Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (59)

plakát

Osudový dotek (2004) 

Obecně, v jakémkoli druhu umění, mi vadí křečovitá snaha vštípit okolí dojem, že právě přišli do styku s něčím novým a vyjímečným. Tenhle film diváka přímo prosí o nadšená zvolání, jak je to geniální a jak to všechno pasuje do sebe. Inu, ráda bych zajásala.. ale proč??? Celé dílo pro mě postrádá hloubku a nějaký opravdový prožitek, i když by to ne něm mělo celé stát, představitel hlavní role není zrovna přesvědčivý (Amy Smart je na tom trochu líp), ze scénáře křicí znatelné úsilí o vytvoření co nejvíce zajímavých alternativ, co se všechno mohlo stát, a místy ani nedává moc smysl a srdcervoucí závěr působí taky poněkud nedostatečně (další dobré připomínky viz. komentář kleopatry). Ve výsledku se mi zdá, že touha po originalitě nějak degradovala celý film. Rozhodně není špatný, je to chytlavé sci-fi, při kterém mě párkrát zamrazilo v zádech, založené na dost dobrém nápadu. Nic víc, nic míň.

plakát

Dokonalý trik (2006) 

Čekala jsem na nějaké clever a nečekané rozuzlení, které mě vyšokuju a já si řeknu: "Jsem to ale hloupá, že mě to nenapadlo!". A místo toho přišlo rozuzlení "Co JE to, sakra, napadlo?!?". Je to neférová hra s divákem, místo které bych si mnohem radši nechala motat hlavu Lynchem. Ale jinak zpracování celého filmu, tajemná atmosféra a herecké výkony samozřejmě nemají vpodstatě nic k vytknutí, samá kvalita. Ale když se na něco těšim a pak mě to takhle zklame...

plakát

Jak ztratit kluka v 10 dnech (2003) 

Já se bavila a ráda bych to viděla někdy znovu, i když už možná naposled. Mám moc ráda Kate Hudson a ona byla rozhodně tahounem tohohle filmu. Nemůžu si pomoct, viděla jsem to už před nějakou dobou a když si vzpomenu na nějakou scénu, vybaví se mi jenom ona. Námět není špatný. Snadno ulovit nějakou ženu neznamená, že to bude snadné i potom. A odehnat od sebe muže může i nemusí být hračka. Kapradí lásky, fotky potencionálních dětí i roztomilé názvy pro mužnou chloubu jsou ovšem zbraně těžkého kalibru. (Mimochodem: žluté šaty - slint slint :-))

plakát

Čekej do tmy (1967) 

Moje hodnocení nižší, než je obvyklé to asi bude chtít zdůvodnit, ale já si nemohla pomoc. Je to napínavé a taky pěkně natočené, ale já musela srazit za to, jak podprůměrný mi přišel výkon Audrey Hepburnové a jak mizerný se mi zdál scénář (to snad ani dabing nemohl tolik pokazit). Nedokázala jsem se pořádně zabrat do děje, protože mi pořád něco vadilo a vadilo a vadilo.

plakát

Napříč vesmírem (2007) 

Rozhodně nadprůměr, ale zase žádný velký zázrak. V principu na tom filmu neni vůbec nic špatného, je zasazen do zajímavé doby, příběh je taky dobrý...ale prostě je to chvílemi nuda. A někdy to taky působí uměle ve snaze naroubovat děj na beatlesácký songy (hlavní postala se jmenuje Jude... kdo uhádne jaká píseň se ve filmu určitě objeví?). Někdy jsem se dívala, kolik ještě zbývá, než ten film skončí a jindy jsem narážela na scény, co jsem pak viděla ještě znovu a znovu, jako třeba závěr, kterej mě tak nějak lehce příjemně dojmul, protože...all you need is love, love, love is all you need!

plakát

Hobit: Šmakova dračí poušť (2013) 

Ty jo, před pár lety jsem četla knížku od Tolkiena, co se shodou okolností jmenovala stejně, a nebyla špatná... A teď k filmu. Vizuální stránka fajn, děj víceméně o ničem. Nudila jsem se. Jako ženu mě totiž honění tolik nevzrušuje, obzvlášť když jde o stopadesátou honičku stejné bandy trpaslíků. Několikrát jsem koukala na hodiny a říkala si, že už to musí skončit. Chápu, že Jackson si rád dělá věci po svém, ale kdyby si místo druhého dílu Hobita vycucal z prstu druhý díl Braindead, potěšil by mě víc. I souložící zombie ve mě totiž probouzí víc emocí, než trpajzlík žvatlající o tom, že se mu jeho vyvolená agresivní elfka jenom zdá. Kéž by se i mně ten film jenom zdál!

