Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (145)

plakát

All or Nothing: Manchester City (2018) (seriál) 

Více než splněný sen fanoušků sportu, kdy nás obraz i zvuk přenese do zákulisí jednoho z nejlepších týmů na světě a ukáže, jak funguje fotbalová kabina. V hlavní roli samozřejmě Pep Guardiola, jehož proslovy budete hltat jak sádlo se škvarkama, ale téměř každý hráč tam má nějaký svůj mini příběh. Ačkoliv fandím United, nelze než smeknout pomyslný klobouk. Sympatie si tahle partička vysloužila úplně hravě. Hudba, režie, dramaturgie i "herecké výkony" na fenomenální úrovni. Všechny díly jsou v naprosto špičkové kondici. Určitě jen houšť takových projektů !!! O kvalitě svědčí i to, že vždycky začal koukat každý, kdo šel kolem :)

plakát

Argo (2012) 

Parádní dobová atmosféra, děj plynoucí s velkou lehkostí a vyrovnáné herecké výkony dělají z Arga zaslouženého oscarového kandidáta. Závěr byl poněkud uspěchaný, přesto ale dechberoucí a velmi napínavý. Celkově to je už třetí Affleckův povedený film, čili to asi nebude úplná náhoda. Proto můžeme být hodně rádi, že své místo (hlavně za kamerou, nikoliv před ní) objevil relativně brzy.

plakát

Atlas mraků (2012) 

Hodně netradiční. To je první myšlenka, která mě napadla. Totálně předigitalizovaná sci-fi scéna z budoucnosti okamžitě vystřídaná plavbou na moři z 19. století je věc, kterou jsem ještě nikdy neviděl. Ten kontrast mezi jednotlivými scénami byl prostě čarokrásný. Já - jakožto předlohou dotčený - jsem měl co dělat, abych si dal dvě a dvě dohromady. Pokud někdo, kdo knihu nečetl, pronikl naplno do tajů tohoto spletitého příběhu, zaslouží si velký obdiv. Kniha mi přišla zdlouhavá. U filmu jsem to očekával podle stopáže minimálně podobné. Rychlé přesuny mezi jednotlivými příběhy (i scénami) ale neumožnily mojí pozornosti ani malý odpočinek, což způsobilo absolutní "zažrání" do děje a nevnímání času. Zažil jsem tak snad 3 nejkratší hodiny v životě. Masky a kostýmy jsou jedním z aspektů, nad kterým si můžu ještě teď hlavu ukroutit. Nejvíce mi učaroval Tom Hanks, kterého jsem v těch 3 menších rolích skoro ani nepoznal, a Halle Berry - ta hlavně z čistě mužského hlediska :) Budu se asi po někom opakovat, ale tohle dílo bude chtít minimálně ještě jedno (lépe dvě nebo tři) shlédnutí, aby člověk pojmul některé, řekl bych, až alegorické myšlenky autorů.

plakát

Banik!!! (2018) (TV film) 

Chcete-li nahlédnout pod pokličku, běžte radši ke sporáku, tady se nic zajímavého nedozvíte. Dokument pouze pro obecenstvo z ostravského regionu. Pro zbytek lidí nemá absolutně žádnou hodnotu. Největším problémem je, že někdo považoval za nesmírně důležité nás provést historií tohoto klubu, která - ať se na mě Baníkovci nezlobí - není o nic víc výraznější než historie nějakého klubu z Horní Dolní. Kdyby se vzalo něco, co je alespoň trochu zajímavé, určitě by to prospělo i směrem k lehké dramaturgii. Já třeba čekal, že to bude více zaměřené na fanoušky, kteří v ČR nemají konkurenci ve všech ohledech nebo tedy třeba o té nejslavnější éře, ale tady jen sledujeme dobové záběry z 30. 40. 50. 60. 70. let ----- až po současnost, jak sem tam někdo kopne do balónu, tu nad hřištěm přejede lanovka s uhlím, tu se podíváme na chachary do dolů, tady zase někdo, jehož jméno jsem v životě neslyšel (v životě jsem neslyšel asi tak 80% z nich), pronese nějake razovite moudro. Prostě jedna velká NUDA!!!

plakát

Barfi (2012) 

Indii mám spojenou s několika hodně povedenými filmovými zážitky. Barfi se taky snaží, seč mu síly stačí, ale vlak mu ujíždí v jednoduchosti příběhu, kterou má většinou Bollywood zmáknutou na jedničku. Je to takový rozházený sled pestrobarevných etud, které spolu při té na poměry Indie krátké stopáži, ani moc nekamarádí. Většina humorných scén by si vystačila sama třeba v pořadu Zdeňka Izera a celý film je přeci jen až příliš uměle vyšroubovaný do podoby němé grotesky, než aby v divákovi probudil emoce, jak to umí snad jen v Indii, škoda.

