Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (126)

plakát

Iron Man 2 (2010) 

Všechno je předem nalajnovaný, takže žádné matoucí myšlenky Vás nezatěžují si tenhle filmeček užít. Tohle jsem napsala o jedničce, sedí to i na dvojku, s tím rozdílem, že dvojka je několikrát vylouhovaný čaj, při jehož pití marně pátráte po nějaké chuti. Zaplaťpánbůh za Downeyho. Doufám, že Avengers mi spraví chuť.

plakát

Jak vycvičit draka 2 (2014) 

Málokterá dvojka vykročí ze stínu svého staršího sourozence. A Jak vyčvičit draka 2 se to také nepodařilo. Patetický a hloupý příběh, bez přiměřené návaznosti na jedničku; kde je ta ženská, jejíž prsní kyrys nosil Škyťák a jeho otec na hlavě? A kdyby se ve dvojce Škyťákova matka neobjevila, ovlivnilo by to nějak podstatu příběhu? Tvrdím, že neovlivnilo. Světlé chvilky - světélkující Bezzubka a Rafanino harašení, ostatní bylo jen hlasité, i když mistrně provedené, plácání prázdné slámy. Tři hvězdičky s odřenýma ušima.

plakát

John Carter: Mezi dvěma světy (2012) 

Scifi příběh s rozpolceným hrdinou, hozeným do neznáma, zachraňující svět a princeznu. Tedy příběh, který už byl tisíckrát zpracovaný, ale přesto se v kině dětská dušička ve mně tetelila blahem. Četla jsem předlohu, a tak vím, že se z ní vykřesal dobrý scénář zbavený všech anachronismů, které by dnes fakt neobstály. Herecké obsazení dobré, T.Kitsch mě v upoutávkách moc neoslovil, ale ve filmu mile překvapil, 3D - spokojenost, hudbu obvykle beru jen jako kulisu, ale tenhle soundtrack jako jeden z mála už mám doma. Takže když to sečtu, dávám s chutí 5*. Tak nějak pořád nemůžu pochopit všeobecnou averzi k filmu. Už jsem viděla spoustu jiných, v podstatě blbějších filmů, přesto všeobecně líp přijímaných.

plakát

Jsem číslo čtyři (2011) 

Teenegerovský film, který bohužel má v sobě dost logických lapsů, které staví diváka na úroveň trumberů. A nevím, jestli to byl tvůrčí záměr, ale ve filmu je toho tolik nakousnutýho, že vypadá spíš jak napůl ohlodaný jabko a volá po sequelu. Ale bavila jsem se dobře, jsem ochotná tohle všechno přehlédnout a někdy si ho pustit znovu.

plakát

Julie a Julia (2009) 

Film stojí, sedí, vaří na vynikajícím herectví Meryl Streep. Kdyby nebylo jí, tak tenhle film prosviští kinem bez povšimnutí. Napadla mě myšlenka, jak by vypadala Amy Adams po ročním vaření podle M. Rettigové.

plakát

Jupiter vychází (2015) 

Třetí hvězdička by byla za Tatuma, který si mi tam líbil, ale to ostatní... Space opery miluju, jenže v téhle to setsakramentsky skřípe, i když obsahuje všechny prvky - romantické dobrodružství, mezihvězdné cestování, vesmírné bitvy, osudovost i osobní drama. Kromě i tak dost hloupého scénáře, na který tady upozorňovali už jiní, považuju za velký prohřešek proti žánru poukazovat na genocidu celých planet v nepředstavitelném měřítku, pak z toho zachránit pouze Zemi, ostatní nechat děsivému osudu, záporáky nepotrestat (no dobře, kromě jednoho) a tvářit se, že takhle je všechno v pořádku. Ta mimózní ukázka byrokracie byla skvělá, jenže ji sem někdo surově narouboval z jiné žánrové odjinud, možná ze Stopařova průvodce, a myslel si, jaká to nebude sranda. A to nerozebírám nesympatickou Milu Kunis, která radši měla zůstat u těch záchodových mis a necpat se do filmu. Nechce se mi věřit, že pod tímhle jsou podepsaní Wachovští.

plakát

Kouzlo měsíčního svitu (2014) 

Woodyho Allena mám ráda, ale tentokrát na něj je to slabota. Jindy oceňované břitké dialogy se pořádně ukázaly až v závěru. Smíchy jsme se v kině taky moc nepotrhali. V porovnání s jeho jinými filmy, co jsem viděla, jsou to dvě hvězdičky. A dojem z filmu bohužel dost pokazily i nekvalitní titulky. Naštěstí Colin Firth a Emma Stone podali vynikající výkon a film dost zachraňují.

plakát

Král Artuš: Legenda o meči (2017) 

Film nebude po chuti každému, protože se rozhodně nejedná o klasickou heroickou fantasy. Spíš má člověk pocit, že se zatoulal někam na pomezí moderního akčního filmu opepřeného výjevy z fantasy Pána prstenů. A to všechno podkreslené super muzikou (už se těším na soundtrack). I když je dopředu známé, jak to skončí, použitý styl vyprávění dokáže udržet pozornost až do konce. Výběr herců je znamenitý, smlsne si tu každý. Od filmu jsem nečekala (zvlášť po trailerech) bůhví co, určitou představu jsem měla a nakonec jsem dostala úplně něco jiného. Guy Ritchie legendu vykostil, nepotřebné vyházel, nechal hlavní motiv a postavy a naservíroval nám nadupanou jízdu podle svých představ.

plakát

Králova řeč (2010) 

Film se mi líbil, zas jiný pohled na britskou královskou rodinu. Zvučná herecká jména, jejichž brilantní herectví v tomto filmu zřejmě nedokážu ocenit. Při sledování jsem se nenudila, přesto ve mně film nevyvolal pocit zážitku. Prostě pěkný film. Třeba změním názor, až ho někdy uvidím podruhé.