Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Pohádka
  • Dobrodružný

Recenze (130)

plakát

Pýcha a předsudek (2005) 

Bohužel je to jeden z mála případů, kdy jsem film viděla dříve, než jsem si stačila přečíst knižní předlohu. Tudíž má fantazie byla u čtení trochu ochuzena. O to více jsem byla překvapena, jak jsem při shrnutí zjistila, že mi tento systém vyhovuje. Místo nějakého srovnávání filmu s knihou, kde bych nadávala, co všechno ve filmu chybí a co je odlišné, jsem si jen doplňovala detaily a zkrášlovala si ještě více příběh. Rozhodně perfektně vybraní herci. Matthew MacFadyen je dokonalý pan Darcy a hned jsem se do něj zamilovala. (řečeno s nadsázkou) Zatímco Carey Mulligan v této "Austinovce" nedostala tak velký prostor narozdíl od Northanger Abbey, tak Jean Malone excelovala. Samozřejmě musím dodat, že mi šíleně lezla na nervy, ale svou rozmarnost vystihla dokonale. K Donaldu Sutherlendovi nemám co dodat. Keira i Judi Dench opět ukázali v čem je jejich síla. V herectví! No a ostatní také byli velmi velmi dobří. Osobně mám příběh ráda a možná to je důvod, proč hodnotím film nejméně 84%. Ačkoliv na druhou stranu je zpracování opravdu na vysoké úrovni a z "Austinovek" je to rozhodně nejlepší film !

plakát

Jak jsem poznal vaši matku (2005) (seriál) 

Předsudky. Nikdy nemějte předsudky. Já je mám dost často a pak se klidně nechám připravit o tak senzační počin jako HIMYM. Když si lidé kolem vás rok denodenně povídají o tom úžasném seriálu a vyprávějí si ty hlášky a vy vedle nich sedíte a nechápete, tak se naštvete, sednete k počítači a zjistíte, proč o tom všichni dokolečka "melou" . Chybný přístup je si to pustit s odporem. (o Ordinaci v růžové zahradě si také všichni po odvysílaném dílu vyprávěl, ale to není důvod k tomu, abych se na to musela dívat) Takže jsem si vlastně tak trochu podvědomě zakazovala, aby se mně seriál líbil. Koukla jsem se na prvních 7 dílů první řady a přeskočila jsem na pátou řadu. Tu jsem shlédla celou a vždycky jsem čekala na nové díly, jenže mi každý říkal, že to nemá cenu a že nemůžu spoustu věcem ani rozumět. Já ale tvrdila, že mi to nechybí a že těch 99 dílů nebo kolik, co jsem přeskočila, je jako bych o nic nepřišla. No a nakonec, když skončila sezona seriálu (myslím vysílání všech mých rozkoukaných seriálů v USA), jsem si řekla, že když není na co koukat, tak si pustím zbylé díly. Nojo, ale já vlastně přišla na to, že mi toho chybí hodně a najednou jsem si všechno dávala dohromady. Takže jsem začala úplně nanovo. No ten seriál je prostě skvělý. Neříkám, že každý díl , ale v každé sérii se alespoň z 80% řežu smíchy. Musím uznat, že nebýt Neila Patricka Harrisa alias Barneyho, tak se seriál z horka těžka objeví ve "dvoustovce". Barney je polovina úspěchu. Ale celkově je to typický seriál s partou přátel, který má jasný model.Praštěná, lehce opožděnej, věčný řešitel, sukničkář a krasavice. Tenhle seriál už vstupuje do 6. řady, ale ještě stále mě neomrzel, i když mi Ted s Robin občas lezou na nervy! :) Jedno ale musím uznat, a to ,že jistou podobu s Přáteli tu vidím. A to nejen v konstrukci seriálu, tématu, ději, ale srovnáme-li tak trochu postavy. Někteří se podobají víc, někteří méně Monica-Robin, Ted -Ross, Phoebe - Lily, Joe - Marshal a Barney - Chandler :) Občas si pusťte díl HIMYM a hnedka díl Přátel. Ale musím říct,že Himym mi přirostlo více k srdci, má větší šmrnc a zasměji se u toho asi tak 60 víc než u Přátel. A abych se smála skoro celý díl u seriálu, tak to se mi stalo snad už jen u Big Bang. No vidíte ... a když rovnám TBBT a HIMYM, tak zatímco možná TBBT je ještě větší psina, tak dějově je HIMYM více rozmanitější. Je tam více emocí a takových těch běžných "normálních" životních problémů :)

plakát

Pelíšky (1999) 

