DjsVorel

Das ist Skandal!!!

Jo, jo, jo! Super. Takhle nadšená jsem dlouho nebyla. Přitom žádný opulentní, nazdobený a přemrštěný snímek. Za prvé obrovské plus má celé zpracování filmu. Srovnám-li například s Carol nebo Danish Girl, jež jsou postavené na emocích a hereckém umu, tak Spotlight je naopak ukázkou filmu, opírajícího se o skvělé zpracování děje, který vás naprosto vtáhne. Všechny tři tyto filmy jsou založené na kontroverzních tématech, autobiografických příbězích, ale podle mě právě McCarthy se s tím vypořádal nejlépe. Všechny dialogy měly podle mě hlavu a patu, nenašla jsem hluchá místa, nic na mě nepůsobilo přehnaně či pateticky. Dokonce scéna, ve které dojde k přestřelce mezi Ruffalem a Keatonem, je pro mě věrohodná a nepůsobí melodramaticky. Možná jsou to jen čerstvé dojmy a při dalším zhlédnutí se mně podaří najít nějaké ty mouchy, ale zatím nemám po stránce děje a dialogů co vytýkat. Výhodou je, že jsem byla vlastně do kauzy nezasvěcena a tím pádem nevím, do jaké míry děj koresponduje s realitou a co mohlo být lehce vykonstruované či smyšlené. Jistě mně každý dá za pravdu, že po vizuální stránce asi u snímku tohoto typu není moc co hodnotit. U většiny filmů se soustředím i na zvukovou kulisu, ale tady mě děj tak vtáhl, že si za boha nemůžu vzpomenout, jestli jsem v pozadí slyšela nějakou hudbu. A nakonec, co se týká hereckých výkonů, tak musím konstatovat, že se mně líbili všichni. Podle mě byli rovnocennými partnery a nikdo nevyčníval. Opravdu velmi kvalitní přehlídka jmen jako Keaton, Tucci, Slattery, Jenkins atd. Velmi mě překvapil Liev Schreiber, kterého mám prostě zapsaného pod Kate a Leopold a jako manžela Naomi Watts. Ve Spotlight to byl ale právě on, kdo mě zaujal nejvíce. Možná jen proto, že od něj jsem tak dobrý výkon nečekala. Rachel McAdams mám ráda, ale když se probírám filmy s ní, tak nikde neměla tak signifikantní roli, kde by mě vyrazila dech. S hubou otevřenou jsem nezírala asi ani tady, ale myslím, že to byl její nejlepší herecký výkon doposud. Stanley Tucci za mě jako vždy excelentní, dokonale namaskován a opět ukázal jinou tvář. Mark Ruffalo byl podle mě také nadstandardně dobrý, ale nevím, jestli bych to viděla na nominaci na Oscara. Vlastně tím, že se podle mě snažil být nejpřirozenější a i v té dikci se pokoušel být trochu "casual", tak to na mě na rozdíl od ostatních působilo lehce nepřirozeně. Na druhou stranu mu nechci křivdit, protože i u něj to je z filmů, které jsem s ním viděla, asi ten nejpřesvědčivější výkon. Když vezmu v potaz Oscarové uchazeče (nejen o nejlepší film), které už jsem měla čest vidět, tak ze seznamu Sportlight, Brooklyn, Carol, The Danish Girl jednoznačně vyčnívá právě Spotlight. Musím říct, že málokdy se mně stane, že se těším na film a on naplní mě představy, naopak většinou jsem dost zklamaná, ale toto není ten případ. Možná mé nadšení zase opadne stejně jako u Dánské dívky, ale zatím to je za mě jednoznačně za plnou palbu. 90%+

Na rozdíl od některých mých kolegů se mně první polovina líbila mnohem více. Ve chvíle, kde se schylovalo k odjezdu za Ellisovými rodiči, tak jsem tušila, co přijde a začala jsem být zhnusená prvoplánovostí scénaře. Naprosto jsem věděla, co bude dál v každé scéně následovat a nic mě vlastně nepřekvapilo. Do té doby jsem byla poměrně dost udržovaná v napětí a film mě bavil, bohužel po nástupu Harrisona Forda na scénu už jsem se začala trochu nudit. Ačkoliv Ford byl skvělej a šarm v jeho letech se mu nedá upřít, film už nezachránil. Co se týká chemie hlavních protagonistů, tak to nebyla žádná sláva a s kolegy nemůžu souhlasit, protože pro mě spíše slabším v páru byl Michiel Huisman než gossip girl. Blake Lively pro mě asi navždy zůstane Serenou, ale musím uznat, že její herecký projev se určitě lepší a na Adaline se skvěle hodila a hrála přirozeně. Hrozná škoda, že se pro mě film nakonec dostal do škatulky průměr, protože začátek působil opravdu slibně. Žádné očekávání jsem neměla, ani jsem nevěděla, o čem film bude a kdyby byla druhá polovina opravdu trochu unikátnější, tak pro mě tenhle snímek bude celkem podařený, takhle ale musím dát tři hvězdičky.

