Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (271)

plakát

Oppenheimer (2023) 

Nenechal jsem se strhnout nadšenými ohlasy, vysokým hodnocením, ani výborným hereckým obsazením a před návštěvou kina jsem si sám zjišťoval nejen o filmu, ale zároveň i o historii toho, co se dělo v Los Alamos a kolem postavy Oppenheimera co nejvíce informací. Léta se zajímám o jaderné zbraně a když jsem se dozvěděl, že Nolan, můj nejoblíbenější režisér natočí film o Oppenheimerovi, věděl jsem, že to bude bomba - doslova. Hodně diskutabilní je délka filmu, tam bych začal. Osobně jsem si celý film užil, se všemi informacemi, které jsem nasbíral před samotným promítáním, mi rozsáhlé dialogy dávaly smysl, byly geniálně zahrané a nutné, pro budování atmosféry a přípravu na finální husí kůži. Film nebyl o atomové zbrani, čímž bych se chtěl vrátit k dalším negativním názorům, které jsem četl/slyšel. Byl o geniálním fyzikovi Oppenheimerovi. A Oppenheimer nebyl přítomen v Nagasaki a Hirošimě, ale po celou dobu, sleduje film jeho osobní počínání. Tudíž nářky na to, že někdo čekal celou dobu na velký bum a pak dostal jen menší bum.. O Hirošimě a Nagasaki už bylo natočeno mnohé. Tohle byl film o jedné postavě a o tom, jakým zásadním způsobem ovlivnila průběh války, ale i o politice poválečné doby a jejím dopadu na tohoto génia. A já dostal přesně to, pro co jsem si do IMAX přišel. Ryzí filmové řemeslo v té nejvíce estetické formě, které funguje, diváka vtáhne, rozžvýká a pak vyplivne. A Nolan dokazuje, že to jde bez přehnaných CGI efektů a za použití komorní atmosféry několika skromných interiérů. A to už se dnes moc nevidí. Takže bravo!

plakát

Stranger Things - Season 4 (2022) (série) 

Tohle mě hodně baví a ze svého subjektivního pohledu musím napsat, že jsem asi neviděl lepší seriál, než právě Stranger Things. A nemyslím tím jen akltuální 4. sérii, ke které teď smolím komentář, mám na mysli seriál jakožto celek. V posledních letech se mi stává dost často, že si pustím film/seriál a za pár dní už si ani nevzpomenu, že jsem jej viděl, případně si nevybavím děj, postavy, atd... No, je to skoro týden, co jsem dokoukal poslední díl 4. série a není dne, kdy bych si nevybavil nějaký moment ze seriálu. Stále to ve mně hluboce rezonuje a přehrávám si ve vzpomínkách jednotlivé scény za melodie reinkarnované Running up that hill od Cate Bush. A to je dle mého názoru přesně to, co dělí průměr od silného nadprůměru. Přesně ta stopa, jakou v divákovi daný film/seriál zanechá. Neumím si představit, co ještě navíc, by měl divák dostat, než to, co mu je od bratrů Duffersových servírováno. Není lepšího zážiku, než být pohlcen dějem natolik, že si připadáte, být jeho součástí. Sympatizovat s postavami takovým způsobem, že opravdu jejich příběh prožíváte a máte o ně strach. A do toho se ještě přenesete do 80. let, které jsem sice nezažil, ale vyrůstal jsem v letech 90. a co si budeme, tehdejší trendy v USA mi silně připomínají trendy v devadesátkách tady v ČR... No, s nadšením očekávám novou sérii.

plakát

Avatar: The Way of Water (2022) 

První Avatar byl revoluční v mnoha ohledech. Před 12ti lety jsem odcházel z kina s pocitem, že jsem byl přítomen u filmové revoluce a byl jsem ochoten (poprvé a zatím naposledy), jít na jeden film do kina několikrát. Byl jsem si vědom toho, že jakmile skončí promítání Avataru, už nebudu mít příležitost, užít si ten vizuál v plné kráse Imax a ve 3D formátu. Byl jsem unešený a právem ohodnotil 5* Ve druhém díle už diváka neohromí nový svět Pandora, zná jej.. a propojení lidského vs domorodého světa? Také už nebude nic nového. A proto nebylo snadné, udržet si vysoký standard prvního Avatara. Co se děje týče, konec prvního dílu předznamenával, o co v druhém díle půjde. Cameron měl tedy nelehký úkol. Znovu v divákovi vyvolat onen WOW efekt po vizuální stránce a překvapit jej po stránce děje. A tady se naplno ukázala jeho posedlost oceánem (Taky vám některé scény připomněly Cameronův Titanic?), kdy dovolil divákovi podrobně nahlédnout do diametrálně odlišného světa od světa lesního lidu. Vizuál této stránky filmu je opět epický a všichni tvůrci speciálních efektů by měli mít druhý díl Avatara za povinnou "četbu". Pokud k tomu člověk ještě zná zákulisí natáčení, nezbývá, než jen žasnout. Co se dějové linky týče, slyšel jsem řadu názorů, že jaksi chybí, případně výrazným způsobem kopíruje první film. Nesdílím tyto názory. Osobně jsem se celé tři hodiny skvěle bavil. Příběh je založený na rodinných vazbách, velkých životních změnách, ale stejně jako v předešlém filmu, je i zde vtištěné globální poselství. A pokud máte film, který by měl navázat na předešlý a zároveň připravit půdu pro další díl, jsou zde nastaveny určité dějové mantinely. Tzn., že pokud lid Na'vi na konci Avatara vyprovodil lidskou rasu z povrchu Pandory, je jasné, že ve druhém díle se lidé vrátí a tudíž bude základ pro dějovou linku dost podobný.To ale neznamená, že by zde nebyla nouze o překvapení, dramatické momenty, atd.. Abych to tedy nějak uzavřel. Avatar první byl za mě o chlup lepší, ale především proto, že byl vstupenkou na Pandoru. Avatar: The way of water byl rovněž epickým filmem, mistrovským řemeslným dílem a právem si zaslouží své místo na výsluní. Jasných 5* - protože ve srovnání s ostatními filmy, je tohle klenot, kterému chybí k dokonalosti jen opravdu málo.