Tohle je česká klasika. Mám dojem, že je to jedna z nejlepších českých komedií vůbec. Hlášky nezapomenutelné a že jich bylo požehnaně. Plejáda skvělých herců a jejich brilantních výkonů. Za zmínku pak stojí cholerický Jiří Kodet, který snad ztvárnil sám sebe. Oceňuji typicky český humor a schopnost udělat si srandu z toho socialistického pekla....

plakát

Schindlerův seznam (1993) 

Co k tomuhle filmu dodat? Kdybych měla 10*, tak je tomuhle filmu dám. Právě mám rozečtenou knížku a zatím tedy film knižní předlohu předčil. Ono je to na jednu stranu jednoduché vzít si téma druhé světové války, ale jak těžké je udělat z toho věrohodný, emocionální a dokonalý filmový prožitek a požitek... Spielberga mám zafixovaného pod Jurským parkem, ale tohle je opravdový filmový "majstrštych". Herecké výkony jsou naprosto excelentní. Víc než Liama Neesona, který byl senzační , můžu vyzdvihnout snad už jen Ralpha Fiennese. To byl naprosto precizní výkon a absolutně jsem žrala celou jeho postavu. Dějová linka měla spád, napětí a rozhodně emoce. A protože téma mě velmi zajímá, tak jsem v tomto ohledu určitě náročný konzument. Ale tenhle film jsem hltala plnými doušky. Scéna ve sprchách je asi moment, na který se zapomenout nedá a rozladí vás po zbytek filmu. Samozřejmě bych mohla zmínit, že film mě dohnal k slzám, ale co...... já brečela snad tři čtvrtě filmu. Slzy mi stékaly po tváři a nešlo to zastavit. Po zhlédnutí jsem byla psychicky rozhozená, což nedávám ani tak za vinnu filmu, nýbrž mé citlivosti k danému tématu. Moc jsem se k filmu před tím neměla,jelikož jsem se přesně bála, abych se úplně nerozložila a nehloubala o tom moc. Proto jsem tento film viděla jednou a asi u toho zůstane.Avšak budu si ho pamatovat asi jako nejlepší film, který jsem kdy viděla. I když nerada škatulkuju. Takže alespoň jeden z nejlepších 5 filmů, co jsem viděla. Těší mě, že i český divák dokáže ocenit krásu takového filmu. // Seznam jsem viděla už třikrát a mám pocit, že když jsem ho nedávno viděla potřetí, tak to byl nejemotivnější zážitek a nedokázala jsem zastavit svůj hysterický pláč. Tady dávám prostě 100%!

plakát

Počátek (2010) 

Tak jsem zas jednou vyrazila do kina a to jen díky uživatelům tohoto serveru. Ačkoliv po shlédnutí traileru a několika předzvěstí že to bude trhák, jsem rozmýšlela, zda jít na tento film do kina, konečné rozhodnutí jsem udělala až v okamžiku, kdy jsem na CSFD zaznamenala hranici 96% a hodnocení jako 4. nejlepší film v žebříčku. No to mi jaksi vyrazilo dech, a tak jsem dnes překonala i to, že mi nezbyde nic jiného než jít do multikina Cinestar a poslouchat, jak mi přímo do ucha někdo chroupe popcorn a srká colu. Recenze jsem vynechala a řekla jsem si, že se spolehnu jen na svůj úsudek. Hned od prvního momentu mě film vtáhl do děje a to se mně stává jen zřídka. Nebyl to ten nucený zájem dávat pozor, abych o něco nepřišla, i když jsem samozřejmě věděla, že u tohoto filmu si budu muset dávat dobrý pozor na každý detail. Aby každý kousek skládačky zapadl na své místo. Rozhodně chápu, že tenhle film bude mít dvě strany. Své odpůrce a příznivce (samozřejmě jako každý film). Většinou mně tenhle filmový žánr neoslovuje nebo přesněji není to úplně můj šálek čaje. Trochu mě zaráží srovnání s Matrixem. Já si nemohu pomoc, ale pokud tohle má být jen více propracovanější verze Matrixu, kde hlavní myšlenka je vykradená a nic převratného se zde nekoná (ale pro mě film více méně nemá s Matrixem nic společného), tak pak si dovolim tvrdit, že tento film je asi tak o 10 úrovní lépe zpracovaný Matrix. O zvukových a vizuálních efektech nemluvě. Možná je film občas zmaten (především prvních 20 minut, než si uděláte svůj vlastní obrázek), někdy je těžké se najít a občas si nejste "sure", jestli je to sen a nebo realita. Ale vlastně o tom ten film je. Co se týče hereckých postav, lépe vybráno nemohlo. Koukám, že Nolan měl evidentně slabost pro Ledgera! :-) Ale jinak všichni svou úlohu splnili na 100%. Nejsem si jistá, jestli tohle byl Capriův nejlepší herecký počin, ale pokud se letos nic lepšího neurodí, tak Oscar ho nejspíše nemine. I když bych řekla, že to bude spíše zásluhou filmu než samotného DiCapria,čímž na druhou stranu rozhodně nesnižuji jeho hereckou kvalitu. Překvapilo mě hodnocení v Mladé Frontě - 60% . Mně se zdá, že tomuto filmu se dá dát hodnocení buď 20% bez ohledu na to, zda nebudete za "šílence" , nebo 90%. Mé hodnocení: 92 %. A troufám si říct, že co pro mě bylo před tím nepochopitelné (že je film ve dvacítce nejlepších, natož v pětici top), tak dnes s tím souhlasím. Určitě se ale chystám zajít ještě jednou na ten filmový skvost, abych měla pocit, že jsem vše pochopila a pokusím se nalézt tam, kde jsem se občas ztrácela. Jsem sama překvapena sebou. Není to takové to nadšení z filmu, kde jste ohromeni. Tenhle film mi vyrazil dech a po skončení se mi nechtělo ani mluvit. Jen si třídit a třídit myšlenky. Pro mě je tento film jasným aspirantem na Oscara a rozhodně je to nejlepší nový film, který spatřil světlo světa za posledních 5-10 let. Podotýkám - nově natočený samozřejmě.

