giallo

Massimo Dallamano byl skutečně řemeslně zdatný tvůrce, který si dokázal poradit s různorou látkou. Ani v Il Medaglione insanguinato mě nezkamal. Velice otřepané satanistické téma sebral a natočil po svojem a u mě jakož to už po několikáté zabodoval. Vše podstatné napsal už Kangax a já bych už jen doplnil, že horrory stojí a zároveň padají s atmosférou a tu tenhle snímek rozhodně má!

Jsem velký fanda Maria Bavi a považuji ho za člověka, který pomohl definovat mnoho horrorových žánrů a svými postupy v podstatě ukázal všem ostatním jak se to má dělat. Proto mě mrzí, že tohle “giallo” je tak odfláknuté a pod standardem tohoto velikána. Nebavilo mě to, nemá to atmosféru a rozhodně nedoporučuji tenhle kousek. Bava toho natočil spoustu lepšího ….

Druhý díl ze série La Porta del Suio je rozhodně nejpovedenější a nejlepší z celé této krátké série. V tomto směru bych především vyzvihnul orginální námět, kdy policejní detektiv vyšetřuje vraždu, která se stala před zraky několika lidí v uzavřené tramvaji. Vrah je i přesto neznámý a začíná znovu vystrkovat růžky...Za pochvalu stojí rozhodně i režie, ve všech ohledech převyšuje ostatní díly. Inu je vidět, že Argento se nazapře i na tak malé ploše jako je zde 52 minut. Co snímek sráží a určitým způsobem propojuje všechny díly je "unylost a jednotvárnost" prostředí. Ale to bude mít za vrub televizní výprava. U hodnocení jsem na vážkach, ale vzhledem k tomu, že režisér byl sám Argento, musím hodnotím přísnějším metrem. Jen za 3*. P.S. SPOILER: Finální naháněčka v tramvajovém depu velmi připomíná tu z Ptáka s křištálovým peřím :-).

U prvního dílu ze série Door into Darkness byl na režisérské stoličce začínající Luigi Cozzi. Pod dohledem ho měl samotný Argento a výsledek? Více než podprůměrný. Jednoduchý námět, jehož zpracování bylo maximálně na 20 minut je natažen na neúnosných 60 minut. Vizuální stránka je ukázková šeď, jíž vevodí unilá kamera a když nad tím tak přemýšlím, tak není ani co vyzvihnout. No a co si budeme nalhávat, Cozzi nikdy nekopal první ligu (Paganini Horror) a jeho nejsvětlejším místem ve filmografii byl lehce nadprůměrný The Killer Must Strike Again. A člověk se pak nemůže ničemu vůbec divit...

"Zombie Walks" je další z řady tuctových Wallacovek, které Vohrer mlátil v 60. letech jednu za druhou. Tahle ničím nezaujme, ničím neurazí a mezi ostatními se ztratí úplně bez problému. Šedý průměr nic víc. Já pořád čekám a hledám, kdy se konečně Vohrer vyrovná Reinlovu Mnichu a ono pořád nic....

Tvůrci filmu si vzali na mušku palčivé téma vztahu pedofilního vraha a mladičké lolitky a snažili se tak natočit psychologický thriller. Bohužel, si ukrojili moc velké sousto, které nedokázali zpracovat. Psychologickému prokreslení jednotlivých postav a jejich chování jsem absolutně neveřil a na tom tento druh filmu stojí a nebo padá...a tady to fakt nevyšlo.

Sexy letní "giallo", které oplývá slunečnou a pohodovou atmosférou. To jsou veškerá pozitiva, která jsem našel. Jde totiž jinak o velmi nudný a nezáživný kousek, který nemá co nabídnout...A ta pointa, úplně mimo mísu. Velmi nadhonocený film zde na CSFD (71%).

Původní ISOYG má kultovní auru špatného béčka a mnozí ten film uctívají jako svoji modlu. Já jsem byl po shlednutí trochu skeptičtější, ale v porovnání se zdejším İntikam Kadini je originál "geniální záležitost". Jak už napsal Karlos na 5* to rozhodně nebude.

"Itálie plná gangsterů" je v celku povedené poliziesco, které kráčí ve stopách svých lepších a slavnějších bratříčků (Roma a mano armata a Roma violenta). Jde tedy o třetí "volné" pokračování o nekompromisním inspektorovi Bettim(Maurizio Merli), který tentokrát bojuje proti nebezpečnému gangsterovi Albertellimu (John Saxon). Jako v každém správném poliziescu nechybí honičky, přestřelky, loupeže, vendety atd. Z těchto scén bych vyzvihl zejména tu s práskačem, kterého ganstři přiváží za auto a následně zlikvidují a také jednu auto-honičku (tržnice). Jinak oproti prvním dvoum dílům rapidně klasla výbušnost, vynálezavost a také brutalita jednotlivých scén. Girolami se tak nedokázal vyrovnat svému předchozímu dílu natož pak Lenzimu. Navíc snímku chybí pořádný záporák alá Tomas Milian z Roma a mano armata, John Saxon byl hold takový čajíček. Z těchto důvodů dávám pouze tři hvězdičky, ale za zkouknutí snímek rozhodně stojí.

Sex and Fury patří mezi moje nejoblíbenější explotační filmy vůbec. Bohužel, velká očekávání po skvělém prvním Suzukiho díle naplněna nebyla. Hlavní problém tkví v tom, že tomu chybí drajv a hravost prvního dílu. Většinou tomu bývá tak, že druhý díl je větší a bombastičtější, ale tady mi to přišlo přesně naopak. Velká škoda nevyužitého potenciálu Reiko Ike...