producentem italské kinematografie. I když se nedopouštěla otevřené propagace fašismu, po válce nescházelo mnoho k jejímu zrušení právě jenom kvůli jejímu výlučnému postavení. To také vysvětluje krátkou přestávku v Biancoliho aktivitách po skončení války. Pod hlavičkou společnosti Scalera Film napsal Biancoli scénáře k několika filmům Goffreda Alessandriniho, například ke dvěma na sebe navazujícím velkorysým projektům MY ŽIJÍCÍ (Noi vivi, 1942) a SBOHEM, KIRO (Addio, Kira, 1942).

Nejvýznamnějším dílem s Biancoliho autorským podílem je přelomový film poválečné italské kinematografie ZLODĚJI KOL (Ladri di biciclette, 1948); s dalšími spoluautory scénáře byl oceněn významnou cenou, Stříbrnou stuhou Italského syndikátu filmových novinářů. Později spolupracoval například na scénáři ke slavné komedii o svérázném faráři Donu Camillovi (MALÝ SVĚT DONA CAMILLA – Don Camillo, 1952). O samostatnou režii se Biancoli pokusil naposledy s historickým filmem ČERNÁ PÉRA (Penne nere, 1952) s Marcellem Mastroiannim v hlavní roli.

Během padesátých letech začala v Biancoliho scénáristické práci převažovat historická témata (KARDINÁL LAMBERTINI – Il cardinale Lambertini, 1954; ČERVENÝ A ČERNÝ – Rosso e nero, 1955), nevyhýbal se ale ani jiným žánrům, později se musel podřídit i dobové poptávce po žánru sandálu a meče (PILÁT PONTSKÝ – Ponce Pilate, 1961). Jeho obnovená spolupráce s divadlem trvala po válce již jen krátce, naposledy pro jeviště zdramatizoval Stendhalův román Červený a černý (1954).

Koncem šedesátých let odešel Oreste Biancoli do ústraní a zemřel v Římě 25. listopadu 1971 ve věku 74 let.

Pavel "argenson" Vlach

Scenárista

Filmy
1964

Il ponte dei sospiri

 

L'idea fissa

1963

Lo spettro

1962

Il mio amico Benito

 

Maciste all'inferno

 

Massaggiatrici, Le

 

Pilát Pontský

1961

Gli invasori

 

Maciste alla corte del Gran Khan

Reklama

Reklama

 

Maciste nella terra dei ciclopi

 

Marco Polo

1960

Femmine di lusso

 

Gastone

 

Genitori in Blue-Jeans, I

 

Giuseppe venduto dai fratelli

 

Kriminálníci

 

Maciste nella valle dei re

 

Noi duri

1959

Il moralista

 

Morte di un amico

 

Vacanze d'inverno

1958

Domenica è sempre domenica

 

Non sono più Guaglione

1957

Canzone del destino, La

1956

Altair

 

Los amantes del desierto

1955

Canzoni di tutta Italia

 

Gli ultimi cinque minuti

 

Rosso e nero

1954

Amori di mezzo secolo

 

Canzoni di mezzo secolo

 

Cento anni d'amore

 

Divisione Folgore

 

Donna libera, Una

 

Gran varietà

 

Il cardinale Lambertini

 

La corda d'acciaio

 

La grande speranza

 

Nel gorgo del peccato

 

Schiava del peccato

 

Una parigina a Roma

1953

Canzoni, canzoni, canzoni

 

La voce del silenzio

 

Scampolo 53

1952

Altri tempi - Zibaldone n. 1

 

Art. 519 codice penale

 

Malý svět dona Camilla

 

Penne nere

 

Wanda la peccatrice

1951

Domani è un altro giorno

 

Il caimano del piave

1950

Cuori sul mare

 

Domani è troppo tardi

1949

Cintura di castità

 

Fiamma che non si spegne

 

Yvonne la Nuit

1948

Zloději kol

1947

Cuore

 

Natale al campo 119

1946

Il Bandito

 

Sinfonia fatale

 

Teheran

1943

Carica degli eroi, La

 

Sant'Elena piccola isola

1942

Addio Kira!

 

Giarabub

 

Noi vivi

1941

Chiromante, Il

 

Vagabondo, Il

1940

La gerla di papà Martin

 

Piccolo alpino

 

Sogno di tutti, Il

1939

Ai vostri ordini, signora...

 

Ballo al castello

 

Eredità in Corsa, L'

 

Frenesia

 

Mille lire al mese

1938

La mazurca di papà

1937

Nina non far la stupida

1936

Cavalleria

 

Nozze vagabonde

1933

Cercasi modella

 

La segretaria per tutti

 

Paprika

 

Sette giorni cento lire

1932

L'ultima avventura

 

Una notte con te

1931

La segretaria privata

Režisér

Ovládací panel

Reklama

Reklama