Thurin

Vynikající film, skvělá adaptace, parádní jízda!

Banalita, karikatura a nejistota. To jsou tři věci, které si z filmu odnáším.

Neuvěřitelně nádherná podívaná plná úžasných dlouhých záběrů, které nejsou dělané jen na efekt, ale účelně posouvají děj. Skvělé originální obsazení a výborní dětští herci - skautík na hraně dětského a dospělého světa a Kara Hayward jako třináctiletá femme fatale.

"Já to tady řídím, jsem řidič. Já jsem si nevybral tuhle práci. To vy jste si mě pro ni vybrali."

Když to srovnám s Annie Hall, do které jsem se zamiloval, chybí mi tu to úžasné pohrávání si s vyprávěním a řada postmoderních hrátek (Navíc Diane Keaton je v Annie mnohem více sexy ). Co je naopak famózní v Manhattanu, je nádherná černobílá širokoúhlá kamera. Spousta záběrů by se mohla stát samostatnými fotografiemi s úžasnou kompozicí. Důkazem je scéna, která je vidět na plakátech výše. Nezapomenutelná je i část v planetáriu. Přestože na rozdíl od Annie, kde jsem byl obrovsky příjemně překvapen, jsem tady byl z výše popsaných důvodů trochu zklamán, dávám plný počet.

Neuvěřitelně zábavná hra s žánry s kupu anglického humoru. Tohle je jeden ze skvostů mezi parodiemi.

Pro mě spolu s Lost největší televizní pecka od Městečka Twin Peaks.

Jeden z nejzajímavějších celovečerních debutů meziválečného období české kinematografie. Po návratu z USA v roce 1922 se Machatý dlouho nemohl k režírování dostat. Důvodem byly špatné poměry v tuzemské kinematografii (vyrobeno 1923 – 17 titulů; 1924 – 10; 1925 – 18; 1926 – 35). Dočkal se až v roce 1926, kdy došlo k oživení výroby. Od začátku chtěl, aby film měl úspěch také v zahraničí. I proto si vybral novelu světově proslulého spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého. Dalším z důvodů mohla být i její kontroverzní reklama. Její český překlad v nákladu dvanáct set kusů byl zabaven. Už od počátku zde můžeme vidět některé prvky, které provází Machatého po zbytek jeho kariéry a vrcholí Erotikonem a Extasí. Je to práce s neherci (Byronová, Kutina), kdy Machatý spoléhá na svoje režisérské schopnosti vést herce a dává přednost jejich fyziognomii před hereckou zručností. Vidět je to například na scéně, kdy Pozdnyšev sedí se svojí ženou na lavičce v parku. Každý na jiném konci lavičky. Důraz je kladen také na výtvarnou stránku. S tou výrazně pomáhá jeden z nejlepších kameramanů té doby Otto Heller i vídeňské ateliéry. Za nejlepší scénu považuji Pozdnyšeovovu zběsilou jízdu kočárem domů. Skvěle dynamicky sestříhaná. Škoda jen, že na ni nesmyslně navazuje pasivní cesta vlakem a zdlouhavý konec. Celému snímku rovněž dominuje skvělý výkon Speergera.

Jestli nějaký film dokáže popsat dnešek v Česku, pak je to Rodina je základ státu. Igor Chmela mi navíc potvrdil, že je pro mě jedním z nejzajímavějších českých herců.

Pat Garrett a Billy Kid bez diskuze patří k tomu nejlepšímu, co westernový žánr nabízí. Od "úvodní" smrti Garretta (neuvěřitelně nápaditě sestříhaná scéna, kde kulky sviští napříč časem a prostorem - jakoby celým příběhem) až po tu Kidovu. A to i díky skvělé Dylanově hudbě. http://www.youtube.com/watch?v=hFxwq33rVAs