plakát

Bídníci (2012) 

Od roku 2006 jsem kino navštívil přesně 93x a tohle byl suverénně nejhorší zážitek ze všech. Dovedu si představit, že první setkání s tímto žánrem mohlo skončit podstatně lépe. Když ale vidím zdejší hodnocení, muzikál asi nebude úplně můj šálek kávy. Očekával jsem, že zpěv bude pouhou součástí filmu, a těšil se na herecké výkony. Na jediný normální dialog nedošlo, protože celý film tvořil monotónní přednes nejlépe se slzou v oku, který mě absolutně minul. Když to vezmu kolem a kolem, tak jako předlouhou nedotčený vlastně ani nevím, o čem to bylo.

plakát

Bod varu (2021) 

Úplně miluju, když se mi něco trefí do vkusu. Tady to asi bude taky hlavně tím, že jsem celkem vášnivý amatérský kuchař, který ale bohužel neměl nikdy možnost nahlídnout pod pokličku fungování profesionální kuchyně. Natočení na jediný záběr je fakt úlet a přiznám, že podobnýho vzrušení se mi dostává při úplně jiných činnostech, ale prostě nešlo jinak (docela by mě zajímalo, kolikrát si tu hoďku a půl střihli :). Od začátku do konce parádní jízda, kdy stále někoho stalkujete a jen čekáte, kdy se co posere. Velmi originální.

plakát

Bojovník (2019) (seriál) 

1. série mě hodně bavila, ale druhá... to už je prostě zobání té úplně nejvyšší kvality. Souboje naprostej TOP, je to krvavý, nekompromisní, kotel zajímavejch charakterů, kde nevíte, komu fandit a koho nenávidět, výprava na prvotřídní úrovni, dobovost z toho cáká na všechny strany. Pro milovníky akce naprostá povinnost. Netuším, jak se jim to povedlo, ale druhá série nemá hluché místo. Těžko se mi krotí nadšení, je to pro mě seriálovej orgasmus jako páreček.

plakát

Bojovník (2015) 

Jedná se o klišé? ANO. Jedná se o doják s cílem útočit na všechny možné city? ANO. Jsou boxerské části přestřelené? ANO, hodně (nikdo, opravdu nikdo, nevydrží 427 ran přímo na hlavu). Všechno už jsme minimálně jednou viděli? ANO, všechno několikrát. Působí Forest Whitaker při boxu jako slon v porcelánu? ANO, je to skoro až směšný. Čekali bychom lepší hudební podkres? Rozhodně ANO. Pak je tady ale jedno ANO jako odpověď na otázku, jestli je Gyllenhaal opravdu tak skvělý. A právě on strčí do kapsy všechny neduhy, kterých skutečně není málo. Ke všemu musím přiznat, že mně osobně režie made in Fuqua naprosto vyhovuje. Třešinkou na dortu pak bylo v kině slzavé údolí, ve kterém jsem strávil poslední minuty filmu. Nebyly to ani slzy, ale neskrývané vzlykání zprava i zleva. Zprava to navíc bylo průřezově po celou dobu projekce. Tenhle zážitek už jen umocnil celkově výborný dojem a když navíc vidím ty negativní reakce a kritiku kolem, s chutí zaokrouhlím nahoru, protože takovýchto filmů se za rok zas tak moc netočí.

plakát

Boj za svobodu (2016) 

Občanská válka v USA nebylo asi nic moc pěknýho. Cca 600 000 mrtvých je toho jasným důkazem. Boj za svobodu, což je mimo jiné příšerný "překlad", nám na celý konflikt předkládá jediný úhel pohledu a myslím, že netřeba příliš polemizovat, že se jedná o jediný správný. Z pohledu dnešní doby je nepochopitelné, čeho byli někteří jedinci schopní. A to ani nemyslím Ku-klux-klan a jiná podobná zvěrstva. Filmu nechybí atmosféra, hrdina jak má být ani některé zajímavé scény. Těch je tam ale pomálu, což je spolu s nedynamickým finále, které bohužel vyzní do ztracena, největší slabinou. Nadšení na začátku střídá lehké zklamání na konci. Kdyby to bylo opačně, film by se stal více zapamatovatelným (takhle jsou to slabší 4 hvězdičky). Matthew McConaughey jak je jeho zvykem - naprostá extratřída.