CiTrus007

Tradiční zápletka, netradiční rozuzlení. Krásný zpěv doprovází neuvěřitelně zvrácený vidlácký příběh o zamilovaném eunuchovi. I přes skvělý scénář a slušnou režii by mě více potěšilo, kdyby film býval více pracoval s náznaky a nemusel nutně zobrazovat úplně všechno. 6/10 [KVIFF 2015]

Prostřednictvím rozsáhlé hádky se tvůrci podařilo velmi trefně parodovat archetypy lidí, se kterými se každý z nás v životě zcela jistě setkal. Ať už se jedná o šílenou právničku, která dogmaticky hájí zájmy dětí, snědého francouze, kterého mají všichni za imigranta, afektovanou matku, výbušného rasistu, rozmazlenou dcerku nebo podrážděného souseda, prvotní facka zahájí nezadržitelnou řetězovou reakci potyček a šarvátek, která je vtipnou kritikou dnešní společnosti. Film disponuje dobrým spádem a skvělým sarkasmem. 9/10 [KVIFF 2015]

Ačkoli byl film natočen jako adaptace velmi originálního příběhu, vůbec mě neoslovil. Třicetiletá Kumiko uniká od nudné práce a rodiny, která na ní klade jen samé povinnosti, k dobrodružnému hledání pokladu, který někde někdo zakopal ve filmu, jenom proto, že byl opatřen nálepkou: "This is a true story." Problém mám zejména s formou narace - film exponuje mnohem více informací, než potřebujeme znát, a v důsledku tak působí staticky, indiferentně a nudně. Zellner se to sice snaží zachránit škatulkou "indie" a celkem zdařilou interakcí mezi postavami v Americe. Mě to však nepřesvědčilo a navíc pro mě čas plynul mnohem pomaleji. Kamera i zvuk bohužel také žádná sláva, jediným zajímavým aspektem tak zůstává herecký výkon hlavní představitelky. 4/10 [KVIFF 2014]

Olga Sommerová natočila po všech stránkách skvěle vyváženou biografii, mapující osobní i umělecký život Marty Kubišové od šedesátých let až po současnost. Jsem potěšen, že dokument postavu Kubišové příliš nepřibarvoval, naopak divákovi otevřeně předložil fakta jejího životního příběhu včetně všech vzestupů i pádů. Toho Olga Sommerová dosahuje hlavně prostřednictvím kvalitního výběru archivních záběrů, které se přirozeně střídají s dobře dávkovanými rozhovory a temně působícími záznamy StB. Vše je odlehčeno jemně cynickým humorem Marty Kubišové a prokládáno lahodící dobovou hudbou, kterou film rozhodně není předávkován. 9/10 [KVIFF 2014]

Snímek velmi silně a procítěně vykresluje události na Ukrajině posledních několika měsíců. Jeho největší devízou je jedinečný styl kamery, který pomocí dlouhých a souvislých pohledů ponoří diváka přímo do děje na kyjevském náměstí. Tento styl zpočátku působí dosti nevšedně a rafinovaně, v druhé polovině jsem však jím byl poněkud znuděn, neboť do filmu už nevnášel nic nového. Trocha svižnosti na závěr by opravdu neškodila. 7/10 [KVIFF 2014]

V celovečerním uvedení působí seriál poněkud natahovaně a snesl by drobné zkrácení. Jinak mu toho ale moc nevytknu. Scénář je prakticky vidláckou detektivkou, vyprávěnou jako prázdninové dobrodružství "drzého smrada" Quinquina a vyšetřování dvou dokonale tupých policistů, z nichž jeden nápadně připomíná retardovaného vesnického Columba pofrancouzsku. Kamera i střih na mě působily až realisticky strnule a vzdušně. Počet narážek na duševně choré, černé a muslimy mi přišel přinejmenším podezřele vysoký. 9/10 [KVIFF 2014]

Z hlediska scénáristického u mě Mnich bohužel neobstál. Příběh o starém nemocném opatovi a zoufalém Zawanovi, který je ochoten udělat vše, aby mu pomohl, je přeci jen až příliš prostý a ani vložená cukrátka jako například iPod uprostřed džungle, vyoperovaná opatova varlata nebo propichování pohledy mezi Zawanou a vesnickou dívkou ho nespasí. Na druhou stranu na mě snímek zapůsobil po smyslové stránce. Dalo by se totiž říci, že z technického hlediska jsou jeho podstatou především dílčí obrazy - místy možná příliš meditativní a neprovázané, jindy naopak až nesourodě propojené. Vždy však dokonale nabarvené a perfektně ozvučené. A právě díky těmto dojmům jsem v kinosále vydržel až do konce. 6/10 [KVIFF 2014]

Má vysoká očekávání od tohoto filmu byla naplněna. Myšlenka časové smyčky je velmi stará, a tak bychom si mohli myslet, že už k ní nelze nic dodat. Nutno říci, že Christopher McQuarrie mě během necelých dvou hodin přesvědčil o opaku. Jeho scénář je metodický, vědecky korektní, místy až cynicky vtipný a hlavně plný kvalitní a dobrodružné akce. Titulní dvojice, Tom Cruise a Emily Blunt vytvářejí na svojí vojenskou povahu velmi charakteristické postavy, a zejména Tom Cruise předvedl o hodně realističtější výkon než například v nedávném Nevědomí. Oceňuji také, že navzdory neustálému opakování téhož dne film nepůsobí nudně ani profánně, ba právě naopak podněcuje divákovu pozornost a uvádí do děje drobnosti, které se po chvíli ukážou důležitými. Rád bych pochválil kameru a její spojení se speciálními efekty, neboť v mém pohledu tento snímek představuje optimálně vyvážený vědeckofantastický vizuál. Jedinou podstatnou Achillovou patou je závěr, který je na můj vkus řešen až příliš optimisticky. I přesto jsem ale z kinosálu odcházel spokojen a velmi dobře naladěn. 9/10

Smyslový film, který se vyjadřuje hlavně formou přírodní a intimní lyriky. Kompozice snímku je zcela epizodická a dílo jako celek postrádá spád i kompaktnost. Hlavní postavy se v absenci myšlenky pokoušejí o vzdor, není však jasné proč a vůči komu. Celá ta slavná provokace tak ztrácí na smyslu a působí spíše bláznivě v koktejlu bezpředmětných emocí a zoufalé snahy o návrat k dětskosti. Kamera mistrně zachycuje ospalý srbský venkov, na mnoha místech si originálně pohrává se světlem a vymezuje se proti pokulhávající hudební složce například v ikonickém záběru s Lazarem na kole v bouři. 5/10 [KVIFF 2014]

Norsko mě příliš nezklamalo. Uhrančivě zabarvená kamera si hraje se stíny a spolu s rytmem osmdesátkového diska působí na diváka jako drogové opojení. O to méně byl bohužel kladen důraz na herectví nebo scénář, který je možná originálně ujetý, ale také trestuhodně bez smysluplného konce či pointy. 5/10 [KVIFF 2014]