Thurin

Miluji Kaurismäkiho humor. Muž bez minulosti navíc, přestože ukazuje život na okraji společnosti, je nevtíravě optimistický. Možná i lehce naivní, ale hezky a pomalu.

Matthew Vaughn znovu nezklamal. Jednoznačně nejlepší Xmeni, co jsem viděl. Přestože se vrací do počátku šedesátých let, je až nečekaně současný. Nebo jsou spíš problémy xenofobie a rasismu věčné. A Kevin Bacon má úžasné záporácké charisma už od Spáčů.

Budu jen opakovat: Jako pocta člověku, kterého má autor rád, je to bezesporu pěkné. Jako dokument osvětlující a vysvětlující však pokulhává. Jako "reklama" na knihovnu to bezesporu funguje.

Celou dobu jsem měl pocit, že film jen jednoduše klouže po povrchu. Nejhorší částí byl jednoznačně nudný a černobílý soudní proces se svým patetickým koncem. Člověk by při něm opravdu nejradši začal fandit tomu "bídákovi" žalobci. Co se mi naopak líbilo byla samotná recitace básně prodchnutá animací, ale na víc jak dvě hvězdičky to nestačí.

Mám rád tyhle nevšední roadmovie, které člověka inspirují. Síla i slabiny filmu jsou: úžasné skandinávské scenérie, jejich absurdní humor prodchnutý lehkou melancholií, měnící se tempo vyprávění od zběsilého úprku až po chvíle, kdy se děj jakoby zastaví, a originální scény (skútr, tampón...).

Pro mě trochu pomalý rozjezd, ze kterého jsem se bál, že se filmu již nepodaří vybřednout. Tklivá lyrická linka, jako by se s tou komickou spíše bily, než doplňovaly. Vše ovšem jen do chvíle, kdy tramp objeví vchod pro boxery. To, co následuje je možná to nejlepší, co jsem od Chaplina kdy viděl a samotný zápas podkreslený výbornou hudbou je přímo fantastický. Škoda jen té nepovedené první půlky filmu.

Kdybych si měl vybrat, na co vezmu svoji imaginární dvanáctiletou přítelkyni do kina, tak je to právě tenhle romantický horor. Nádherná mrazivá atmosféra bílého skandinávského sídliště se tu výborně doplňuje s rudou barvou krve. Stejně tak dobře funguje upírská tématika a téma první lásky, které se snoubí v prvních polibcích okořeněných krví. Škoda jen toho klišovitého pozadí dětského otloukánka a rozvedené rodiny, kde otec je fajn, ale pije. Nicméně, jak tu psal již někdo předemnou: za to finále to stojí!

Osobně mě na snímku více ohromila forma než samotný "nudný?" obsah. Ovšem některé vtípky ((ne)srážka s autem = dvě motorky, průlet do pohlednice ) a hlavně schopnost udržet složitý příběh pohromadě i s nutnou dávkou originality (retrospektivní vyprávění v představách o budoucnosti) mě bavily natolik, že jsem pokus o předání "neoriginálních myšlenek" ani moc nepotřeboval.

Nijak geniální ani nijak špatné. Díky Da vinciovské pointě ve mně však přecijen něco zanechal. Ale uznávám, že ve své době jistě notný rozruch udělal.

Film mě velmi přijemně překvapil. Uchytil mě už samotnými originálními úvodními titulky, převedl přes odyseovské/á stylizace/dobrodružství a vyplivl až na samotném tragickém konci před Ithakou.