CiTrus007

Drama prokládající životy odloučených sester hluboce exponuje dvě diametrálně odlišné perspektivy na stejné historické období. Hořkosladký životní příběh inspirovaný knižní předlohou je elegantně převeden do dynamického scénáře, který četné dusivé okamžiky střízlivě odlehčuje využitím nepatrně rozsáhlejšího časového formátu. Snímek disponující pestrou paletou emocí a katarzních okamžiků se může pochlubit i kvalitní režií, která se opírá především o nadprůměrné herecké výkony hlavních protagonistek. 8/10 [KVIFF 2019]

Japonský originál neznám, a tak se zatím nemohu vyjádřit k filosoficky-kontemplativní složce, která skalním fanouškům v nové adaptaci schází. Pokud však snímek mohu rozebrat jako autonomní dílo, nebylo to vůbec špatné. Hned od začátku mě zaujaly působivé obrazy v pojetí Jesse Halla. Důmyslné hrátky se světlem, barvami, reflekcí, kontrastem a perspektivou na mě místy působily až příliš sofistikovaně. Nemohl jsem se proto ubránit dojmu, že se film v tomto ohledu odkazuje na původní grafický materiál předlohy. Navíc touto cestou snímek zvolna prozkoumává a vykresluje ponuré heterotopické město budoucnosti. Záběry po vzoru Blade Runnera často spočinou na detailech podstatně déle než by bylo nutné, čímž získávají poněkud atmosférický nádech a dávají prostoru charakter. Rád bych také vyzdvihnul hudební doprovod, který povedeně kombinuje mohutné hypnotizující chorály s futuristicky elektronickými rytmy. Za jedinou opravdu slabou stránku považuji režii. Scénář filmu rozvíjí zápletku vhodnou pro mysteriózní drama nebo akční thriller. Režisér Sanders si ovšem nedovedl zvolit jednu ze dvou cest, často je plete dohromady a přeskakuje mezi žánry. Tím je bohužel závažně narušena dynamika celého filmu, který se znatelně pokouší o lineární gradaci a v druhém aktu zcela ztratí hybnost kvůli intimní analýze postavy hlavní hrdinky. 7/10

Bizarní pohled do každodenní reality estonského venkova inspirovaný tvorbou A. Kivirähka. Kromě mistrovské práce s černobílou kamerou a syrových pobaltských přírodních motivů se snímek pyšní nečekanou dávkou situační komiky. 9/10 [KVIFF 2017]

Film je pojat jako lyrická slideshow živých obrazů z opuštěných míst. Tu někde skočí žába, tam vítr poodhalí roletu. Některé záběry jsou díky uhrančivým lokacím a pečlivě promyšlené kompozici krásné, jiné však působí zcela obyčejně. Projekci dokreslují ambientní zvuky na pozadí. 6/10 [KVIFF 2016]

Hromada hlasitého francouzského křiku, nadávek a pohybu. Přes to vše snímek dovede působit empaticky a procítěně. 7/10 [KVIFF 2017]

Přestože film natočila původní dvojice Damon-Greengrass, úplný návrat do stylu starých bourneovských filmů se nekoná. Tvůrci sice tu a tam zahrají na nostalgickou notu původní hudbou či prostřihy do minulosti, tím však propast mezi filmy spíše prohloubí. Zatímco původní filmy se snažily o realismus, Jason Bourne si hraje s elektronickými pozlátky z bondovek. Tématem už není špionská hra na honěnou, ale souboj jednoho agenta s celou jeho bývalou agenturou. Místo minimalismu se snímek snaží ukázat co nejvíce ze všech stran, čímž divákovi podstatně ubírá na představivosti. A postupné budování napětí, díky kterému filmy jako Agent bez minulosti působily tak dramaticky a mysteriózně, vystřídaly nekončící akční scény, které bez vhodného pozadí začnou působit unyle. To vše je navíc značně znepřehledněno rozklepanou kamerou Barryho Ackroyda, která snímku ubírá na produkční hodnotě. Nový Jason Bourne není žádný zázrak, je to průměrná akční podívaná. 6/10

Oceňuji originální za vlasy přitažený námět, důmyslnou výpravu a kvalitní hudební doprovod. Celkově mi ovšem připadá, že si film v závěru trochu nevěděl rady a skončil méně uspokojivě než původně mohl. 7/10 [KVIFF 2017]

Snímek je lyrickou mozaikou portrétů postav, která se postupně prohlubuje a spojuje. Tato výpravná forma je bezesporu umělecká, je však také neuvěřitelně zdlouhavá a utlumená. Dvě hodiny byly na můj vkus až moc. Jedinou sílu vidím v kameře, která na mě působila téměř uhrančivě. Kompozice obrazů se zdá být pečlivě promyšlena a každý záběr by si zasloužil místo na výstavě černobílé fotografie. 4/10 [KVIFF 2016]

Na malé ploše a s relativně malým množstvím výpravných prostředků autor vykresluje vcelku sofistikovaný příběh plný autenticky vyhlížejících dialogů a drobných vtipných okamžiků, které celkově získávají téměř groteskní nádech. 7/10 [KVIFF 2017]

Cílem toho snímku je smýt stigma autismu jako obávané choroby skrze blízké portréty autistických dětí. Janek o nich vypráví neuvěřitelně civilně, s vtipem a lidskostí. 9/10 [KVIFF 2016]