plakát

Příběh služebnice (2017) (seriál) 

Neskutečný, jak moc mně přijde reálný, že by se něco takového skutečně mohlo stát. Upřímně přesně začíná to tím, že se schvalují ty nejbizarnější zákony skrze politiky, které si sami volíme. Myslím, že jedno z poslání seriálu je jasné, měli bychom se trochu více starat o naší zem a zajímat se o to, koho si zvolíme, aby zastupoval naše zájmy. Dost paralel nacházím v druhé světové samozřejmě, na což seriál sám upozorňuje (tety - nazi dozorkyně, kolonie - pracovní tábory, atd.). Ale zpátky k samotnému seriálu... Herecké výkony jsou opravdu skvělé a myslím, že hlavní hrdinku Elisabeth Moss ještě více zastiňují Ann Dowd, Yvonne Strahovski a Alexis Bledel. Na seriál jsem narazila díky videu na youtube, které jsem měla v doporučených. Slyšela jsem sice o něm již před tím, ale nevěnovala jsem mu pozornost. Obě série jsem zvládla shlédnout za 2 dny, spíše za dvě noci :D Příběh je čím dál lepší a nutí vás si pouštět další a další díl. Tvůrcům se v druhé sérii podařilo napětí vyšponovat ještě více než v té první. Chemie mezi Nickem a June je něco, co jsem dlouho v žádném seriálu neviděla. Od první scény mě mrazilo, jak zvláštně to mezi nimi jiskří. No nebudu lhát, jsem rozhodně #TeamNick ze všech možných důvodů, i když Luke je jasná endgame (je sice milion důvodů, proč Luke je horší volba - ale June pasuje víc k němu a vždy mu dá přednost). A právě proto si nechávám jednu hvězdičku do zálohy pro případ, že příběh skončí tak, jak předpokládám. Nickova postava je asi předurčena k tomu, že zemře při úspěšném pokusu dostat June s Hannou z Gileadu. Konec vidím něco jako, že on bude umírat v jejím náručí a řekne jí, ať se zachrání a finální scénu, jak June s Nichole jde dát kytky na jeho hrob?! Seriál člověk miluje kvůli úplně jiným důvodům, ale hlavní romance je velkou součástí příběhu. Hrozně mě zajímá, jak ve třetí řadě tvůrci dokáží příběh vyeskalovat. Předpokládám, že Lydia to přežije, Emily bude spolupracovat s Lukem a Moirou a Nick si asi pěkně vyžere od Freda, že nechal utéct Nichole. Jsem hodně zvědavá, co teď ale začne dělat Serena, která se Nichole dobrovolně vzdala? Nejoblíbenější postavy: Emily, Nick a aunt Lydia. Dávám 90%!

plakát

I dva jsou rodina (2016) 