Hvězdu dávám za ty flashbacky, které tenhle "Prima seroš" už tak totálně pohřbenej trochu oživují a za překvapivě příjemné vyprávění V. Žilkové. Jinak typickej českej seriálovej průjem stejnej jako všechno počátky, cesty, svatby a další hitparády....

I fucking love Jonathan Groff. Jeden z nejtalentovanějších herců na Broadwayi a vážně hrozně přirozenej týpek. Life is a real bitch, protože je fakt neskutečná smůla, že je gay. Jen z jeho úsměvu si vždycky ucvrnknu...:D Ne, teď vážně. Vůbec to není špatný. Pravdou je, že to trochu postrádá dynamiku, nicméně tím, že jeden díl má půl hodiny se to vykompenzuje. První sérii jsem sjela za večer a jsem zvědavá, kam se posuneme v 2. sérii. Je jasný, že o nějakém zásadním vývoji nemůže být řeč, jednotlivé příběhy prostě jen plynou a je to tak v pořádku. Zdá se mně, že to poměrně slušně odráží realitu a ještě, aby ne, když scénář napsalo asi 7 homosexuálů. Za mě naprostá pohoda a člověk se zas něco naučí o prostředí gayů.

The Imitation Game je určitě příjemný filmový počin z britské produkce, který bych určitě zařadila mezi nadprůměrné filmy, nikoli však absolutní bomby. Příběh homosexuálního asociálního matematika, který má rozluštit kód nacistického šifrovacího stroje Enigmy, ale je přesvědčen natolik o své genialitě, že k tomu nikoho nepotřebuje. Námět je určitě zajímavý, nicméně nám Británie chtěla trochu naivně ukázat, že vlastně celá válka skončila právě díky ní. Ano, to už nám tu ale léta chtějí dokázat jak Američani, tak Rusové. Pokud poselství filmu bylo poukázat, na fakt, že Britové měli celou válku pod palcem a tahali za nitky, tak se musím opravdu upřímně zasmát. A co říct ke zpracování filmu. Herecké obsazení jako vždy kvalitní. Cumbertbatch, Knightley, Goode předvedli svůj vysoký standard, ale strhující výkon hoden Oscara jsme určitě neviděli. Překvapivě se mně líbil nejvíc projev Marka Stronga, jehož role hrála největší úlohu až na konci filmu. Co se týká kamery, kostýmů a grafické stánky filmu, tak jsem byla poměrně spokojená. Děj samotný měl spád, flashbacky do Alanova dětství byly určitě dobře posazené a ve správném dávkování, aby vlastně ukázaly jisté spojitosti, ale ten konec. Na to jak celou dobu film plynul a celkově divák byl v neustálém napětí, tak gradace byla poměrně rychlá. A poslední scéna s Keirou už byla prostě a la americkej slaďák, to si pro mě mohli filmaři odpustit. Jak jsem říkala, kvalitní film, který ovšem diváka nestrhne a ani neposadí do židle. Chybí v něm prostě emoce (bez patosu) a ačkoliv britské filmy i jejich částečně konzervativní pojetí mám ráda, v tomhle případě mohli tvůrci trochu páry upustit.

