neoBlast

Herzoga mám rád, celkem chápu tuto poctu velkému Errolu Morrisovi, ale ona je to nakonec prostě sprostá vykrádačka Tenké modré čáry. Snad jenom ten (jako vždy) vtipný německý přízvuk páně Wernera můžeme považovat za vlastní autorský vklad v jinak zbytečném filmu. Na druhou stranu výpovědi na smrt odsouzených trestanců je tak silné téma, že dokáže diváka udržet v úžasu i napětí navícekrát. Není divu, že tento koncept Werner Herzog dále rozvedl do dokumentární série. 70 %

Aneb opět jeden snímek kde forma přetlačuje obsah. Když snížíte očekávání, tak není problém se tomuto faktu přizpůsobit a necelé dvě hodiny si užít. Výprava, design, kostýmy, speciální efekty. V tomto je zřejmě Blomkampův film králem sezóny 2013. Ale příště už budu mít o kluka africkýho starost, snad ho z toho zase Sharlto Copley vytáhne a Judie Foster nepotopí. 70 %

[Druhé zhlédnutí] Já nevím, Pat Garrett a Billy Kid můžete považovat za jeden z nejnudnějších filmů všech dob, ale zároveň je to oslava melancholie, impresionismu a náladotvorby jako nikdy předtím. Vše co máme na Samovi Peckinpahovi rádi tu je, s ženami se jedná jak s hadrem a celkově je film určen pouze mužům. Pouze vybrané skupině mužů. Vlastně pouze speciální vybrané skupině jistých mužů. A já naštěstí mezi ně patřím. Btw: Bob Dylan v asi v nejvíce westernové wtf scéně všech dob - když předčítá názvy etiket z konzerv na poličce. 85 %

Potom co jsem několik baseballových utkání viděl naživo si troufnu tvrdit, že film Barryho Levinsona je docela přesný. Zachytil těch několik scén z utkáních tak nudně a v pomalém tempu, že se dostavuje ospalost a únava. Robert Redford téměř také spí a nudná vizuální stránka rozhodně nic neoživuje. Nejhorší baseballový film? Možná i nejnudnější sportovní film co jsem viděl, ale rozhodně nejhorší film Barryho Levinsona. 25 %

Osamnělý jezdec trpí spoustou nemocí, s většinou se již rodil a vyrůstal, když mu taťka Disney a strýček Bruckheimer jasně rýsovali cestu. Ale skoro všechno naštěstí zachraňuje Gore Verbinski, jež opět dokazuje jak výborným filmařem je. Díky němu dvouhodinová pustá prérie uběhne rychle, Johnnymu ta jeho jen lehce pozměněná variace na Piráty prochází a hlavně ústřední dvojce skvěle funguje komediální timing. Gore Verbinski je řemeslnický drahokam, který by si měli u Myšáka hlídat jako oko v hlavě. Nebo jim jednoho dne odcválá do západu slunce směrem k úplně cizímu ranči. 75 %

Pozor, pozor. Plavete v nezávislých vodách, snižte tedy proto svá očekávání. Tohle je konverzační drama určené hlavně pro festivaly a klidná odpoledne. Superpřehledné drama s příjemnými charaktery - vzbuzuje můj zájem o Todda Solondze. 70 %

Errol Morris je určitě v žebříčku top5 nejlepších dokumentaristů současnosti. Má prostě čuch na zajímavé příběhy a hlavně je mistrem exekuce. Vyprávěcí struktura je spíše tradiční, ale vizuálně úplně pohlcující. Příběh Joyce McKinneyové je neuvěřitelně propletený, ale Morris si vystačí s pouhými šesti rozhovory (včetně jednoho s korejským doktorem nemluvícím anglicky). Pohlcující, standardní Errol Morris - což znamená dokumentární špice. 85 %

Mnoho lidí zná Hadí oči jako film Nicolase Cage a přitom je to hlavně snímek Briana De Palmy. Je tady všechno co na De Palmovi milujeme, neo-noirová zápletka (včetně jakéž-takéž femme fatale), temná atmosféra a superdlouhé jednozáběry (hned úvod má okolo 10 minut). Nicolas Cage je samozřejmě ve své ráži a naprosto strašný, ale to nevadí. Sledovat práci Briana De Palmy je přinejmenším zajímavé ze studijním důvodů, on je jedním z nejvýznamnějších filmařů své generace. 80 %

Těžko říct něco jiného, než co jsem napsal v komentáři k prvnímu dílu. Sedmdesátková špinavá estetika funguje, herecké "výkony" jsou přetažené, zápletka je zmateně zběsilá. Já jenom doufám, že toto nebudute muset číst ještě třikrát až The Yakuza Papers pentalogii dokoukám. 60 %

Dokument, který musí být nám Čechům blízký - však i my jsme byli uzurpování těmi "ošklivými Sověty". Litevci se v dokumentu vykřičí a Američané (a nejenom oni), kteří neví kde nějaká "Lithuania" leží, si pobrečí. Přehlédneme-li evropské reálie, je to vlastně klasická underdog story, ne tak kvalitní a srdcetahající pochoutka jako ESPN dokumenty ze série 30 for 30, ale stále nadstandardní. 65 %