Pro Omara Sy mám velkou slabost. Znám jeho komediální talent, ale netušila jsem, jak dobře umí přepnout do emotivnější polohy a že zvládá přirozeně i vážnější role. Jeho postava není bůhvíjak komplikovaná, přesto má obrovské kouzlo. I dva jsou rodina začíná humorně, ale poměrně rychle se změní nálada filmu. Scénář bývá někdy lehce předvídatelný (to, že Omar ve skutečnosti není otec jsem celou dobu očekávala, stejně jako soud, který nechá dítě v Samuelově opatrovnictví atd.), ale ke konci mě tvůrci dost překvapili. Už uprostřed filmu mě docela zklamalo, že by měl Samuel umřít, jak scéna u lékaře indikovala a zápletku, kdy ve finále umře sama Gloria se tím podařilo zamaskovat dokonale. Čekala jsem asi větší rozpracování vedlejších postav, především pak Bernieho, který de facto hrál důležitou roli, ale toho prostoru moc neměl. Trošku si myslím, že se od třetiny filmu zapomnělo na tu komediální stránku, která by film asi odlehčila. Myslím, že pak je matoucí, jak zamýšleli tvůrci, aby film vyzněl. Je to komedie, je to drama? No za mně určitě to druhé, ale v tom případě ten začátek a samotný trailer láká na úplně něco jiného. Mám ráda oba žánry, ale myslím, že člověk, který se těšil na to, že si oddechne u komedie, musel být zklamán. Co se zpracování týče, tak kladně mohu hodnotit kameru a z hereckých výkonů (nepočítám-li hlavní dětskou hrdinku) rozhodně září pouze Omar Sy, ostatní jsou dost průměrní. Na něm je to jednoduše postavený. Během filmu jsem měla hodně smíšených pocitů, působil na mě rozporuplně - roztomile, ale ve finále dost těžce. Navíc jsem měla pocit, že scénaristé chtěli nacpat do filmu co nejvíc děje, takže to někdy bylo zbytečně zrychlené a nahuštěné. Na konci jsem se ale samozřejmě jako typická citlivka rozbulela... I dva jsou rodina nakonec hodnotím 4*, i když k němu mám připomínky, ale rozhodně patří do lepšího průměru. Btw: ten byt byl udělanej kouzelně pro dítě :)

plakát

Bába z ledu (2017) 

Jo, proč ne. Není to žádná osvěta světa, ale celkem prostý vztahový příběh. Rozhodovala jsem mezi 3 a 4*, ale nakonec z české tvorby posledních let to patří k tomu lepšímu. Ale šest lvů, nebo kolik jich film nakonec získal? Reflektuje pouze nulovou konkurenci letos, protože tohle by se podle mě nemohlo kvalifikovat normálně ani na tři lvy. Kronerová je jasná, ale ten zbytek? Špalková řekla za celý film asi tři věty?! Aspoň kdyby ty tři věty byly nějak přínosné....

plakát

Dej mi své jméno (2017) 

Po dlouhé době film, co mě vážně zaujal a pustila jsem si ho dvakrát po sobě. Krásné italské prostředí, nenáročný scénář, ale o to víc jsou dobré dialogy. To vše na mě působilo klidným dojmem, i když od začátku je ve filmu jisté napětí. Celou dobu je asi jasné, co se bude dít a především, jak to dopadne. A ačkoliv bych to samozřejmě Eliovi a Oliverovi moc přála, tak je dobře, že to neskončilo jako všechny slaďáky happy-endem. Myslím, že ale nejsilnější pro mě byl finální rozhovor otce a syna, do kterého scenáristé zakomponovali jedno překvapivé a zajímavé rozuzlení, ale nebudu dělat spoilera. Nominace Timothéeho na Oscara mě vážně nepřekvapuje, protože na jeho věk to byl hodně impozantní výkon. Pro mě je Call me by your name nezávislý, zajímavý film, na který se ráda podívám znovu. A velké plus má za mě i hudební podkres, především pak Visions of Gideon v závěrečné scéně.

plakát

Kdo se bojí Virginie Woolfové? (1966) 

Skvělý film, ale přiznám se, že nedosáhnul pro mě té pomyslné špičky ledovce Albeeho předlohy. Nedokážu si vysvětlit, co chybělo k dokonalosti. Ačkoliv bych u drtivé většiny černobílých filmů se nechtěla dožít dobarvení, tak by možná zrovna tomuto titulu slušela barva. A přiznám se, že i když mám ráda Liz, tak v tomto filmu pro mě ji na celé čáře přehrává Burton. Film mně lehce připomíná Kočku na rozpálené plechové střeše, ale osobně mě Virgine pohltila víc.