Ačkoliv si hereckého umění Alan Rickmana vážím, tohle se nepovedlo. Tak zbytečný film jsem dlouho neviděla. Na tomhle filmu bylo od začátku téměř všechno špatně. Mám ráda historické filmy, ale Králova zahradnice byl totální průser. Název bych změnila spíš na A huge chaos! Příběh naprosto o ničem, ničím mě to neobohatilo. První půlka filmu byla ohromně nudná, později se to o trochu zlepšilo, nicméně film to nezachránilo. Herecké obsazení na první pohled plné hvězd, ale dle mého hodně slabé výkony. Opět mě nejvíc nadchnul Stanley Tucci, který mě snad nikdy nezklamal. Alan Rickman sice mluví noblesně, ale pohyby působil spíš jako sluha než jako Ludvík XIV. Především jsem si toho všimla pak ve scéně, kdy se po smrti své ženy potká s Winslet v zahradě. (Mimochodem asi jediná scéna, kdy jsem se upřímně zasmála.) Matthiase mám ráda, ale ani on zrovna neexceloval. Jeho dikce ho předurčuje k rolím gentlemanů či dobráků od kosti, ale chtěla bych ho někdy vidět v roli totálního hajzla či ho vidět trochu víc vášnivého a energického. Kate byla naprosto mdlá, otřesně namaskovaná a vypadala jak nějaká cuchta od plotny. A ačkoliv ji mám ráda, tak tady mě vyloženě nudila, dokonce v určitých polohách lezla na nervy. Jak jsem zmínila u Kate, kostýmy byly hrůza děs. Mám dojem, že i v cukrkandlové Angelice se podařilo lépe vystihnout kostýmy a dobu Francie 17. století. Tenhle film byl pro mě tak nevěrohodný, že to víc už ani nebylo možné. Dialogy těžkopádné a předvídatelné. A kamera pro mě taky žádný zázrak. Vlastně jsem nijak nenasákla atmosféru "Zlatého věku" Francie, protože jsem do té doby vlastně vůbec nebyla přenesena. A upřímně katastrofu dovršila milostná scéna, kde to trapností překypovalo a kde chemie mezi hlavními protagonisty = 0 ! A ten Katin pohled po tom, co se oba udělali? Silně připomínající obraz, který visí u mojí mámy doma nad postelí, kde se "jeptiška" údajně oddává vlně orgasmu a mně přijde, že je spíš v posledním tažení. Teď si říkám. Dvě hvězdy? Za co je sakra dávám? Za prvé rozhodně nemůžu film přirovnat k šílenostem jako Ordinace v růžové zahradě, Kameňák, Babovřesky apod. chujoviny. A za druhé alespoň hudba byla příjemná a Stanley Tucci trochu probudil tuhle kinematografickou "šedou myš". Upřímně pro mě jednoznačně zklamání.

Reklama na americké štěstí! Stejný příběh stále dokola....jak podle jednoho musteru. Mám ráda romantické filmy, dojáky, slaďáky, ale tohle je prostě úplně mimo. Neříkám, že je to nekoukatelný, ale kvalitu v tom nehledejte.

Upřímně, u tohohle seriálů se rozmýšlím nad škálou hodnocení od odpad do 5*. Přemýšlím, jestli je to pouze americký remake klasických latinskoamerických telenovel, nebo je to jejich dokonalá parodie? Námět je trochu vykradený, protože nápad, že hlavní hrdinka, panna, otěhotní díky nechtěnému oplodnění, už se v nějaké telenovele objevil. Nicméně po zhlédnutí prozatímních 11 dílů během jednoho večera a noci si říkám an addict. Nutí mě to koukat dál a opravdu se u toho bavím. Zároveň si říkám, jestli jsem normální, že je to úplně stejnej plytkej kýč jako každá telenovela, nicméně myslím si, že zápletka s drogovým dealerem a pronásledováním Petry jejím šíleným českým ex-boyfriendem tomu dodává lehce napětí. Je zvláštní, když máte v hlavně přepnuto na angličtinu a koukáte na seriál a najednou slyšíte slova, která vám jsou familiárně známé. A když se vzpamatujete, začnete se smát, co jste to slyšeli za paskvilní češtinu. Některé věci jsou klasicky americké, naprosto předvídatelné, např.: matka Petry, která může chodit, pas a peníze v trezoru, které náhle při policejní kontrole zmizí, milenka Luisy, která je "překvapivě" její macecha, to všechno jsem čekala. Pokud se CW rozhodne těžit z úspěchu, který doposavad má, zůstane u 1-2 sérií a pokud scénář a děj bude mít stále stejný náboj, tak své tři hvězdičky a průměrné hodnocení určitě ponechám. Obávám se, že prachy opět zvítězí, jenže opravdu nevím, jak by z tohohle chtěli rozpracovat 5-6 sérijní vyprávění o panně, co je těhotná....

Nevím, co si lidi od filmu slibovali, ale mně se docela líbil. Celkem dobrý herecký výkony, příběh měl teda podle mě hlavu a patu. A i když samozřejmě šlo o film s romantickým nádechem, tak vlastně neskončil patetickým happyendem. Rozhodně nic náročného a ani příběh nebyl nějak propracovaný. Naopak celkem jasně nalajnovaný, ale vlastně svou jednoduchostí mě zaujal. Tohle je podle mě totiž přesně ten případ, kdy v jednoduchosti je síla.