plakát

Hora (2017) 

Určitě bych neřadil mezi dokumentární, jelikož je zde nespočet uměleckých záběrů, jež berou dech, o doprovod se stará orchestr a komentář je spíše poetický, než-li naučný/informační. Nicméně má osoba milovníka hor dostala přesně to, pro co si přišla do kina. Dechberoucí nádhera!

plakát

Honnold 3.0 (2012) 

Krátké okénko do života pravděpodobně nejlepšího horolezce současnosti, ve kterém se divák dozví něco málo o Alexovi, je svědkem toho, jak Alex začíná lézt bouldery, aby krátce na to vylezl jeden z nejvyšších a nejtěžších a dále jeho ohromujícího výkonu na Yossemitských nejvyšších stěnách... a to všechno bez lana a až na menší výjimky i bez jištění v rekordním čase... Strhující, napínavé, pohodové + krásné záběry na přírodu, skvělá práce kamery a sedící hudba.

plakát

Hodný, zlý a ošklivý (1966) 

Troufám si tvrdit, že na tehdejší dobu a vlastně i na tu dobu dnešní je tohle pořádný kus poctivé filmařiny, kde je snad jedinou vadou na kráse přílišná délka filmu. Exteriéry jsou skvělé, kulisy naprosto autentické, atmosféra hmatatelná v každé minutě, herecké výkony uvěřitelné a ta hudba prostě legendární!

plakát

Meru (2015) 

Dosud asi tím nejlepším, co se dá na poli dokumentárních filmů o horách zhlédnout. Konečně dokument, který vytěžil z majestátních hor jejich potenciál do posledního záběru a bral divákovy dech s každým novým střihem. Do toho zde máme osudu ústřední trojice, které jsou stejně tak poutavé jako to, oč se ve snímku pokouší. Napínavá podívaná, pastva pro oči...

plakát

REVENANT Zmrtvýchvstání (2015) 

Pokud nemáte rádi Leonarda DiCapria, budete tento film zbožňovat a to i za předpokladu, že Leo je jeho ústřední postavou. Ve zkratce bych to popsal jako sledování toho, jak právě DiCaprio dvě hodiny trpí a bojuje o svůj holý život. Nicméně nutno podotknout, že Leo v roli lovce kožešin trpí opravdu s velikou grácií v nádherném prostředí, u toho jej točí dokonalá kamera, tu a tam mu po boku v roli záporáka sekunduje Tom Hardy, atmosféru podtrhává ponurá hudba a celé to do sebe tak nějak zapadá, že Vás ten film nepustí a to ani ve chvíli, kdy si uvědomíte, že mu takřka chybí děj. Je to prostě ryzí survival s lehčím motivem pomsty. Je pár drobností, které mi přece jen nedají spát a musím je zmínit. Samozřejmě je to více než tuhý kořínek Hugha Glasse a trochu uměle působící méďa... Jinak to byla ovšem pecka!

plakát

Malý princ (2015) 

Možná se V hlavě od Pixaru nechalo inspirovat mnohem starší předlohou Malého prince, jelikož zde vidím mnoho společných prvků. Nicméně toto nevšední dobrodružství, kde jsme svědky dvou vzájemně prolínajících se příběhů z nichž ten jeden zná snad každý, kdo se kdy naučil číst, je podáno s daleko větší nonšalancí, citlivostí a originalitou. Film v člověku probudí snad ještě více pocitů, než se to podařilo knize od Exupéryho. Animace je výborná, hudba vkusně doplňuje celkový dojem ze snímku a já jsem si chrochtal blahem. "Člověk se vydává v nebezpečí, že bude trochu plakat, když se nechal ochočit" Prostě 5*

plakát

Star Wars: Síla se probouzí (2015) 

V první řadě nutno podotknout, že nejsem fanouškem ságy, takže z mého pohledu se jedná o velice objektivní pohled. Star Wars: Síla se probouzí určitě navázala velmi důstojným způsobem a co víc, z mého pohledu v mnoha ohledech překonává své starší epizody. Jednoznačně musím vyzdvihnout trikovou stránku filmu, kterou nejde jinak, než pochválit na plné čáře. Dlouho jsem neviděl v žádném novějším filmu, který staví na efektech tak poctivou práci jako právě u nových Star Wars. Tolik detailů, se kterými byly veškeré speciální efekty dotažené k dokonalosti se jen tak nevidí a i právě díky této stránce se může tento film směle zařadit s odstupem času mezi klasiky s tím, že nezestárne ani o den. Akce je zde vydařená, nikoli přemrštěná. Řekl bych, že právě akčních scén je tak akorát, aby se divák nenudil a na druhou stranu dostatečně přilnul k novým postavám, které byly vybrány velice sympaticky. Děj otevírá dveře dalším pokračováním, která budu tentokrát s napětím očekávat. No, co víc dodat, než to, že Star Wars si touto epizodou zajistila dalšího fanouška. Opravdu kvalitní podívaná! Ještě bych vyzdvihl epickou scénu v temném lese s mihotajícími se vločkami sněhu a totálně skvělý přírůstek do týmu robotů!