plakát

Kobra 11 (1996) (seriál) 

Simír (a všichni jeho parťáci) je posedlej rozbíjením aut. Kde se rozbíjejí auta, tam je vždycky Simír. Kde je Simír, tam se vždycky rozbíjejí auta. I Simír je velmi rád rozbíjí. A německá auta navíc mají speciální regulátor rozbíjení, díky němuž můžete jednou autem přeskočit řeku a pak to zase rozjet dvoustovkou a podruhé při prvním škrtnutím auto masivně a velmi efektně exploduje. Totiž, kdyby auta tak pěkně neexplodovaly a nehořely, Kobra 11 by nikoho nezajímala.

plakát

Stmívání (2008) 

Tak jsme to teda zkusili. Plakáty s tím nagelovaným Patizónem, co číhají všude kam se člověk podívá, vyvolávají tak spolehlivě přirozený odpor proti celé "stmívací" sáze, až jsme to prostě museli otestovat na vlastní oči. Nebylo to TAK zlý, jak jsem čekala, ale taky to VŮBEC nebylo dobrý. V první půlce se něděje nic a druhá je ještě horší. Žádná z krutě dojemných scén se mě nedotkla ani trošičku, často mi až dodatečně došlo, že to asi měla být dojemná scéna (s napínavými scénami analogicky). Kristen Steward má pouze dva herecké výrazy 1) "Vystrašeně zírám s pootevřenou pusou a ztěžka oddechuju, protože se nic neděje." a 2) "Vystrašeně zírám se zavřenou pusou a ztěžka oddechuju, protože se nic neděje." O Patizónovi se ani nebudu zmiňovat, neni mi patnáct, nenosim emo patku a k bezmeznýmu obdivu potřebuju víc, než že je někdo nagelovanej, natřenej na bílo a tváří se deprimovaně. Vlastně kromě Billyho Burka nevim, koho bych za hraní mohla pochválit. Přesto mě od odpadu dělí dvě hvězdy a to jednak proto, že film mě dokázal celkem dlouhou dobu bavit jenom svojí hloupostí, nesmyslností, kýčovitostí a vysokým obsahem "-teen" prvků za každou cenu a občas dokonce probouzel zvědavost, co se stane dál (nejčastější odpovědí bylo "nic") nebo mě na chvíli jinak zaujal, i když sama nechápu, čím. A obratům typu "máš ruce ledové jako led" jsem se smála ještě druhý den. P.S.: Mužům řasenka prostě nesluší!

plakát

VALL-I (2008) 

Slyšela jsem tolik nadšených doporučení, zmínek o genialitě a o tom, jak po dokoukání lidé zůstávají sedět a dlouho ohromeni zírají do běžících titulků. Já se nudila. Pořádně. Začátek vypadal slibně, ale pak to bylo pořád jenom horší a horší. Jednoduchost dialogů mezi Wall-E a Eva by mi nevadila, kdyby v tom filmu bylo aspoň NĚCO. Já nenašla nic, z čeho bych vytloukla víc hvězd. I oslavované animace mi přišly místy nepovedené, i když většinou byly tedy výborné a spolu s Wall-E-ho roztomilostí byly tím nejlepším ve filmu. Z vyznění filmu i ze všeho humbuku kolem něj mi zbyla jenom nervozita, jestli bych se neměla stydět za svůj dojem. Na běžící titulky jsem se totiž dívala s úlevou, že je po všem.

plakát

Sex ve městě (2008) 

SPOILER! Seriál jsem si oblíbila a viděla všechny díly aspoň dvakrát, ale tahle postseriálová ždímačka na peníze mě prostě nijak zvlášť nepotěšila. Nepřinesla žádné nové nápady, prostě bylo potřeba každé hrdince vymyslet nějaké nové drama do života, tyhle události se náhodou rozjedou nastejno zrovínka deset let po společném happyendu. Tradiční téma jsou problémy s chlapama, ale aby to nepůsobilo moc jednoduše, tak je přiděláme jenom třem ze čtyř hrdinek a Charlottě místo toho přidáme tradiční starosti s dětmi. A pak zase aby to nevypadalo banálně, tak jednu z těch tří necháme, aby se jí problémy nevyřešily. Wow! Využijeme tradiční šmrnc seriálu, ale toho nastrkáme všechno, co už tu bylo a sem tam něco horšího a máme z toho zklamání. Dvě pozitivní novinky jsem ale našla: Charlottiny trávicí potíže a Vivienne Westwood.